,,J-Jimine?" Ó můj..
Pro boha swagu Min Yoongi! Uklidni se!
Okřikl starší v duchu sám sebe, když mu při pohledu na Jimina málem ukápla slina.Vlasy mladšího už nebyly v barvě cukrové vaty, ale tmavě hnědé. Nejspíš Jiminova přírodní barva, pomyslel si. Měl je lehce rozcuchané a jeho tváře byly od větru mírně načervenalé. Na krku se mu mírně pohupoval malý stříbrný řetízek. Oblečení měl pochopitelně Yoongiho a tomu to připadalo šíleně přitažlivé. Musel taky v duchu poděkovat své tetě, za dárek v podobě černých úzkých džínů. Dostal je ke svým narozeninám před několika měsíci. Teď je měl na sobě Chim a Gi v duchu jen slintal nad tím, jak tělo mladšího obepínaly na všech správných místech. Už taky neměl ono vytahané červené tričko ve kterém spal, ale tenký pruhovaný černobílý svetr. Na podzimní podvečer ne zrovna teplé oblečení. Na nohách měl rozpadající se tenisky, o kterých už Yoongi ani nevěděl, že je ještě doma má.
Chlapci okamžitě navázali oční kontakt, ale ani jeden z nich nepocítil onen románový pocit motylků v břiše. Spíš něco jako příjemný pocit klidu v duši.
,,Pane Mine~"
Samozřejmě, že tenhle okamžik musela zničit. Podobná myšlenka proběhla v hlavě jak Jiminovi, tak Yoongimu.
,,20 000₩ slečno.." Připomněl tatér, ale přitom z mladšího nespustil ani na vteřinu zrak.
Ona víla se otočila na nové příchozího a ne zrovna hezky se na něj zamračila. Jimin si ale udržel chladnou tvář. Byl na tyhle pohledy ze své minulosti natolik zvyklý, že už ho nemohly nijak rozhodit.
Když jí došlo, že tady vážně nepochodí, neochotně zaplatila oficiální měnou Korejské republiky a nasupeně odkráčela ze salónu pryč.
,,Tak Minie.. Ehm.. Posaď se támhle a.. Dobrý den pane."
,,Dobrý? Krásný den!" Pozdravil neznámý mladý muž se širokým úsměvem od ucha k uchu, který zrovna přišel. Vypadal relativně normálně, oboum chlapcům ale hlavně Yoon-gimu se tak viditelně ulevilo.
Jeho novým tetováním mělo být jméno a datum. Starší už mu ani nemusel nic moc vysvětlovat. Nově příchozí už měl tetování požehnaně. Jeho pravá paže jimi byla skoro celá pokrytá. ,,Jeon Jungkook." Představil se. ,,Min Yoon-gi." Zamumlal tatér, stále ještě mírně vyvedený z míry chlapcem s teď už tmavě hnědými vlasy.
,,Nebolí vás tváře?" Zeptal se Yoongi mírně sarkastickým tónem.
,,Bolí, ale nemůžu jinak. Život je krásný."
,,Dobře dobře jak je to jméno a datum, které chcete?"
,,Jeon Či-un 1. 10. 22."
,,Jméno vaší přítelkyně? A proč to včerejší datum?"
,,Je to jméno mé ženy, ale taky i mojí dcery. Narodila se včera těsně před půlnocí. Počkejte ukážu vám fotku!" Vyhrabal z kapsy černých kalhot mobil a hned našel fotku novorozené holčičky. ,,Je úžasná, že? Už teď ji hrozně miluju!"
,,J-je. J-jednou z ní bude vážně n-nádherná slečna." Poznamenal stydlivě Chim, který přišel k tetovacímu křeslu, aby se na fotku podíval.
,,Vy jste?" Jungkook si vůbec nevšiml, že by malý chlapec vůbec v salónu byl.
,,P-Park Jimin pane."
,,Ale nestyď se pískle.." Na to Jimin jen lehce přikývl a vrátil se na místo za stolem.
Gi ukázal novému zákazníkovi nějaké možnosti písma a ten si jedno vybral. S návrhem na kůži byl spokojený, a tak Yoongi začal tvořit své dílo jehlou. Ani během toho Jungkookovi nezmizel úsměv z tváře. Zelenovlásek to považoval za minimálně podivné, ale Jiminovi to přišlo roztomilé.
Ten si ostatně zatím při sezení na stoličce nervózně kousal do rtu a hrál si s prsty. Nádhera~ Pomyslel si Gi a dál se věnoval práci. I když nemohl popřít, že jeho by oči občas k Chimovi nezabloudily.
,,Vy dva jste spolu nebo..?" Zeptal Jungkook zvědavě. V salónu totiž vládlo jemu celkem nepříjemné ticho.
,,No my.."
,,Yoonie někoho má?!" Vykřikla žena, která právě vešla bočním vchodem.
,,Teto.." Zaúpěl Yoongi, který toto její chování přímo nesnášel.
,,KO-NEČ-NĚ. A taky by to vysvětlovalo, proč nechal včera odemčeno a rozsvíceno." dala důraz na každou jednotlivou slabiku, ale taky si nemohla odpustit komentář ohledně nezamčeného salónu předchozí den. Naštěstí přišla dřív, než je stačil někdo vykrást. Její úsměv už snad ani nemohl být širší a oči plné jiskřiček měla překvapením vykulené.
,,A-ale my ne-" Pokusil se Jimin zachránilt situaci. Ale co si budeme nalhávat, jeho koktání moc důvěryhodnost nevzbuzovalo.
,,Nestyď se chlapče. A ty Yoonie padej od pana.." ,,Jeona." ,,Jeona, ano. Takhle tahat svého chlapce do práce.. Jak jsem tě to vychovala? Budete to s ním mít těžké.."
,,P-Park Jimin." Zamumlal brunet a studem by se nejraději propadl do země. Jeho rudnoucí tváře tomu byly důkazem.
,,Tak Jimine. Budete si ho muset trochu převychovat. Mě se to zatím nepodařilo. Hodně štěstí.",,Tetoooo.." Snažil se ji Yoongi umlčet. Cítil se velmi trapně.
,,Žádný tetoooo Yoonie. Padej! Já to tady panu Jeonovi dotetuju. Hned!"
Jen co ti dořekla, odstrčila Giho celkem nevybíravě z jeho pracovního místa a začala se plně věnovat tetování. Jungkook se zatím i s jehlou v paži dusil smíchy, což bylo podle Yoongiho názoru dost morbidní.
,,Mimochodem není to Yoonieho oblečení?"
,,Ehm Minie.. Půjdeme?" Yoon-gi ignoroval předchozí poznámku jeho tety. Ona by si to stejně vysvětlit nenechala a Yoonmin už bude navěky žít v jejím srdci.
,,Minieee To je hezkýý.. Vždycky jsem chtěla vidět Yoonieho zamilovaného." rozplývala se dal.
,,Teto Jae!" Zaskučel zelenovlásek. Jeho tváře už byly rudé jako zralá jablíčka a obočí měl zmučeně skrčené. Koutky úst mu ale mírně cukaly nahoru.
,,A k-kam?" Ptal se Chim zvědavě. Byl rád, že bude s Yoongim znovu sám. Necítil zrovna komfortně. I když viděl, že to Yoongiho teta nejspíš nemyslí špatně.
,,O něčem bych věděl." Na to se Gi pousmál a vzal mladšího za ruku a z věšáku u dveří po cestě chňapl po své černé značně odrbané kožené bundě. Bez zbytečného ptaní ji přehodil Jiminovi přes ramena. Nechtěl, aby mu byla zima a tak za zvuku ,,awww" tety Jae vyšli ven do chladného podvečera.
,,Je to Yoonieho oblečení."
Ahuj💜💗
Funfact: I Či-un je právě jméno IU
ČTEŠ
Destruction Of the Doll (Yoonmin) |CZ|
Fanfiction,,Vypadáš jako panenka." ,,N-no právě.." ,,A chceš tu panenku zničit?" Neboli co všechno se může stát, když se jeden rozkošný růžovovlásek rozhodne, si na oslavu jeho svobody nechat udělat tetování. Spoiler alert, opravdu hodně, ale to už je v ruko...