Od nenávisti k lásce |Slafkovský, Dvorský, Mešár|

8.

Pohled Nely:

Ráno jsem se vzbudila a Dalibor ještě spal, proto jsem šla dolu na snídani sama. A bylo to dobře, protože dole už seděli všichni. "Chceš palačinky?" Ozvala se Sára stojící u plotny. "Když mi do toho nenapliveš?" Odpověděla jsem jí ironicky. "Jinak díky za tu nabíječku" řekla, když přede mě pokládala talíř s již zmiňovanými palačinkami. "Není zač" usmála jsem se ní. "Dalibor ještě spí hádám" směřovala konverzaci stále směrem ke mně. V tu chvíli se na mě všichni podívali, dokonce i Filip, který nám do té doby nevěnoval žádnou pozornost a tvářil se, že je mu jedno, co řešíme.
"Tak to je jasný, šli jsme spát pozdě. Vždyť to znáš" řekla jsem schválně s pohledem zabodnutým do Filipa. Ten třískl s příborem a odešel. Při odchodu nezapomněl "omylem" vrazit do Daliho, který právě přicházel do kuchyně. "Ale ale, o kom sa hovoríva neďaleko býva" rýpl si Juraj. "Dobré ráno" přišel ke mně, ze zadu mě objal a dal mi pusu na krk.
"no vy sa mi snáď zdáte, to sa aj tak nevyspíme ako tak pozerám" okomentoval naše chování Adam.
"Buď ticho a jez! U jídla se nemluví!" Napomenula jsem ho a pustila jsem se do své snídaně.
Po snídani jsme se všichni převlékli do plavek a šli jsme opět na pláž. "Tak ma napadá, že sme eště nevyužili ten bazén čo máme" konstatoval Šimon.
"Máš pravdu, ale já neviem, kto chcel vilu s bazénom, hm? Čo Filip?" snažil se rozproudit konverzaci Juri. "Je mi to jedno" odpověděl mu Filip lhostejně. Kdyby se nechoval jako debil nemuselo to tak dopadnout. Mohli jsme si normálně promluvit a vyřešit to. Já jsem šla ruku v ruce s Dalim za ostatními a moc jsme je nevnímali. Měli jsme svůj vlastní svět, ve kterém jsme byli jen my dva a já si to užívala.

Pohled Sáry:

Šla jsem po Juriho boku, ale můj pohled byl zabodnutý v Šimonovi, který šel přede mnou. Přiznávám, možná se mi začínal líbit. "Čo takhle si večer urobiť párty?" zeptal se najednou Adam. "To beru!" souhlasila jsem bez váhání. Jsme tu teprve třetí nebo čtvrtý den a už jsme zkonzumovali snad víc alkoholu než za celý rok v Česku. Už teď tuto dovolenou prohlašuji za nejlepší v mém dosavadním životě. Už teď vím, že oslava mých narozenin s touhle bandou a ještě u moře bude skvělá.

Večer
Byla jsem s Nelou v kuchyni a připravovaly jsme nějáké jídlo a pomalu jsme do obýváku nosily nějáký ten alkohol. Když už naše párty byla v plném proudu a všichni byli totálně mimo, tak jsem začala cítit, že byl Šimon víc přítulný než normálně. Najednou jsem měla hroznou chuť se s ním líbat. Šli jsme nahoru a zamknuli jsme se v koupelně. V tu chvíli jsem moc dobře věděla, co dělám, ale na Juraje jsem absolutně nemyslela. Šimon mě přišpendlil na dveře za mnou a začali jsme se líbat. Ani nevím jak, ale najednou jsem neměla tričko. Nehodlala jsem být sama a proto jsem mu sundala i to jeho. Byla jsem si jistá, že to prostě chci. Jestli se to má někdy stát, tak teď. Klekla jsem si a začala jsem mu rozepínat kalhoty. Ty jsem mu následně i s boxerkama sundala. Vykouřila jsem ho a když jsem se svou prací, kterou jsem očividně provedla dobře byla hotová, tak jsem si stoupla a podívala jsem se mu zpříma do očí. "Chci to, chci tě. Tady a teď" řekla jsem mu a jemu se na tváři objevil úsměv. "Dobre, ako chceš" vysadil mě na umyvadlo a já si na moment vzpomněla na náš moment s Jurim v letadle, ale to bylo v momentě pryč. Když do mě poprvé přirazil, tak jsem se neudržela a moje vzdychy se rozléhali koupelnou. Užívala jsem si to, měla jsem v ten moment pocit naprosté svobody. V tom jsem zaregistrovala, jak někdo klepe, ale absolutně jsem to nevnímala. "obsadené!" Zakřičel Šimon a víc jsme neustávající klepání nevnímali. Ať to byl, kdo to byl, tak mi to bylo jedno.

Pohled Nely:

Začala hrát nějáká písnička, kterou jsem neznala, ale dostala jsem hroznou chuť tancovat. Proto jsem se zvedla ze sedačky, na které jsem ještě před vteřinou seděla a natáhla jsem k Dalimu ruku. "Pojď tancovat" smála jsem se jako blázen. On bez keců vstal a já se začala vlnět do rytmu. Přísahám, že kdybych neměla tolik vypito, tak to neudělám. Po chvíli jsem se zastavila a zahleděla jsem se mu do očí. On vzdálenost mezi námi překonal a bylo to tu zas. Líbali jsme se a tentokrát to bylo ještě intenzivnější než včera. Zbytek osazenstva, které už tvořil pouze Adam, protože Filip se naší párty odmítl účastnit a Sára, Šimon a Juraj byli bůh ví kde, začal udiveně pískat. Jak jsem se později dozvěděla, tak nás dokonce natočil a já to video nutně potřebovala. Jakmile mi ho poslal, tak jsem ho dala na stories a nezapomněla jsem Daliho označit. V tu chvíli mi bylo naprosto jasné, že ještě dneska se s Filipem musím rozejít, protože Dalibor je přesně to, co chci.

Pohled Sáry:

Když jsem vyšla z koupelny, tak naproti dveřím byl o stěnu opřený Juraj. "Už ste skončili?" zeptal se s založenýma rukama. "Já ti to vysvětlím" snažila jsem se bránit sama sebe i když jsem věděla, že tohle vysvětlení nemá. "čo mi chceš vysvetľovať? jednoducho si sa vyspala s mojím kamarátom" s těmito slovy odešel do pokoje a nezapomněl pořádně třísknout s dveřmi.

Další den
Pohled Nely:

Probudila jsem se, protože jsem ze zdola slyšela hádku. Nevím, co se stalo, ale teď to ani řešit nehodlám. Hrozně mě bolela hlava. Upřímně se nedivím, trošku se nám to vymklo. Vzala jsem do ruky telefon, protože jsem nechtěla jít dolu sama a Dalibor ještě spal. Když jsem otevřela instagram, tak jsem měla plno žádostí o zprávy. Všechny samozřejmě zajímalo jen to, jestli spolu s Dalim chodíme. Další nám to přáli a to ještě ani nebylo co přát. Na pár zpráv jsem odpověděla a ještě jsem zveřejnila nějáké fotky ze včera.
Když jsme došli do kuchyně, tak tam sědeli Adam se Šimonem. "Dobré ráno hrdličky" rýpl si do nás Šimon. "Hele nech si to jo, potřebuju nutně prášek na bolest a něco k pití" sedla jsem si k nim. Chvíli jsme si povídali, když přede mě Dali postavil skleničku s vodou a do ruky mi dal prášek na bolest.
"Děkuji" usmála jsem se na něj. "Nie je zač zlato" řekl a dal mi pusu do vlasů. Nad tím oslovením jsem se musela usmát.
Po "snídani", kterou v mém případě tvořila voda jsme se vydali na pláž. Rozhodli jsme se být dneska s Daliborem sami, protože už tak je mezi ostatními dost velké dusno. Když jsme okolo zbytku naší party procházeli, tak asi čekali, že se přidáme. "Kam jdete?" ptala se Sára. "Rozhodli jsme se být dneska sami, i bez nás je tu dost velké dusno" odpověděla jsem jí a my se vydali dát se věci jinam. Došli jsme do moře a já se kochala tou krásou. Bude mi to tu chybět, i přes to, co se tu teď děje. Hlavně on mi bude chybět. Najednou ke mně přišel a ze zadu mě objal. "Rozhodla jsem se to oficiálně ukončit s Filipem. Chci být s tebou" řekla jsem mu na rovinu. "Já s tebou tiež, ale si si istá?" řekl mi a zněl možná až zklamaně? Z jeho hlasu byl slyšet strach z toho, co odpovím. "Jsem si jistá jako nikdy před tím" otočila jsem se k němu čelem a políbila jsem ho.
Když jsme leželi na dece, tak za námi přišel Juraj s tím, že jdou k nám do bazénu a jestli se nechceme přidat. Tak jsme souhlasili a řekli jsme mu, že přijdeme za chvíli.

Pohled Sáry:

Ráno jsem se v kuchyni potkala s Jurajem a totálně jsme se chytli. "ľutujem, že som ťa vôbec niekedy stretol!" Křičel na mě. "Ale ty mě kurva neposloucháš! Nevím, jestli seš opravdu takovej kretén nebo seš jenom natvrdlej!" to už jsem křičela taky.
"myslel som si, že ty si iná" najednou byl zklamaný. Takhle ho vidět nedokážu. "Ale Juri, já.." udělala jsem krok k němu, on ale ustoupil a po chvíli, kdy nic neříkal a chystal se odejít, tak ještě dodal "daj mi čas. Je to veľmi čerstvé na to, aby som to dokázal riešiť"