Včelí chlapec

14 6 1
                                    

Jonáš ze ráno vzbudil a měl neuvěřitelné okno. Nevěděl , jak se dostal na stůl , proč není doma a nebudí ho budík do školy a proč vypadá tak jak vypadá. Potom mu to došlo. Byl ve Firrytopii v domku svých kamarádů.

Najednou někdo klepal na dveře. Jonáš ze zvedl a s Gray v náručí se vydal otevřít. Ve dveřích stála mladá vysoká dívka a opodál postával malý klučina .

Dívka měla přez oko jizvu zbarvenou do černa , růžovou mikinu a džíny. Nesmíme zapomenout na její hnědé vlasy s nádechem zrzavé s konečky obarvenými na fialovo. Chlapec , s hnědými vlasy, které na sobě nesly lehké medové melíry , měl žluté pruhované tričko a lacláče a hlavně podivný výrůstek v úrovni lopatek.

Rozespalý Jonáš ani nestihl pozdravit , a už se ho dívka ptala na tisíce otázek.
,,Dobré ráno , já jsem Beba těší mě ! Jak se jmenujete? Proč jste tady v knihovně ? Můžete nám půjčit nějaké knížky? Můžu si pohladit tu kočku co držíte? " bylo to až unavující , jak to na něj pálila. Jal se tedy odpovídat : ,, Brýtro , já jsem Jonáš . Jsem tady protože tu mám přátele a ti mne tu nechali žít na dobu neurčitou. To s knížkami úplně nevím , protože Laura a Jerry ještě spí  a Grey si pohladit můžete." 

Potom co šle Jonáš vzbudit Lauru s Jerrym , kteří si vzali na starost všetečnou čtenářku , se mohl zapovídat s klukem . ,,A jak se jmenuješ ty? " zeptal se ho. ,,Emm, jsem.... Já vlastně ani nevím. Ale říkají mi různě. Někteří pan Včelka , jiní  Včelí chlapec , Bee boy , ale já preferuji přezdívku 'Bee'. A vím , že se chceš zeptat : proč ti říkají takhle?, to protože tohle ; " dořekl Bee . Z pod trika se mu roztáhla krásná křídla , na vlas stejná jako ty včely medonosné.
Na to že byl Jonáš teprve druhý den v této krásné zemi , viděl až moc divů. Nebo si to alespoň myslel.

Ani nevěděl jak , ale právě seděl v lese , v borůvčí se sedmikáskovým věnečkem ve vlasech. Na toto skvělé místo se dostal jenom kvůli Beeovi , který vlastně šel doprovodit Bebu do knihovny a když pochopil , že to bude ještě na dlouho , začal vymýšlet plán B na strávení klidného dne. Pět centimetrů od Jonáše se v borůvčí rozvalovala Grey , která měla všude na kožíšku fialové skvrnky.
Grey je totiž sledovala kamkoliv šli, věrně jako pes. Jeden by se z toho pousmál.

Zbytek dne strávil Jonáš s Beeem a užili si pěknou zábavu. Sice ten den nebyl plný dobrodružství , nebezpečí a napětí  jako ten předešlý, ale nikomu z nich to nevadilo.

Večer si Jonáš lehl na přední schody knihovny a začal psát. Psal o tajemném Včelím chlapci , načrtával jeho křídla , popisoval charisma a nezapomněl na konec stánky napsat velkým písmem : ,,SKVĚLE KAMARÁDSKÁ BYTOST"

Dnes Jonáš neusínal na stole , ale v posteli, v pyžamu a s košištou Gray na hrudi....

Mimo tento svět Kde žijí příběhy. Začni objevovat