Od nenávisti k lásce |Slafkovský, Dvorský, Mešár|

6.

Pohled Nely:

"Láska vstávaj, za chvíľu odchádzáme" slyšela jsem Filipa a ještě jsem napůl spala. "Kolik je?" Zeptala jsem se a začala jsem otvírat oči. "trištvrte na päť"
Odpověděl mi a někam odešel. Já jsem se začala zvedat z postele a stoupla jsem si před zrcadlo, které mám v pokoji. Hned jak jsem se viděla, tak jsem myslela, že mě trefí. "Mešár! Pojď sem! A hned!" zakřičela jsem na Filipa potom, co jsem viděla svůj odraz. "Áno? Čo sa stalo prosím ťa? Začal se smát. "Můžeš mi říct, co to je?" ukázala jsem na svůj krk, kde se nacházel cucflek. "No ja neviem zlato, že by to bol cucflek?" smál se dál. "Já tě zabiju, přísahám" to už jsem se usmála i já a vydala jsem se do koupelny. Když jsem měla za sebou hygienu a byla jsem upravená, tak jsem si vzala věci a šla jsem je taky uklidit do kufru. Už převlečená jsem si sedla před zrcadlo a vzala jsem si žehličku na vlasy. Když jsem měla upravené i vlasy, tak jsem žehličku vypojila a nechala ji vychladnout. Mezi tím jsem se vydala do kuchyně pro něco, čemu se říká snídaně.
"Dobré ráno" pozdravila jsem všechny a moje kroky směřovaly k lednici.
"Dobré" zahuhňal Šimon s plnou pusou. Když jsem okolo něj prošla, tak ode mě schytal pohlavek a všichni se začali smát. "Za čo?" zeptal se mě, ale taky se smál. "Musím tě v 18 letech učit, že s plnou pusou se nemluví?" Z lednice jsem vytáhla mléko a z poličky cereálie. Na nic jiného v tuhle chvíli nebyl čas. Když jsme se najedli a byli jsme připraveni k odchodu, tak jsme si zavolali taxíka a jeli jsme na letiště. Hned jak jsme vlezli do budovy, tak jsme se vydali k tabuli oznamující odlety, abysme vědeli, kam se jít odbavit. Odbavení jsme potom šli stranou, abychom podle letenek zjistili, kdo kde sedí. "Mám 22F, kdo máte éčko?" Rozhlédla jsem se po svých kamarádech a viděla jsem jak Dalibor zvedá svoji letenku. No to bude úžasný let. Vedle nás seděl ještě Adam. Přes uličku Šimon a za námi Juraj, Sára a Filip. Šla jsem letadlem a hledala číslo 22, když jsem ho našla, tak jsem zalezla k okénku a vedle mě se posadil Dali. V klidu jsem koukala do telefonu, když jsem najednou slyšela Dalibora, jak na mě mluví. "Naozaj pekný cucflek" upozornil na flek na mém krku. "Copak, ještě jsi nikdy žádný neviděl?" Zeptala jsem se ho. On jen něco zamručel a taky z kapsy vytáhl telefon. Když se letadlo začal hýbat, tak jsem lehce znervózněla, nesnáším vzlétání. Dojeli jsme na runway a začali jsme nabírat rychlost, když se letadlo odlepilo od země, tak jsem intuitivně chytla Daliho za ruku. V momentě mi ale došlo, co jsem udělala a proto jsem ho chtěla pustit. On mi to ale nedovolil. Jen se na mě usmál. "to je v pohode" řekl a dál to neřešil.

Pohled Sáry:
Právě zhaslo světlo značící připoutejte se a já jsem se zvedla, protože nutně potřebuju na záchod. Když jsem dveře od záchoda otevřela, stál tam Juri. "Chtěl jsi jít se mnou i na záchod nebo co?" Začala jsem se smát. "No nie tak uplne" rozešel se směrem ke mně a donutil mě zacouvat zpátky. Nalepil mě na zeď za mnou a začal mě líbat na krku. "Vážně? Tady?" začala jsem se smát. "Prečo nie?" Odpověděl mi a pokračoval. Najednou mě vysadil na umyvadlo, z kapsy vytáhl kondom a rozdali jsme si to. Měla jsem co dělat, abych byla zticha. Přeci jen mě nemusí slyšet celé letadlo. Když jsme se vraceli zpátky na naše místa, tak můj pohled zabloudil k Nele a Daliborovi. Nela spala a hlavu měla opřenou o jeho rameno. On si hlavu opřel o tu její a taky spal. Víc mě ale zarazilo, že se drželi za ruce. Vytáhla jsem z kapsy mobil a vyfotila jsem je. Hned jak přistaneme, tak jí tu fotku pošlu.

Pohled Nely:
Klidně bych spala dál, ale vzbudil mě Daliho hlas.
"Neli vstávaj, pristáváme" když jsem si uvědomila, že jsem usnula opřená o něj, tak jsem se rychle narovnala a dělala jsem, jako by se nic nestalo.
Po příletu jsme se hned vydali na naše ubytování. Měla by to být chata s bazénem a na pláž by to mělo být kousek. Když jsme přijeli na místo, tak jsem byla unešená tím, jak kouzelné to tady je. Filip měl pravdu. Vešla jsem dovnitř a chtěla jsem si jít zabrat pokoj, no bylo mi v tom zabráněno. "Moment" vyrušil nás všechny Adam. My jsme se na něj jen podívali a on pokračoval. "Já by som navrhoval, aby Nela s Filipom a Sára s Jurajom neboli spolu. Chcem sa pokojne vyspať. Kdo je pro?" Podíval se po místnosti a až na nás čtyři byli samozřejmě kluci pro. Tudíž jsem čapla Sáru za ruku a táhla jsem jí nahoru, abychom si konečně vybraly ten pokoj. Zamlouval se nám ten na konci chodby, tak jsme si tam donesly kufry a vrátily jsme se zpět dolu. "Jdeme se projít!" Zakřičela Sára do útrob baráku a už jsme byly na cestě ven. Procházely jsme se, když Sára najednou spustila. "Abych nezapomněla, chtěla jsem ti něco poslat, když ale máme chvilku pro sebe, tak ti to rovnou ukážu" řekla a usmívala se u toho jak blázen. To se mi přestávalo líbit. V tu ránu mi dala do ruky její telefon a když jsem to rozklikla byla tam fotka mě a Dalibora, jak jsme na sobě usnuli. "Okamžitě to smaž!" řekla jsem jí a chystala se fotku sama smazat.
"Proč? Vždyť je to roztomilý" ona si na všechno najde výmluvu. "Kdyby se ta fotka dostala k Filipovi, bude zle" oznámila jsem jí jeden z hlavních důvodů, proč by ta fotka měla zmizet ze světa. No než jsem ji smazala, tak jsem ji stihla ještě poslat sobě i Dalimu, aby taky viděl, co naši kamarádi vyvádí. Já je přece taky nefotím, když spí. Vrátily jsme se za klukama a já jsem byla strašně unavená. Proto jsem se šla jen osprchovat a šla jsem si lehnout. Zbytek byl dole a hráli flašku či co.
Vzbudila jsem se a venku už byla tma, proto jsem vzala telefon a po zjištění, že je půl čtvrté jsem otevřela instagram. Měla jsem tam zprávu od Dalibora.
D: já by som si ani nesťažoval takto zaspávať vždy
Fajn, tohle je divné. Zvedla jsem se z postele a převlékla jsem se z pyžama do kraťasů a prvního topu, který mi přišel pod ruku. Podívala jsem se, v kolik vychází slunce a tak abych nevzbudila Sáru jsem se vydala dolu. V kuchyni jsem si ještě vzala něco k jídlu a vydala jsem se na pláž, abych se podívala na východ slunce. Doufala jsem, že tam trefím a taky, že jo. Opravdu to bylo kousek.
Když jsem tam přišla, tak jsem zahlédla Dalibora jak sedí na zemi a pozoruje moře. Co tu dělá tak brzo?
Došla jsem k němu a posadila se. "Zase nemůžeš spát?" Zeptala jsem se ho. "Nie, spal som popoludni. Čo ty? Bez Filipa nevieš zaspať?" usmál se na mě.
"Ne to ne, jen jsem taky celé odpoledne prospala a rozhodla jsem se jít se podívat na východ slunce" úsměv jsem mu opětovala.
Seděli jsme tam dobré 3 hodiny a když jsme se vrátili zpět na ubytko, tak v kuchyni už byli Juraj s Filipem. A kurva. "Ahoj?" Pozdravila jsem nervózně a šla jsem obejmout Filipa. "Môžeme sa porozprávať?" Podíval se na mě a já věděla, že tohle není dobré. Odešli jsme ke klukům do pokoje a on hned spustil. "Čo to má znamenať? Tá fotka a teraz ste spolu byli boh vie kde?" Začal se rozčilovat. "Ale to vůbec není tak, jak to vypadá a buď mi věříš nebo se nemáme o čem bavit. Znám ho dva dny a ty si opravdu myslíš, že bych s ním něco měla?" Odpověděla jsem mu stejným tónem, kterým začal on na mě a odešla jsem. Nenechám na sebe bezdůvodně řvát.