Sedmnácti letá Enny Williams to nemá v životě vůbec jednoduché, zvládne všechny problémy? Pomůžou jí rychlí kluci dostat se ze závislostí nebo ji nechají být? Bude vše ještě horší návratem jejího bratra Niktenda?
To vše se dozvíš v příběhu!
ENNY Otevřela jsem dveře od bytu. Na posteli seděl calin i Nik. "um ahoj?.." řekla jsem nejistě. Calin ke mně přiběhl a silně mě obejmul. "Už nikdy takhle neutíkej rozumíš? Nikdy" řekl přísně ale já věděla že si to nemám brát nějak ošklivě. Jak bych taky mohla, vždyť on byl pro mě něco jako starší brácha. Rozhodně byl pro mě víc bratr než Nik. Stoprocentně. Calin mě pustil ze silného sevření a pohladil mě po hlavě. Mezitím mě Tendo propaloval pohledem. Calin si toho nejspíše všimnul. "No tak já vás tady nechám samotný" pronesl. "A tendo ani na ní nezkoušej zvednout ruku" pohrozil mu. Děkovně jsem se na něj usmála a on přikývnul. Když odešel tak jsem se sebrala a měla namířeno do pokoje, jenže to by mě můj skvělej bratr nemohl chytit za zápěstí. Které mimochodem v tu chvíli neskutečně pálilo. "Musíme si promluvil" pronesl. "Nemusíme, budeme pokračovat v tom jak to bylo do teď, ty budeš dělat že nežiju já budu dělat že nežiješ a oba dva si povedeme nadále svůj život. Učitelovi dojde že nijak nepomůžeš a on to se mnou prostě ty dva roky bude muset přetrpět nebo mě prostě vyhoděj." Řekla jsem s nezájmem. Nik jen přikývl s prostým "fajn" sebral se a odesel. JOHOHOH konečně od něj budu mít klid. Za rok mi bude osmnáct takže už mu budou chodit jen upomínky. Což mi připomíná, měla jsem se vlastně včera stavit za rodičema. No tak se tam stavím teď se snad neposerou, polovinu mýho života se nezajímali. Zalezla jsem do sprchy ve který jsem si umyla vlasy. Když jsem vylezla tak jsem se usušila. Oblíkla se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jo přesně, po dlouhý době nějakej světlejší outfit. Dala jsem si lehce řasenku, korektor a světlounkou rťenku. Ptáte se proč se tak fintím? Protože mám v plánu jít hned potom do klubu. Ne to jejich promlouváni do mojí duše nijak nepomohlo. Uchechtla jsem se v hlavě. Vzala jsem si Nějaký bankovky a hodila je do kapsy s mobilem, cígama a zapalovačem. Vyšla jsem zamkla a namířila si to směr, rodiče.
