Od nenávisti k lásce |Slafkovský, Dvorský, Mešár|

9.

Pohled Nely:

Když jsme přišli k nám a všichni byli u bazénu, tak jsem šla za Filipem, který se zavřel v pokoji. Buď teď nebo nikdy. "Ahoj, můžu?" pozdravila jsem ho, když jsem otevřela dveře. "Ahoj, potrebuješ niečo?" zvedl ke mně pohled od telefonu, který držel v ruce. "No já..myslím si, že bychom se měli rozejít. Bude to tak lepší pro oba" byla jsem nervózní. Bála jsem se, že vyletí a já se s ním hádat nechtěla. "je to kvôli nemu, že?" řekl mi a já viděla jak je zklamaný. Nechtěla jsem mu říkat, že ano, ale měl pravdu. "Promiň, pořád tě mám ráda a nechci tě ztratit úplně" byla jsem z toho opravdu zoufalá. Dali sice byl přesně to, co jsem chtěla, ale na Filipovi mi pořád záleželo.
"ja to chápem a nebudem vám stáť v ceste, budem šťastný keď ty budeš šťastná. Koniec koncov, asi to tak malo byť, stretli sme sa v nesprávnom čase" snažil se usmát, ale moc mu to nešlo. "Děkuju" řekla jsem a objala jsem ho.
Když jsem přišla na terasu a sedla jsem si na lehátko, tak ke mně přišel Dalibor. "V pohode?" chytl mě za ruku. "Ano, jen potřebuji chvíli" usmála jsem se, on mi dal pusu a vydal se za ostatními zpět do bazénu. Rozhodla jsem se po chvíli přidat, ale jakmile jsem si stoupla na kraj a zjistila jsem, že je voda ledová, rozmyslela jsem si to. Ale aniž bych stihla nějak zareagovat, tak už jsem letěla do vody. Když jsem se vynořila a viděla jsem vysmátého Filipa, tak mě zlost přešla. Proto jsem mu pouze ukázala prostředníček a on se mi smál ještě víc.

Pohled Sáry:

Seděla jsem u bazénu a nohy jsem měla hozené přes okraj ve vodě. Najednou si vedle mě sedl Juraj. "myslel som si, že to vydržím dlhšie, ale nemôžem bez teba byť" tím mi vykouzlil úsměv na tváři. "Nebýt tak opilá, tak bych to nikdy neudělala. Byla jsem úplně mimo. Miluju jenom tebe a vždycky to tak bylo" řekla jsem mu. Tohle totiž bylo jediné vysvětlení, které jsem měla. "dám ti druhú šancu, každý si ju zaslúži" usmál se já v tu chvíli byla zase nejšťastnější na světě.
Když jsme šly s Nelou připravit věci na grilování, pro které jsme se před chvílí rozhodli, tak se najednou ozval Juri. "navrhoval by som, aby sme prehádzali poskladanie izieb" při těchto slovech se podíval na mě. "Súhlasim" ozval se i Dalibor.
"No ty buď ticho prosím ťa, rovnako si u seba v izbe už dobrých pár dní nespal" vložil se do toho i Adam.
"Dobře dobře, hádám, že Juraj bude se Sárou. Já budu s Dalim a vy?" rozhlédla se Nela po ostatních. "Nemec! Budeš so mnou!" Ozval se hned Filip. "Tak moment. To zas budem sám?" začal pokřikovat Adam. "Ale copak? Je ti tam smutno?" Smála jsem se mu.

Pohled Nely:

Když se kluci rozhodli, že teda budou v jednom pokoji nakonec tři, tak jsme začali naší grilovačku.
"Ježiš daj to sem!" Vytrhl Juraj náčiní Adamovi z ruky.
Po jídle jsme šli ještě na chvíli do bazénu, ale všichni už pomalu odcházeli. Nakonec jsme s Dalim zůstali v bazénu sami. Začali jsme se líbat a on mi najednou začal rozvazovat plavky. "Tady? Ještě nás někdo uvidí" řekla jsem mu, ale on dělal, jako by mě neslyšel. Pokračoval dál v jeho práci. Záhadným způsobem jsme se dostali až ke schodům, na které si sedl a já si tak mohla sednout na něj. Už jsem na sobě sice neměla vršek od plavek, ale seděla jsem zády k baráku, tudíž by nikdo stejně nic neviděl. Pokračovali jsme v líbání a já se naschvál blbě pohla. Viděla jsem jak je z toho v háji a moc dobře jsem věděla, že ho to přivádí k šílenství. Proto jsem se ani nenadála a už do mě silně přirážel

Najednou jsem slyšela rány, byla jsem zmatená a netušila jsem, co se děje. Rozrazily se dveře a vlítl mi do pokoje brácha. "Neli, vstávej! Rodiče už odjeli!" a v tu ránu byl zase pryč. Já jsem se prudce posadila na postel a v tu chvíli mi to došlo. On to všechno byl jenom sen? To snad ne, vždyť jsem prožívala ty nejlepší chvíle svého života. A když jsem si uvědomila, že já myslím na to všechno a on ani neví, kdo jsem. Nezná mě. Rozbrečela jsem se. Ležela jsem v posteli a najednou mi to došlo. Existuje vůbec někdo, kdo se jmenuje Dalibor Dvorský? Je ten kluk vůbec skutečný? Proto jsem vzala do ruky telefon a začala jsem hledat. Hned jak jsem jeho jméno napsala do googlu, tak mi o něm vyjelo spoustu článků a videí. Pustila jsem si proto jeden rozhovor, ale vůbec jsem nevnímala, co se tam řeší. Byl to on, přesně takový jako v mém snu. Nikdy předtím jsem ho ale neviděla, tak jak je možné, že se mi o něm zdálo? V tu ránu se spustil další potok slz, protože mi došlo, že ho ani nikdy neuvidím.
Otevřela jsem instagram a měla jsem tam nepřečtené zprávy od Sáry
S: budeš dneska doma? Slíbila jsi, že se se mnou podíváš aspoň na jeden zápas
Takže tohle je pořád stejné koukám. Podívala jsem se na datum. Bylo 19. května. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Jak můžu jít domů po tom všem? Vždyť to pro mě bude ještě horší. Rozhodla jsem se jí odepsat
N: jasne, ze budu. Musime si promluvit a to co nejdriv. Stalo se neco hrozne divneho
Chtěla jsem už telefon zamknout a odložit, ale nedalo mi to a musela jsem se podívat na jeho instagram. Chvíli jsem váhala, ale začala jsem ho sledovat. Pak už jsem telefon opravdu položila a šla si dát radši studenou sprchu. Musím se trošku probrat. Když přišla babička z práce a já mohla konečně jít domů, tak už u dveří stepovala Sára.
"Otevři flašku a radši si na to sedni" ona mě kupodivu poslechla a já se teda zula a vydala jsem se za ní do obýváku.
"Tak už mluv tyvole, jsem napnutá jak kšandy" řekla mi a já spustila.
"Zdál se mi sen, ale byl hrozně reálnej. Fakt jsem měla pocit, že se to stalo. Všechno to začalo tím, že jsi mě přemluvila, abych s tebou jela na to mistrovství a tam ses seznámila s Jurajem. Ten nás pak seznámil se Šimonem, který mě zval na rande a já ho odmítla. O pár dnů později tam přijel i Filip.
Ty jsi začala chodit s Jurajem a já s Filipem. Po draftu za námi přijeli i s Adamem Žlnkou a Daliborem Dvorským. Jeli jsme spolu na dovolenou do Chorvatska. Ty, já, Filip, Juraj, Šimon a Adam s Daliborem. Já se tam pak zamilovala do Daliho a rozešla jsem se s Filipem. Jeden den jsme udělali párty a ty ses vyspala se Šimonem a Juraj vás slyšel.
Pohádali jste se" řekla jsem jí a než jsem stihla pokračovat, tak se mi do toho vložila.
"No počkej, ale to je fakt divný, jak to, že znáš jejich jména? Odkud víš, co je to draft? A jak se mi sakra povedlo tě přemluvit?" Začala vyšilovat víc než já.
"To nevím a snažím se to všechno zjistit. Jediné co vím je, že nutně potřebuju Dalibora poznat, jenže není jak" řekla jsem sklesle