7

1.9K 41 8
                                        

- Katko ráno

Druhý den ráno se budím ve svém pokoji, z kuchyně zaslechnu hlasité hlasy. Takže si uvědomuji že jsou kluci už vzhůru, a pravděpodobně čekají na mě než jim udělám něco k snídani. Proto se převléknu z pyžama do tepláků a tílka. Rychle si učešu vlasy které stáhnu do copu, umyjí si zuby společně s tváří. Lehké zaklepání se ozve na dveře koupelny, proto s ručníkem v rukou jdu otevřít. ,,Jak dlouho ti to bude ještě trvat?" Zeptá se mě zvědavě Dominik, všimnu si že v ruce svírá ručník společně s čistým oblečením. ,,Už moc dlouho ne" Řeknu a prasknu mu dveřmi před obličejem, nemám na Dominiku náladu. Hlavně ne takhle brzy.

,,Dobré ráno" Řeknu když vstoupím do kuchyně s pohledem zapíchnutý v mobilu. ,,Dobré" Ozvou se dva hlasy - jeden patří Dominikovi, ale druhý patří někomu koho neznám. ,,Kde je Kuba?'' Rozhlédnu se kolem nás, nikde ho však nevidím. ,,Jel si něco vyřídit" Říká mi Dominik, který má v ruce malý hrníček s kávou. ,,Aha, kdy se vrátí?" Ptám se dál, při čem se opírám o kuchyňskou linku. ,,Nevyptávej se tak moc" Natáhne ruku ke mně, čímž mi sundá gumičku z culíku. ,,Vrať mi ji" Natáhnu se pro gumičku, kterou si dá na zápěstí. ,,Ne" Schová si zápěstí pod triko, jen na něj hodím hnusný pohled, a odeberu se k ledničce. ,,Dáte si něco k jídlu?" Otočím se s touhle otázkou na kluky, následně si hodím přes ramena vlasy. ,,Já ne, děkuji." Usměje se na mě klučina s hnědo blond vlasmy, proto mu úsměv opětuji. ,, Uděláš mi ty tvoje skvělé palačinky?" Usměje se na mě prosebně Dominik, jeho oči se zvětší tak samo i jeho úsměv. ,,Vrať mi gumičku" Natáhnu k němu ruku na znamení, že mi ji má dát do dlaně. ,,Já si zajdu na záchod" Odejde rychle společnost od Dominika, nechápavě se kouknu ještě na jeho záda. Jeho dlaň chytne mé zápěstí za které si mě přitáhne blíž. ,,Co děláš?" Nechápavě na něj zašeptám. ,,Nic co by bylo?" Druhá potetovaná ruka chytne lem mých tepláků. ,,Nech mě" Syknu a snažím se vyprostit ,,Nedělej drahoty, vím že se ti to líbí" Mrkne na mě čímž mě rozkolejí, špetka pravdy na tom bude. , ,J-já" Začnu lehce koktat nad čímž se zasměje ,,Teď mi udělej ty palačinky pretty babe, jo?" Mrkne na mě a zmáčkne můj zadek v dlani, já celá zmatená kývnu na souhlas. ,,Tak j-jo" Začnu zase koktat a pociťovat nervozitu . ,,Děkuji" Ucítím jeho pohled na mých zad.

 Dominik řekne něco tomu klukovi, který se vrátí ze záchodu. Následně se pouze Dominik odebere do pokoje. ,,Jsem Tomáš jinak" Řekne mi kluk, když je mezi námi potupne ticho. ,,Já jsem Kateřina" Usměju se na něj a on mi úsměv vrátí. ,,Nevíš kdy se vrátí Kuba?" Zeptám se ho a on se zasměje ,,Měl by se vrátit za chvíli, vyšel nějak v osm a je půl jedenácté takže by měl určitě za chvíli přijít." Usměje se na mě a já kývnu na souhlas hned na to začnu dělat palačinky. ,,Nevadí když si tu zapálím?" Zeptá se mě Tom já se ohnu pro pánvičku, kterou hledám v dolních skřínkách. ,,Ne nebude, nevíš kde jsou pánvičky?" Zeptám se ho, a i přes kroky, které slyším, se neotáčím. Následně cítím jednu velkou dlaň na mém pozadí, druhá ruka začne hledat pánev kterou sevře. ,,Počkej, já jí nechala vlastně na odkapávači" Řeknu při čemž se nervózně zasmějí, Tom se také zasměje, ve stejnou chvíli zvedneme hlavu. Proto do sebe naše čela nárazí. ,,Jsi pěkná víš to? S takovou tou krásou bys mohla sbalit každého." Říká mi Tom šeptem, díky tomu že jsme u sebe hodně blízko, tak ho perfektně uslyším. ,,Děkuji" Začervenám se, a sklopím nervózně hlavu. Tom chytne můj pás, za který si mě přitáhne ještě blíže. Mezi nás se nevejde ani papír..

Slyšíme klíče v zámku, a následné kroky do kuchyně. Když se ze smíchem kouknu před sebe kde spatřím Kubu, tak přestanu mazat palačinky a smát se. Mé kroky jdou rychlým tempem za ním. ,,Co se ti stalo?" Zeptám se ho zvědavě a vyděšeně, chytnu si jeho tváře do svých rukou. ,,Nic" Zašeptá mi a já pokroutím hlavou. ,,Tvá tvář se zdobí samými škrábanci, a samou krví. To mi jako nic, vážně nepříjde." Syknu na něj, chytnu ho za poraněné klouby. ,,Pojď do koupelny, já ti to vydezinfikuji." Povzdechnu si a kouknu na Toma, který pouze přihlíží na tuhle celou situaci. ,,Prosím Tome" Ukážu na palačinky, Tom to pochopí a jen kyvné na souhlas. Opatrně do ruky bere nůž společně s marmeládou, já mezitím táhnu Kubu do jeho koupelny.

,,Co se ti stalo Kubo?" Zeptám se po chvilce ticha, mezitím mu mu dávám krev pryč z kloubů. ,,Upadl jsem, víš jaký sem nešika" Mykne s lehkým smíchem rameny ,,Odkdy si lžeme?" Zeptám se zvědavě, můj pohled se stočí k tomu jeho. ,,Trochu jsem se propral, ale neřeš to prosím ano? Pro tvé dobré to nech být." Říká mi Kuba, a já ho poslouchám proto mu v tichosti dávám dolů krev. Porval ses kvůli mně... 

Kluci mě přemluvili abych s nimi jela do nějakého toho jejich studia, proto jsem se rozhodla i souhlasit. Přeci jen co bych dělala po zbytek dne? Koukala se na televizi a cpala se nezdravím jídlem. Jeli jsme Tomáškovym autem, cestu do studia jsem si zpříjemnili písničkami. Které nebyly dvakrát tolik špatné, u některých jsem si i dokonce text užila.


Kapky lásky / Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat