Sedli jsme si oba na postel chtělo se mi začít brečet. Sklonila jsem hlavu. Cejtila jsem jenom jeho dotek začal mě hladit ve vlasech. Jak já miluju ten jeho dotek.
,,Bejb neboj už jsem ti to říkal zvládneme to". Měl na sobě velkou černou mikinu. Obejmula jsem ho a zamuchlala jsem se do té mikiny.
,,Zlato já tě tak miluju". ,,Já tebe Domí". Trošku jsem se odtáhla a chytla ho za zátylek a palcem od druhé ruky jsem mu pomalu projížděla rty. Koukala jsem do těch krásných oříškových očí. Domčovi se zrychlil tep a mně to nedalo a vlepila jsem mu pusu. On ji prohloubil ve vášnivé líbání. Chvíli jsme se takhle líbali.
Pak už jsem slyšela jak se rychle otevírají dveře a potom hlasité zabouchnutí. Rychle jsem se vymanila z jeho líbání a začala panikařit. ,,Hele v klidu já se tady někde schovám a ty dárky dej do skříně přece ji máš obrovskou".
,,Jo to by šlo tobě a kubovi vždycky ty nápady vyjdou, takže proč to nezkusit". Dominik se schoval pod postel a dárky jsem dala do skříně.
Slyšela jsem mámu jak všude chodí po bytě až její kroky začaly mířit k mému pokoji. ,,Zlato připrav se". Potichu jsem řekla a Domča pod postelí zakýval hlavou. Máma zkoušela otevřít dveře, ale to se jí nepodařilo.
,,Natálo proč máš zamknuté dveře". ,,Noo já jo já jsem se omylem polila vodou tak jsem se šla převléklnout tak jsem se radši zamkla".
,,Ty se snad stydíš nemáš se za co stydět prosim tě". No super tohle tady s mámou fakt řešit nechci.
,,Jo a už mě konečně pustíš dovnitř"? ,,Jo". Otevřela jsem ji dveře. ,,Potřebuju ti něco říct ještě mami". Oddychla jsem si a spustila ,,Nemyslíš si že je zbytečný mě furt chodit kontrolovat do bytu"? ,,Však tady ještě bydlí Emily která sice na chvíli odjela, ale brzo zase přijede".
,,Tak ty asi nejsi fakt normální ještě před pár hodinama jsem tě tady načapala s nějakým feťákem a to ani nemluvím o tom že ten pán mi lhal a vypadal pomalu stejně jako ten tvůj Dominik nebo jak se jmenuje, takže bůhví co ten Dominik chtěl na tebe zase zkusit". Sedla jsem si na postel a mamka taky.
,,No dobře". Oprootočila jsem nad tím jenom oči. Vypadalo to že už se chce zvednout, ale něco zašustilo pod postelí bylo mi jasný, že to je Dominik v tu dobu jsem ho chtěla uškrtil. ,,Co to bylo slyšela jsi to taky"?
,,O čem ti prosim tě mluvíš"? ,,Takže ty jsi nic neslyšela"? ,,Ne měla bych snad"? ,,Tak já už jsem asi trochu cvok". To teda jsi mami řekla jsem si v duchu.
Znova se rozhlédla a pak odešla. Zase za sebou nezavřela dveře takže jsem to musela udělat já. Potom jsem se skrčila a uviděla tam Dominika.
Takového jsem ho ještě snad nikdy neviděla byl úplně vystrašenej. ,,Domí pojď ke mně". Rychle vylezl a obejmul mě. No jo to je on a jeho nálady zrovna se chce mazlit. ,,Domí hele nepůjdeme se projít"? ,,Jo, ale jak vyjdeme ven"? ,,Takže to už mám vymyšlený". Řeknu mamce že se jdu projít a pak půjdu do sklepa a tam by měl být provaz vezmu ho a hodím ti ho do pokoje a pak slezeš".
,,To je moje holka". Jen jsem se nad jeho poznámkou uchechtla a šla jsem ke skříni se obléct.
Tohle jsem si vzala na sebe
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Protože tam je kolem 2 stupňů. ,,Sluší ti to bejb". ,,Však mám všechno vytahaný a vypadám v tom jak sněhulák". ,,Můj sněhulák"! Zařval to úplně nahlas já ho asi fakt uškrtim on si nedokáže uvědomit, že tu být nemá. ,,Dominiku uvědom si že tu nejsi sám". Dominik úplně stuhnul asi mu to konečně došlo".
Dala jsem mu pusu na čelo a odešla jsem. ,,Mami jdu se projít". ,,Jo běž jinak proč jsem tam slyšela klučičí hlas"? Doprdele co teď, Dominiku já si tě zachvíli podám a už ani necekneš. ,,Jo kámoš mi posílal hlasovku". ,,Jo tak jo tak běž". ,,Čau mami". ,,Ahoj Nat". Zabouchla jsem dveře a rychle jsem šla do sklepa.
Na zdi byly klíče od sklepa vzala jsem je a odemkla sklep. Šla jsem tam a po chvíli jsem viděla konečně ten provaz, ale samozřejmě to nebude tak jednoduchý že jo. Přesně na tom provaze byl pavouk, kdyby tady byl tak Domča. Musela jsem se schopit a sebrat ten provaz. Přesně tak jsem udělala. Rychle jsem zamkla sklep a klíče zase pověsila na zeď.
Už jsem se dostala z bytu ven a mířila si to k oknu mého bytu.
Už jsem tam skoro byla, ale v tu ránu jsem cítila velký úder do hlavy....
Já se omlouvám za tento konec kapitoly, ale já musela ať se samozřejmě máte na co těšit.
Chyby! Děkuju že to čteš.
Klidně mi dej lajk nebo napiš com budu moc ráda 💋💋💗❤
