Osmnáctá Kapitolka

433 13 0
                                    

NIKTENDO aka DOMINIK CITTA
"Mluv." Pobídl jsem Petra hned jak se zabouchly dveře.
"Mluvil jsem s ní o tom že bude u tebe. Řekla mi že jestli bude u tebe tak v ten moment kdy bude možnost se zabije." Řekl s přísnym výrazem.
"Děláš si píču? Co mám teď jako dělat?" Já se z tý holky zblázním.
"Nic. Vem si jí k sobě. Je to sračka a bude se cejtit blbě, ale aspoň si nic neudělá. Až se vrátí tak na ní dohlídnu já s Calinem." Měl pravdu.
"Okay." Odpověděl jsem jednoduše.
"Jen jsem chtěl aby si to věděl a dával na ní fakt velkej pozor." Podotknul a jen jsem přikývl. Vrátil jsem se zpátky na pokoj a hlídal Enny.

O TŘI DNY POZDĚJI
ENNY
Probudila jsem se a cejtila jsem na sobě pohled. Dominik na mě furt Koukal tím jeho přísnym výrazem, achjo snad mě takhle nebude někdo hlídat furt.
"jak dlouho jsem spala?" Zeptala jsem se ho otráveně. Bylo sice hezký že tady je ale nemusí mě takhle propalovat.
"Tři dny" odpověděl bez citu. Koukla jsem na něj vyděšenym výrazem.
"To tady celou dobu sedíš?" Řekla jsem vyděšeně. On se uchechtl.
"Né jen já. Střídali jsme se tady já Petr, Calin, Kuba a párkrát i Indigo." koukla jsem na něj divnym pohledem.
"Proč Kuba? Co kdybych se vzbudila a byl by tady? Co bych si s Nim měla jako říkát?" On se zasmál. "Kuba je v pohodě kluk. Nemusíš se bát." tyvole já se ho nebojím jen je to divný.
"Já se nebojim jen by to bylo trapný jak píča." Řekla jsem vážným hlasem. On se na mě vyjeveně Koukal. "Slušný holky takhle nemluvěj a nav-" chtěl něco říct ale já ho přerušila. "Už dávno nejsem ta slušná Patnácti letá holka Dominiku." Řekla jsem zase vážnym toném. "Všimnul jsem si." Taky nasadil vážnej tón. Nojono stává se.
"Hele já zajdu za doktorem že seš vzhůru třeba tě už pustí domů." V ten moment se mi rozzářily oči. On si toho očividně všimnul proto dodal "ke mně domů Enny" na to jsem si jen povzdechla. A on odešel. Hned co odešel přišel dovnitř Petr. "To nebudu ani chvíli sama?" Zakňučela jsem. On se zasmál. Kurva on se mi normálně smál. Kokot.
"A divíš se? Prohlídni si svoje ruce kočko." Jeeeežis aby se nezbláznil. Hned vtrhnul do pokoje Citta s mym mobilem v ruce.
"Volá ti otec Enny." oh kurva. Podal mi mobil a dodal "dej to nahlas" ale neudělala jsem to. Nepotřebuju aby věděli co se stalo minule. To by ho určitě jeden z nich zmlátil.
Zvedla jsem to.
"Ale ale heleme se kdo se mi to odhodl-" v ten moment mi vytrhnul Dominik mobil z ruky a Dal to nahlas.
"minule sis to pěkně pokazila Moje milá Enny."
"Kurva dej mi ten mobil." Zasyčela jsem na Dominika. On mě jen sjel přísným pohledem.
Já věděla že bude zle protože mě oba probodávali naštvaný a nechápavým pohledem.
"Nojono tatínku někdo to udělat musel" uchechtla jsem se. Znova ty jejich pohledy ale tentokrát dvakrát tolik silnější.
"dej si bacha na pusu jo? To minule si s tebou ještě vyřídím kočko. A možná horším způsobem než tenkrát víš jak-" v ten moment jsem Dominikovi vytrhla mobil z ruky a položila hovor. No co nemusej vědět že mě znásilnil i otec.
"Kdy si tam byla?" Zeptal se přísně. Mezitím mě Petr propaloval pohledem jak kdyby nad něčím usilovně přemýšlel.
"to ti může bejt jedno." Řekla jsem s tím jsem si vysloužila ještě přísnější pohled než předtím a pohled na jeho zaťatý pěsti. Hádám že kdyby tady nebyl Petr tak bych už schytala facku.
"Enny ptám se tě naposled v klidu, kdy si tam naposled byla?" neodpovídala jsem. V ten moment se vytočil a vytrhl mi mobil z ruky. Jenže ten mobil byl odemknutej. Jaj. Nepotřebuju aby věděl všechno.
"Fajn tak já ti projedu mobil a zjistim si to sám." Řekl. Petr mě furt jen přísně pozoroval. Já se zvedla ale Zamotala se mi hlava tak jsem si hned sedla.
"Dominiku prosím." Já už nevim co mám dělat. "Odpověz mi a vrátím ti ho" achjo jak já ho nesnášim. "Fajn pamatuješ jak jsme spolu jejli autem s indigem, hasanem, tím Borcem co si myslel že spolu prcáme a Kojem? Tak přesně dvě tři hoďky předtím."  On se na mě naštvaně podíval, mobil třísknul na postel a odešel. Samozřejmě nezapomněl silně bouchnout dveřma. Sedla jsem si zpátky na postel. Petr mě znovu už po několikátě sjel tim přísným a zároveň zamyšleným pohledem. Ale tentokrát očima skončil na mojí rozřezaný ruce. Nechápavě jsem se na něj podívala.
"Proč tam je slovo děvka?" Zeptal se napřímo.
"Otec" pokrčila jsem ramenama.
"Proč ti Fotr nadával do děvky? To dělaj partneři né táta." Řekl furt chladným a přísným pohledem. Nelíbí se mi kam tím míří. A už vůbec se mi nelíbí že ten směr kterým jde je ten pravdivej.
"Nevim" řekla jsem a pokrčila ramenama. V ten moment jsem viděla v jeho očích jiskřičky vzteku. Rychle se zvednul a vypadnul na chodbu.

SamostatnáKde žijí příběhy. Začni objevovat