Samostatná

Šestnáctá Kapitola

NIKTENDO aka DOMINIK CITTA
"Doprdele Jakube ona odpadla!" Zařval jsem během cesty.
"Dopíči počkej za chvíli tam jsme. Nahmatej jí jestli má tep." tyvole já snad vim jak se to dělá?
"Jakube kurva jak mám vědět jak se to dělá? Zastav a udělej to ty!" Zaječel jsem. Kuba hnedka zastavil, sednul si dozadu a já si mezitím přesedl na místo řidiče.
"hele Dominiku, tep má ale..." otočil jsem se a to co jsem viděl mě omámilo.
"Děláš si kundu?! Tyvole to je píči ještě z ní udělaj v tý nemocnici psychopata" jo viděl jsem její rozřezaný ruce. A málo to rozhodně nebylo. Jakub prstem přejel přes jizvy. Některé byly celkem čerstvé a některé ne.
"Proč tam má vyřezaný slovo?" Děla si ze mě ten Jakub prdel? Jak to mám sakra vědět.
"A to mám Jakube kurva vědět jak?!" Vykřikl jsem.
"No já nevim dopíči. Jestli to není od jejího Fotra třeba!" Zařval pro změnu on.
"Kurva proč by jí něco vyřezával?! Zas až takovej nebyl to se neboj." Řekl jsem už klidněji.
"Aha takže mi chceš říct, že si sama vyřezala slovo děvka jo?!" tyvole cože?
"COŽE?! Já toho zmrda zabiju fakt že jo!!!!" Zakřičel jsem ale to už jsme byly u nemocnice. Kuba jí vzal do náruče a nesl dovnitř. Já běžel má recepci.
"Dobrý den moje sestra odpadla mám jí tady" řekl jsem nervózně.
"Jistě odnést jí na dvojku tam jí hned vyšetřej." Sestřička ukázala na dveře s číslem 2.
Hned jí tam Jakub dones a doktor nás vyhnal čekat na chodbu.
"Tyvole já nevěděl že je až tak moc psychicky v píči" pronesl jsem.
Jakub se na mě udiveně podíval. "Ještě se tomu div, prošla si peklem a byla na všechno sama." Řekl Kuba ale v ten moment mi zazvonil mobil.
CALIN🥶
zvednul jsem to.
"Čau hele kde je En? Chtěl jsem se za ní s Petrem stavit ale má zamknuto." tyvole jak mu to mám říct?
"No já byl u ní, něco jsme řešili ale pak běžela do koupelny kde blila ale pak už mě vůbec nevnímala. Tak jsem jí odnesl do auta a jel s ní a Jakubem do nemocnice ale během cesty odpadla úplně. Snad bude v poho..." rychle jsem pronesl.
"Děláš si prdel?! To si nám nemohl zavolat hned?! Zachvíli jsme tam!" Zařval a vypnul to.
Asi nejsem jedinej kdo má o ní kurva velkej strach.

Po patnácti minutách přišli kluci.
"Co se kurva stalo?! Doprdele dominiku jestli si na ní jenom šahnul!-"začal řvát Petr.
"Nic jsem jí kurva neudělal, klid" řekl jsem s klidem. Petr frustrovaně vydechl a sednul si na židly.
"A řekli vám aspoň něco?" jsem rád že aspoň jeden z nás má rozum. A to je Calin.
"Ne furt nic. Jsou ještě vevnitř." Odpověděl za mě Jakub.
"Kluci já si jí vezmu k nám. Nemůžete na ní dohlížet celej den, a když nebude se mnou tak bude s Kubou nebo klukama z labelu. Aspoň měsíc bude u mě. Pak se může zase vrátit pokud bude chtít ale teď ne. Vezmu jí k psychologovi nenechám jí si dosrat totálně život. Až když jsem viděl ty ruce jsem si to uvědomil, a navíc, Petr bydlí kousek od Pardubic a bude tam teď hodně makat takže se za ní můžeš stavovat. A Caline ty si taky čas najdeš pokud budeš chtít stejně jako kluci." Oznámil jsem.
"Naprosto souhlasím, znám jí chvíli ale mám jí rád, a to jsem jí ani ještě pořádně nepoznal, zvládneme to." Souhlasil Kuba.
"Fajn asi to bude nejlepší." Přikývl i Calin. Petr jen mlčky seděl a zakýval hlavou na souhlas.
"Vy jste věděli o tom že se řeže?" Zeptal jsem se v klidu trochu tišším hlasem.
"jo?" Odpověděl Calin.
"A proč jste mi to kurva neřekli?! Bože vždyť tohle je důležitý dopíči." Sjel jsem je oba pohledem. Petr se uchechtnul ale hodil na mě vražednej pohled.
"Zajímavý je že naposled to udělala kvůli tobě." to co vypustil Petr z pusy mě zarazilo. A podle pohledu Jakuba s Calinem tak je to zarazilo taky.
"Cože? Jak si vůbec dovoluješ tohle říct kurva?!" zakřičel jsem.
"Dovoluju si to co si zasloužíš Dominiku. Když si jí zjebal a řekl si jí že je jako její matka nebo co si to řekl, už si to nepamatuju, jak pak utekla z bytu, našel jsem jí za obchodem se sklem v ruce, pořezala se tolik že se obávám že to chtěla reálně ukončit." Řekl docela smutným hlasem.
"Já nevěděl že ty moje kecy bere tak vážně." řekl jsem zklesle.
"KURVA DOMINIKU JE TO HOLKA KTERÁ ZAŽILA NĚCO NECHUTNÝHO, A TO TŘEBA ANI NEVÍME VŠECHNO DOPÍČI!" zakřičel naštvaně Petr, ne naštvaně doslova nasraně. V ten moment přišel doktor od Enny.
"Dobrý den jste Dominik Citta?"
"Ano co je s Enny?" hnedka jsem zareagoval.
"Pojďte prosím stranou." Řekl a odešli jsme asi do jeho kanceláře.

Vešli jsme a on za náma zavřel dveře. Pokynul mi abych si sednul.
"Tak co s ní je?" Zeptal jsem se nedočkavě.
"Upřímně nemáme tušení, dělali jsme zatím jen CT a podobná vyšetření ale na hlavě žádný nález není. Udělali jsme odběry krve a musíme počkat na výsledky. Teď už by měla být na pokoji ale byla opravdu hodně vysílena... Proto jsme jí dali do kapačky něco na spaní aby si pořádně odpočinula. Dokonce je možné že je po fyzické stránce v pořádku jen má vysoké stresové napětí a upřímně, potom co jsem zahlédl její ruce tak by to bylo dost možné. Nechci jí posílat na psychiatrii nebo k psychologovi, opravdu ne proto věřím že když jí pustím domů a přijde po týdnu na kontrolu tak že to bude lepší, pokud ne tak to opravdu někam budu muset nahlásit." Tyvole Tolik informací najednou.
"Děkuju budu se s tím snažit něco dělat. Slibuju že na ní dohlídnu. Nevěděl jsem o tom ale teď bude pod dohledem." Snažil jsem se bejt slušnej fr.
"Ono ani nejde tak o to aby byla pod dohledem, spíš aby s tím chtěla sama přestat, pokud nebude chtít tak si stejně najde způsob." odpověděl. A obávám se že měl pravdu. Najednou do dveří vlítla sestřička.
"Pane doktore slečna Williamsová se probouzí."