Mimo tento svět

Beba zebří dívka

Zase to známé klepání. Každé ráno , co tu Jonáš žil se ozývalo každé jedno ráno klepání .

,, Dobré ráno Bebo!" řekl Jonáš unaveně.
,, Dobré ráno Jonáši ! Jak se dneska máš?"
Ptala se Beba . ,,Dobře , Laura s Jerry dneska nejsou doma , tak jsem se stal na den knihovníkem. Tak pojď dovnitř." řekl Jonáš a Beba se nenechala dvakrát pobízet.

,,Takže , co si chceš půjčit? " ptal se Jonáš. ,,No , asi si půjčím nějakou mojí klasiku ... Jo , ty nevíš co to je... Asi Kouzla Elfů od A. Griffina . " vybrala si knihu Beba , ale k překvapení Jonáše , nezačala tu tlustou knihu číst. Jenom si ji odložila do batohu.

,,Ehh... Mohla bych si pomazlit Grey? " zeptala se Beba . ,,A mohu tě já za to vyzpovídat?" odpověděl na otázku otázkou Jonáš. Beba jen přikývla a Jonáš jí podal svůj živý poklad.

,,No takže jsi původní obyvatel , pokud ne ,jak si sem přišla? " padla první otázka.

,,Nejsem původní obyvatel. No a dostala jsem se sem asi takhle : Šla jsem s mojí kamarádkou Mady a s dvěmi malými kluky , Šíšou a Panem P. ze školy.
Ti dva malý tam někde vzadu dělali ptákoviny, tak jsem s Mady šla napřed.
Chtěli jsme na ně počkat u takového street artu , který je cestou z naší školy. No , pod tím street artem  je taková mříž a pod ní hodně moc metrů na dopad. Je to prostě hluboká jáma s mříží. No a já jsem na ní stála , mříž se najednou prolomila ,( protože je pěkně rezavá ) a já jsem padala. Mady mě chytla za ruku a snažila se mě vytáhnout , ale spadala za mnou taky . Ještě před tím společným pádem volala na kluky , aby přišli pomoct , ale oni se koukali na nějaký Tiktok a nejspíš nás neslyšeli. A abych odpověděla na otázku která "určitě" všechny "zajímá" , tak Mady tu se mnou není a nevím kde je....."

,,No odpověděla jsi na hodně otázek .... Klidně řekni , jestli nechceš odpovídat , jo? No , jak to že máš ty pruhy? "
Zeptal se Jonáš , který už měl vyčerpanou ruku z neustálého psaní.

,,To nevím , ale mám teorii! Já totiž miluju zebry a jako malá jsem to slova zebra neuměla vyslovit , tak jsem říkala Beba a říkali mi tak i ostatní z mojí rodiny. A když jsem přišla sem , tak se mi tento svět kouknul do dětství s zjistil , že jsem byla malá Beba , tak mě tak i upravil. A navíc tady umím rychle běhat.•́⁠ ‿⁠ •̀ "

,,Zajímavá teorie , řekneš mi ještě nějakou ? " Zeptal se Jonáš čistě jen ze zvědavosti. ,,Fakt chceš nějakou slyšet? No , jsou celkem šílený , nevím jestli je fakt chceš slyšet... Nemysli si , že jsem blázen , prosím...." upozornila ho Beba.

,,No , měla jsem jednu teorii ....  Prosím to raději na jindy , protože to by jsi mě poslal do blázince . "(Bebo , ty víš jakou teorii myslím 💚💙😁😉) raději vynechala tuto část Beba.

,, Poslední otázka .... Jak dlouho tady jsi?"
Zeptal se na poslední otázku .
,,No , už tady budu 9 měsíců."řekla s mírným zamyšlením Beba.

Po této odpovědi si potom dlouho povídali a Beba mu ukazovala všechna možná místa na mapě , aby se už líp orientoval .

No , den se už chýlil ke konci , stejně jako jejich konverzace . ,,Tak ahoj zítra!"volala na něj Beba , když už odcházela.

Za chvíli měli přijet Laura a Jerry, tak si Jonáš sedl ven a pozoroval oblohu . Slunce pomalu zapadalo a mraky okolo něj měli šedou barvu. To ne , že by byly bouřkové , ale to světlo slunce jim dávalo takovouhle barvu. Postupně obloha rudla , růžověla a fialové , na nebi byly červánky. Jonáš upřímně litoval , že vedle něho nesedí Toby , na jehož rameno by si mohl dát hlavu , kterého by mohl obejmout a nepřímo mu vyznat lásku.