,,Nebydlím sám" Řekne mi ještě rychle Jakub když jdeme do jeho bytu ,,Kdo co?" Nechápavě mluvím kvůli tomu že jsem ještě před pěti minuty spala v jeho pohledném autě ,,Dominik nevím jestli si ho pamatuješ z vyprávěný" Abych to uvedla na pravou míru, Kuba mi furt říkával o nějakém tom Dominikovi, a o tom že je to jako jeho bratr. Kdyby se stala Jakubovi nehoda, tak on by byl ten "starší brácha" který by mi vše ukázal a vysvětlil..
Lépe si chytne mou tašku, hned na to otvírá byt který jsem neviděla spoustu let. ,,Jsem tu!" Křikne Kuba do utrub domů, kolem nás projde dvou metrový kluk který se na nás pouze koukne, nic na to neřekne a pokračuje si dále svoji cestou. Když si ale uvědomí, že tam není jen Jakub. A že tam s ním někdo stojí, tak se vrátí zpět do předsíně, která je otevřena. Koukne na nás, a s úsměvem na tváři jde blíž k nám. Kubu chlapsky obejme, a na mě se chladně podívá, oba si navzájem hledíme do očí. Ani jeden nic neříká, ale i přes to oba cítíme tu elektřinu panující mezi námi. ,,Tak pojď Káťo ukážu ti pokoj" Strčí do mě lehce Jakub vedle mě, proto se na něj kouknu a celá neschopná slov přikývnu na souhlas. Když Jakub otvírá dveře od mého dočasného pokoje tak uslyšíme buchnuti hlavních dveří, oběma nám dojde že Dominik beze slovně opustil tento byt. ,,Kdybys cokoliv potřebovala dokoupit tak mi pověz, já to dokoupim. Nevím co vše ženy potřebují k životu." Mykne ze smíchem rameny, proto se lehce zasmějí. ,,Je to dobrý, mám tu vše co potřebují." V místnosti se nachází bílo černý nábytek, pastelově modrá barva na zdech celý pokoj osvěží, i přes to že to zní jako šílená kombinace. Tak je pokoj krásně vybaveny..Nestihla jsem si ani pořádně vybalit, a mé kamarádky mě už vytáhly ven. Proto teď jdeme do nějaké restaurace, která podle slov holek je vážně vynikající. ,,Vyprávěj nám něco" Pobídne mě Terka, když jsme si objednali už kávu. ,,Nemám co, moc se toho nestalo." Usměji se na ně. ,,Ty už nemáš rovnátka" Zasměje se Anet která si prohlíží můj úsměv. ,,Wow to je úžasné" Řeknou zase nastejno holky které se chytnou pusy, proto se začnu smát a řeknu jim: ,,Holky já si zajdu na záchod jo? Hned přijdu" Usměji se na své kamarády, nečekám na jejich odezvy a už odcházím od nich pryč.
Jakub: Ahoj Káťo v kolik budeš doma? Chci si dát oběd tak jak vím v kolik si doma
Já: Em já nevím? Jsou dvě tak v pět?
Jakub: Dobře pak zazvoň já ti otevřu
zobrazeno
Schovám mobil do zadní kapsy, upravím se ještě na rychlo v zrcadle. Když jsem téměř spokojená s výsledkem tak odcházím za holkama.
,,No a tak jsme přijely k-" Nedořekne to Anet, protože někdo za námi řekne. ,,Katko?" Nechápavě se kouknu nejdříve na holky a pak až za sebe, nechápu proč na mě mluví zrovna on.

ČTEŠ
Kapky lásky / Nik Tendo
Fiksi Penggemar// Dokončeno - Probíhá korekce // Černé vlasy po lopatky, modré oceánské oči. Rty akorát pasující na ty jeho, úsměv okouzlující tak moc že si každého obtočí kolem prstu. Vyrovnaná ze vším co jí do cesty vejde, ale i přes to, si s tebou nedokázala po...