8. 🔞

2.2K 46 4
                                    

,,Zmrdi! Někoho vám představíme!" Křikne Tomášek do studia, když do něj přijdeme. Tom mě ještě rychle chytne kolem ramen, a já se trochu usměji. Hned na to jdu s Tomem do hlavní místnosti, kde je nejvíce lidí. ,,Ahoj" Usměji se trošku, když nikdo nic neříká. ,,Ahoj!" Ozve se jednohlasně a já se usměji ,,Pojď k nám!" Usměje se na mě nějaký klučina, kterého neznám. ,,No já ti nevím" Myknu rameni, ale nestihnu nic dalšího říct protože mě tahají už k sobě.            Sedíme ve studiu s Dominikem, a ostatními kluky včetně Jakuba. Kluci se o něčem baví, a já jen dohlížím a poslouchám. ,,Nemáš hlad kotě?" Zeptá se mě Tom který sedí na židli, proto na něj kouknu a trochu kývnu na souhlas. ,,Tak pojď za mnou a něco si objednáš." Usměje se na mě a já se postavím na gumové nohy, pomalu jdu za ním. Trochu se leknu když si mě stáhne do klína. Ruce obtočí kolem mého pasu, u toho začne prstem jezdit po displeji, který ukazuje menu. K tomu komentuje a říká, co je dobré a co naopak není. ,,Tak mi dej tu dva a třicítku." Usměji se na Toma, který mi úsměv vrátí. Jen to přidá bezeslovně do košíku. Když se chci zvednout z jeho klína, tak mi více semkne pás za který si mě lépe udrží. Díky tomu vím že nemám šanci vstát. Proto si pouze opřu hlavu o jeho rameno, a nechávám se pohlcovat atmosféru co tu plané. Každý má úsměv na tváři, a baví se. Žádné problémy se tu neřeší, všichni myslíme jen pozitivně.. ,,Katko můžeš prosimtě tu?" Zeptá se mě Dominik který má z ruky pěst. ,,Em jo" Řeknu to nechápavě a kouknu na Toma, který to též nechápe. Proto celá zmatená, slezu z klína od Toma. A pomalým tempem si sedám vedle Dominika, který si mě ochranářský chytne kolem ramen. ,,Nechci aby si na něj tak seděla" Zavrčí mi do ucha, já na něj nechápavě vzhlédnu. Jak to krucinal myslí?  ,,Jak to myslíš?" Zeptám se ho a on se ušklíbne. ,,Nechci aby někdo na tebe sahal, chápeš to princezno?" Jen letmo kývnu a kouknu jinam. ,,Proč?" Zeptám se ho a on se přitiskne k mému uchu. ,,Prostě to nechci jo?" Nestihnu nic říct, protože si všimnu Kuby který na mě a na Dominika kouká. ,,Dominiku hned" Zasyčí na něj Kuba, který si sedne mezi nás. Hned se zachumlám ke Kubovi, který se mi nebrání a lépe si mě drží. Jen koukne na Dominika, a něco naznačí hlavou nechápu to...

O TÝDEN POZDĚJI 

,,Katko pojď půjdeme už domů" Řekne mi Dominik který mě tahá na nohy. ,,Tak jo" Usměji se na něj a vstávám, rychle hodím Radkovi ovladač, který jen tak tak chytí. ,,Tak nám ji ještě někdy přijď ukázat ještě!" Křiknou kluci ze smíchem na Dominika, on jen zakroutí hlavou. Já na něj nechápavě kouknu, ale nic k tomu nenamítnu. Dominik si ještě rychle dá mikinu, zašeptá něco Tomovi který má výraz že ne. Ale po čase ho nějak zlomí, a on dostane to co chtěl..

🔞🔞🔞

Dojdeme do bytu kde je naprosté ticho, kvůli tomu že Kuba tu není aby dělal nějaký hluk. ,,Máš hlad?" Zeptám se Dominika který mi je za zády. ,, Mám spíš chuť" Řekne mi a já se na něj otočím. ,,A na co?" Zeptám se ho, a zvednu nahoru obě obočí. ,, Na tebe" Zachraptí, a jde ke mně blíž než by bylo nutné. Chytne mé boky do svých dlaní, a opatrně mě začne líbat. Jeho ruka jde na můj zadek,a já tu svoji dávám na jeho krk. Lehkými polibky mi začne obsypávat krk, hned na to si mě vysadí na kuchyňskou linku. ,,Niku'' Zašeptám zběsile, a chytnu si ho lépe. ,,Chci tě" Zašeptám. Naše kamarádství se po těch pár dnů zvětšilo a spěvnilo. Naše líbání přešlo do stádia dravosti, jely jsme po sobě, jako kdyby nás měl někdo od sebe do tři sekund oddělit. ,,Počkej počkej" Zašeptám mu, když mi chce sundat mikinu. ,,Nechci být pro tebe jen - trofej" Zašeptám mu a Nik se jen zasmějem, a kyvné na nesouhlas. ,,Ne neboj kotě ty jsi" Na chvíli zmlkne proto mu zvědavě kouknu do očí. ,,Výjimečná" Zašeptá mi a políbí mě, jen se do polibku usměji a nechávám se pohlcovat chtíčem, který mezi námi plane. Jeho dlaně kloužou po mém těle, které si vezme do ruky. Proto dychtivě obtočím nohy kolem jeho pásu.                                                              Opatrně mě položí na postel, každým dotykem dělá jako kdybych byl z porcelánu, či jako kdybych byla křehká panenka, která by se mu měla zničit každým druhým hrubým dotekem. Snažil se bytí opatrný, a ne hrubý. Zvedne se nade mě a políbí mi krk, svým kolenem mi roztáhne nohy.  Lehký dotek a já mu je roztáhla hned, mezi mé nohy si také lehne. Jedním lehkým pohybem sundá mé tričko, zalapá po dechu - možná proto že nemám na sobě podprsenku. Své dvě velké dlaně položí na mé ňátra, které zmáčkne. ,,Tak velké" Mlaskne nad mými prsy Nik, když se mu ani do dlaní nevlezou.. Jeho prsty jezdí od podbřišku až ke krku, každý tah děla s citem. Jeho zlaté prstýnky mě studí na nahé pokožce. Každým tahem který zpomaluje více a více, se cítím na pokraji sebevraždy. Když naposledy přejede od krku k podbřišku, zahákne své prsty na černých upnutých džínach. Které lehkým pohybem sundá, já mu lehce sundám triko které má volné jako jeho kalhoty, které zatím nechávám na něm. Prstem začnu jezdit od jednoho tetování ke druhému, když skončím u tetování milion +. Tak si ho přitáhnu za tvář blíž, díky čemuž ho políbím. Nohou se mu snažím skopnout kalhoty, které jdou jen do půlky. Proto se lehce zasměje, zbytek kalhot si musí sám sundat kalhoty. Jeho oblečení je volné, narozdíl od jeho boxerek. Jsou až moc těsně proto se trochu usměji. ,,Čemu se to smějeme slečno Vlčková?" Zeptá se mě Nik a já se víc usměji. ,,Nic, jsi jen roztomilý" Zašeptám mu a on se na mě směje, hned na to mě políbí. Stáhne mi poslední prádlo co mi skrývalo něco, co jsem schováválá dlouho pod pokličkou. Ležím pod ním nahá, a cítím se blbě. Proto dávám hlavu na stranu. ,,Pš pš kotě, jsi nádherná." Zašeptá mi a skloní se k mému klitorisu, který začne hned lízat. ,,Dominiku" Zavzdychám jeho jméno, hned na to si chytnu za jeho vlasy, se kterými si začnu hrát. ,,Ah!'' Křiknu při posledním líznutí. ,,Ah.. babe chutnáš skvěle" Zašeptá mi s mlasknutím, hned na to mě začne líbat. Jeho špička se dotkne mého vstupu. ,,Počkej" Zašeptám mi taky, a snaží se bytí doopravdy opatrný. Pár lehkým milostných přírazů a já si začínám zvykat. Nepříjemná bolest se mění v slast, kterou se nemohu na hltit. ,,Moje jméno ti nějak jde, nemyslíš babe?" Zeptá se mě když začne více přirážet. ,,Ale pomalu ho neslyším přes to vrzání, tak okamžitě začni řvát, nebo zažije něco co nikdy nezažiješ" Nechápu jak může mluvit tak klidně, mně dělá problém mluvit tak jak teď mluvím. Natož složit rozumnou větu. Pár přírazů a já cítím tu slast kterou každý nazývá uvolnění. Je to doopravdy tak uvolňující jak se vypráví. Pár vzdychu a pár kapek potu navíc a já pociťují kapky lásky...

Kapky lásky / Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat