Mimo tento svět

Seznamte se

Seznamte se, tohle je Jonáš,
mezi dětmi ze školy přezdíván Jináš.
Tato přezdívka má svůj důvod, nikdy totiž nezapadal.

Jako malý si hrál sám, jedl sám , byl sám.
Proto si začal vymýšlet příběhy, což mu zůstalo do teď. Má pořád hlavu v oblacích.

Vždy je brán jako dítě a to nejen proto, že si vymýšlí pohádky, je totiž, jako trpaslík.
Ale ne doslova, prostě je menší než ostatní.

Pořád ve svých malých rukách drží fialovo-zelený sešit. Jen někdy se stane, že své zelené oči odtrhne od stránek sešitu. Jeho tmavě hnědé, věčně rozcuchané, vlasy jsou většinou vše co z něj vidíte.

Dříve se oblékal barevně, se všemi možnými potisky. Potom přišla šikana, a neoblékl nic jiného než černou mikinu. Skoro s nikým nemluvil. Ani nikdo s ním. Nikdo nechce být kamarádem 'Jináše'. Někdy ve škole úmyslně kazí testy, aby nebyl ještě šprt.

Kdyby jste ho potkali jako mladšího, byl by ve fialovo-zelené mikině, s veselýma očima, úsměvem a na černo nalakovanými nehty.

V jeho škole se toho hodně změnilo od první třídy. V první třídě byl oblíbený pro své příběhy. Teď, v deváté byl kvůli nim, pro  smích.

Těch pár věrných kamarádů odešlo.
Dva na jinou školu, třetí zmizel, nikdo neví kam.

Pojďme se pozorněji podívat na Jonášův sešit. Bylo to několik sešitů svázaných u sebe. Měl ho už od té první třídy a obsahoval všechny příběhy , co kdy vymyslel. Byl v pevné vazbě, natřený ve tvaru spirál, fialovo-zeleně. Jonáš ho sám natíral a ke každému příběhu dělal ilustrace.

Rád maloval, kreslení však nebylo jeho silnou stránkou. Proto mu učitel na výtvarnou výchovu nechávala volnou ruku. Při výtvarce se nikdo neopovážil Jonáše zesměšnit. Proto mohl být sám sebou.

No, ale teď se pojďme posunout do příběhu jako takového . Začněme tedy na začátku...