Keď už mám to voľno rozhodla som sa,že si obehnem banku.Je pól desiatej a ja mám veci ohľadom internetbankingu vybavené a tak si sadám do jednej z kaviarne na citronádu a neskoré raňajky v podobe waflí.Vonku neprší no je nepríjemné dusno a tak nadávam sama sebe,že som si radšej mohla sadnúť dovnútra.
Z môjho srdcervúceho vnútorného monológu ma ruší Jakub s Tomášom,ktorí práve vyšli z kaviarne.Jakub prešiel okolo mňa zadívaný do telefónu no Tomáš si ma hneď všimol a tak sa obidvaja zastavili.
"Ahoj Doro." Pozdravili naraz.
"Čaute."
"Co ty tady?" Pýta sa Tomáško.
"Riešila som niečo v banke tak som zbehla na raňajky."
"Umm taky jsme mněli snídani a teď letíme do studia."
"Tomášku skoč prosim po auto jo?"
"Jasně tak zatím Doro."
"Maj sa."
Tomáš odišiel a Jakub si sadol oproti mne.
"Včera jsem byl zavřenej celej den ve studiu vubec nebyl čas."
"Dominik mi spomínal."
"Jo?Psal ti?Omluvil se?"
"Prišiel a áno omluvil.Zjedol mi pizzu chvíľu sme kecali no a potom si išiel po svojom."
"Takže jste v pohodě?"
"Sme."
"Super to hodně rád slyším.Poslyš chci se tě zeptat jestli snáma nechceš jet do Polska."
"Aj to mi Dominik spomínal."
"Fakt jo?No a co pujdeš?Musíš mi ale říct teď dneska zajednávame hotel a taky snad ještě bude lístek na koncert."
"Ja neviem Jakub asi vám nejdem kaziť pánsku jazdu."
"Natálie od Radka jede taky takže žádna pánska jízda.Uuum pojeď alespoň využiješ dovolenou."
"No neviem možno by som aj išla ale ani netuším na aký koncert to idete."
"Hele na náš koncert se ti taky nechtělo a podívej jak to dopadlo."
"Áno nalepila som sa na bandu šialeních pošahancov."
"A teď snimi pojedeš na výlet."
"No dobre dobre.Tak mi posli číslo účtu a sumu."
"Neřeš."
"Jak nerieš?Cesta,hotel,lístok."
"Pojeď snáma teď do studia pomúžeš nám vybrat hotel.Nebo něco máš?"
"Môžem ísť svami tak ma počkajte idem rýchlo zaplatiť."
Raňajky zaplatené a my už sa nachádzame v štúdiu.Je tu celá varšavská posádka.
Jakub,Tomáš,Dominik,Radek,Natálka a Koky.
Bude nás sedem čiže pôjdeme dvomi autami v stredu o ôsmej ráno.Čaká nás približne 550 kilometrová cesta,no bude to zaujímavé.
"Hele já myslim,že tenhle bude nejlepší.
Je přímo v centru a taky kousek od klubu kde bude Future."
"130 eur za noc na osobu?To ste mohli ísť na týždeň do Chorvátska."
"Tiež som im to hovorila ale Future je Future."
Konštatuje Natálka smiešnym hlasom.
Skvelé takže miniem celé úspory,snáď mi zostane aspoň na krovky.
"Jo bereme tenhle takže zarezervuj čtyři pokoje se snídaní no a vy se pak domluvte kto ským spí.Nezapomente,že se přidá Luka."
Zavelí Jakub a Tomáš ťuká objednávku a posiela 500 eurovú zálohu.
"Máme to teď ještě lístek pro Doru.Počkej jo je jich tady posledních osm máš štěstí."
Kliká na objednať a platí 200 eur za VIP vstup.Dobre moje konto toto zabolí ešte viac ako som čakala.
Jakub nahráva slohu a potom somnou ževraj chce ísť na obed,sám kedže naposledy to nevyšlo.Je to smiešne lebo všetci sú hladní a pôjdu na obed no my ideme sami.
"Počúvaj pošli mi to číslo účtu."
"Jsem ti řekl neřeš."
"Vôbec to je veľa peňazí."
"No jo a proto nebudeme diskutovat."
"Nesúhlasím."
"Doroto nechceš mně nasrat,že ne?"
"Ani ty mňa tak aspoň lístok a naftu zaplatím."
"Je to benzín a už fakt nebudeme diskutovat."
"Fajn ale mysli nato,že som nasratá."
Dôležito vstávam od stola preč.
"Počkej kam jdeš?"
"Zaplatím aspoň obed a neskúšaj ani pípnuť."
"Muj bože ty jseš paličatá jak."
Len sa usmejem a miznem za barom.
Po obede sa s Jakubom lúčime,má ešte nejakú prácu.Každopádne dohodli sme sa,že zajtra pôjdem spať k nemu aby sme to v stredu mali jednoduchšie.
