Od nenávisti k lásce |Slafkovský, Dvorský, Mešár|

4.

Pohled Sáry:

Už je to pár dní, co s námi náš skromný byteček okupuje i Filip. Nestěžuji si, nevadí mi to. Jen se musím dívat na ty jejich zamilované pohledy a být tu sama. To se ale změní, protože dneska přijede Juri. Což mi připomíná, že už by tu měl být, ale znám dopravu po Praze. Šla jsem si akorát vařit kafe, když mi v obýváku začal zvonit telefon. Byl to Juri.
Nechala jsem kafe kafem a šla jsem mu dolu otevřít. Hned jak jsem ho viděla stát u auta, tak jsem se k němu rozeběhla a neměla jsem v plánu ho jen tak pustit.
"Chýbala si mi" zašeptal směrem ke mně.
"Ty mě taky, ani nevíš jak moc" podívala jsem se na něj. "Niečo som ti privezol" odešel něco hledat do auta a pak vytáhl kytici růží. "Jsou nádherné, děkuju moc" Dala jsem mu pusu a s tím jsme se vydali k nám do bytu. Nahoře se ještě přivítal s Filipem a s Nelou, domluvili jsme se, že si večer uděláme soukromou párty. Proto jsme s Jurim sedli do auta a jeli jsme do krámu. Nechtěli jsme pít nějak moc a proto jsme toho taky moc nekupovali. Máme pár flašek i doma, tak kdyžtak máme pojistku.
Doma už na nás v obýváku čekali Nela s Filipem a proto jsme nákup vyskládali na stůl a hned jsme začali pít. Už byla skoro půlnoc a Juri si všiml, že začínám být unavená. "No nič decka, my ideme spať" řekl a začal se zvedat ze sedačky. "Ochranu máš?"
Rejpl do Juriho Filip. Koukám, že je to všude stejné. "No vy jste se taky hledali až jste se našli" ozvala jsem se i já a už jsem si to mířila ke mně do pokoje.
Přišli jsme ke mně do pokoje a než jsem stihla zavřít dveře nebo cokoliv říct, tak už jsem na nich byla nalepená. On se hned vrhl na moje rty, nebránila jsem se, ba nopak. Začala jsem okamžitě spolupracovat a únava mě přešla. Po chvíli jsem se ocitla na posteli a on byl nade mnou. Měl velení nad tím co se teď děje a bylo vidět, že právě on je ten, co je dominantní. Ve vteřině bylo moje tričko pryč a on se hned vrhl na můj krk. "Slafkovský! Jestli tam ráno najdu jediný cucflek, tak si mě nepřej!" Nad tím se jen zasmál a to už byla dole i moje podprsenka.
To jsem nemohla nechat jen tak. Jeho tričko taky skončilo někde na zemi a já se začala roztýkat nad jeho tělem, ale nebylo to na dlouho. Najednou se na zemi objevili i moje džíny a hned za nimi letěli i moje kalhotky. V tom si mě přitáhl blíž a začal mě uspokojovat pusou, bylo mi jedno, jestli jsou Nela s Filipem vedle a uslyší to, jelikož jsem v tom až po uši. Přála jsem si, aby to nikdy neskončilo. Sundal si kalhoty s boxerkama a tak jsem si řekla, že mu taky udělám dobře. Klekla jsem si a udělala mu dobře.
Zase mě hodil na postel, podíval se na mě a zeptal se "chceš to?" Neváhala jsem a odpověděla, že ano. Odněkud vytáhl kondom a tak jsme se spolu vyspali.

Pohled Nely:

"No slyšíš to? Oni si ze mě snad dělaj srandu" řekla jsem, když jsme s Filipem leželi v posteli a naši kamarádi se vedle v pokoji podle všeho učili hrát pexeso. "Ako tady má človek spať sakra?" To se už Filip zvedal z postele a párkrát zabušil do zdi, která můj a Sářin pokoj dělila. "Lásko, já ti do toho nechci kecat, ale tohle asi k ničemu není" smála jsem se mu, když jsem se na něj podívala. Stál vedle postele jenom v boxerkách, jednu ruku si dal v bok a tou druhou bušil do zdi. Opravdu komický pohled. Natáhla jsem se pro telefon, který ležel na druhé straně postele a prostě jsem si to musela natočit.

Ráno
Vzbudilo mě sluníčko, které mi svítilo do obličeje, protože jsem včera zapomněla zatáhnout závěsy. Proto jsem se vyprostila z Filipova objetí a šla jsem je zatáhnout. Ten začal hned nespokojeně mručet.
"Kam ideš? Neutekaj mi láska" začala jsem se smát, když jsem viděla jeho výraz. "No když vidím, jak si mě prohlížíš, tak ti to asi tolik nevadí" smála jsem se dál. "A nemožem snad?" Podíval se mi poprvé za tu chvíli do očí. V tom mu začal zvonit telefon.
"Áno Dali? Čo je?" Oslovil zřejmě toho, kdo přerušil náš rozhovor. Zvedl se z postele a šel si ten hovor vyřídit nejspíš do obýváku. Já jsem se mezi tím převlékla. No převlékla, pouze jsem si oblékla tepláky, abych mohla jít udělat snídani a nechodila po bytě jenom v tričku a kalhotkách. Když jsem došla do kuchyně, tak jsem se rozhodla udělat palačinky, protože až ty dva vstanou, tak budou mít taky hlad. Po chvíli se mi okolo pasu omotali dvě ruce, které nepatřily nikomu jinému než Filipovi. "Nemusela si sa obliekať. Mne sa viac páčilo ako si vyzerala predtým"
"Ale ano, musela. A ty bys měl taky, protože za chvíli se sem přiřítí ti dva" otočila jsem se k němu čelem.
"No vieš, mne sa niako nechce" chlapče, tak takhle ne. "Jak by se tobě líbilo, kdybych tady chodila před Jurinem polonahá?" Usmála jsem se a dělala jsem, že přemýšlím. "Jasne, že by sa mi to nepáčilo" odpověděl mi na mojí otázku. "Tak hybaj, jinak nedostaneš snídani" dala jsem mu pusu a věnovala dál svojí pozornost palačinkám.
Po chvíli se do kuchyně připotácela ještě rozespalá Sára, která si mnula svoje rozespalé oči.
"Dobré ráno" Snažila se o pozdrav a u toho ještě zívala. "No dobré, příště by to nešlo víc nahlas?" Začala jsem ji podpichovat. "Pokud si budeš přát?" Vrátila mi to a začala z linky tahat kafe. Když se za námi vrátili i kluci, tak jsme se společně nasnídali a zbytek dne jsme jen leželi v obýváku a dívali se na filmy.