Jedenáctá kapitolka

464 13 0
                                    

Přišla jsem domů a sedla si na gauč. Zrovna jsem hledala v kontaktech Hasana ale zazvonil mi mobil.
CITTA☠️ ps- nebezpečný
Nad tím jsem se musela uchechtnout.
"Čau hele v kolik se mám zítra stavit?" a já doufala že se třeba omluví. Nojono to bych po něm chtěla moc.
"to je na tobě" nechcu se s nim vybavovat. Ať přijede kdykoli chce.
"Budeme tam včas. Buď připravená" na to jsem už nic neřekla a položila to.
Připravila jsem si lajnu. Šňupla jí a zalezla do sprchy.
Když jsem se osprchovala tak jsem zalezla do posteli a spadla do říše snů.

"Drž píču kurva nezvoň!!" Zařvala jsem na ten vykurvenej budík. Nevim proč ale chtělo se mi šíleně blejt. Zvedla jsem se z postele ale zamotala se mi hlava hlava jak čůrák.
Rychle jsem běžela do koupelny ve který jsem vyblila všechno co jsem mohla.
Zvedla jsem se z podlahy, došla do pokoje a Čapla mobil.
CITTA☠️ ps- nebezpečný
Vytočila jsem kontakt.
"Čau En za chvíli jsem u tebe"
"Dominiku dneska to asi nepůjde"
"ENNY KURVA ZA CHVÍLI JSEM U TEBE A NEDOHADUJ SE!" Zařval. Dominiku kdyby si věděl jak je mi blbě.
"kurva není mi dobře" řekla jsem klidnym hlasem.
"Enny nemůžu za to že sis zase něco šlehla, za chvíli jsem u tebe nazdar" a zavěsil.
Dneska to v tý škole nezvládnu fakt.
Rychle jsem zalezla do sprchy.
Když jsem se vysprchovala tak jsem kašlala na make-up a šla jen vybrat nějakej outfit.

Když jsem se vysprchovala tak jsem kašlala na make-up a šla jen vybrat nějakej outfit

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ještě jsem si obula svoje Černý Conversky.
Vzala jsem si batoh naházela do něj nějakej sešit, vzala si cíga, zapík a peníze a hodila to do batohu.
Sedla jsem si na židly a patnáct minut na to mi zazvonil telefon.
Zvedla jsem to jak jinak.
"En vylez jsme tu"
"Oukej" vypla jsem to.
Vyšla jsem z bytu a zamkla.
Když jsem stála před bytovkou tak jsem viděla velký černý auto. Wow. Neříkejte mi že je tohle Nikovo. Z auta vyšel Nik. Ale bylo divný že vyšel z místa řidiče.
"Nasedej" tyvole ať si nasere. Otevřela jsem zadní dveře a pozdravil mě nějakej potetovanej týpek.
"Ahooj" tyvole ten na něčem jede. Jen jsem se usmála a mávla na něj.
V ten moment se on otočil.
"Holka ty seš nějaká bledá" aspoň někoho to zajímá.
"Prosím tě jen si něco dala" zasmál se tendo. Ok teď mě nasral. Chytla jsem ho za triko a přitáhla si ho k sobě.
"Mám pocit že zvětšený zorničky nemám tak neříkej sračky bratříčku" zazubila jsem se.
Kokot co si o sobě. Ten týpek dostal výbuch smíchu.
"Tendo mám pocit že ti to nandala. Jo a Cittová jmenuju se Jakub" usmál se.
"Jsem Williamsová a jmenuju se Enny" ještě jeho příjmení mi bude cpát.
Zbytek cesty Probíhal v tichosti.
"Tak děcka užijte si to" prohlásil Kuba když jsme byly před školou. Vylezla jsem z auta a Dominik šel hned za mnou.
"V kolik začíná první hodina?" Tyvole taky bys to mohl vědět když si chodil na stejnou školu.
"Sedm čtyřicet" neutrálně jsem odpověděla. To je asi to nejlepší co můžu ve svojí situaci udělat.
Když jsme došli před ředitelnu tak Dominik zaklepal.
"Dále" ozval se pištivej hlas ředitelky.
Dominik otevřel dveře a šel dovnitř. Hned v závěsu za nim jsem šla já.
"Ah dobrý den pane Citto, jsem ráda že jste se dostavili" falešná kunda.
"Dobrý den" pozdravil Tendo. Nějakej milej.
"Posaďte se. I ty Enny" no snad nečekala že tady budu stát.
"Jak jistě víte tak Ennino chování není úplně vhodné. Chtěla jsem to nechat jen na důtce jenže během dnešního rána se ke mně dostali další informace o nevhodném chování slečny Williamsové, a toto už opravdu nemohu nechat jen na třídní důtce. Enny neustále nenosí potřebné pomůcky. Kouří v Areálu školy. Je opravdu nepřijatelně drzá a aby toho nebylo málo tak využívá násilí jako řešení problémů. Bylo by potřeba to opravdu rázně zarazit nebo bude vyhozena." Konečně domluvila. Jakoby jsme tohle všichni nevěděli. Dominik mě ovšem vraždil pohledem.
"Moc se omlouvám nevěděl jsem že to s En zachází až takhle daleko." falešnej Dominik se ozývá.
"Žákovskou knížku také nemá vůbec podepsanou pokud vím. Poznámek tam má požehnáno. A to že dala nedávno pěstí jedné spolužačce, o tom se ani nezmiňuji" v ten moment mi Dominik silně zmáčknul stehno. Jo tak tohle schytám. Musím to zachránit ještě nějak.
"Na mojí obranu ta moje dokonalá spolužačka měla nemístný poznámky a nadávala mi do děvky" oba na mě koukali vyjeveně. To reálně čekali že si nechám srát na hlavu?
"Dejte mi ty papíry na podepsání a slibuju že její chování už se nebude opakovat" dominiku děláš jak kdyby si mě neznal.
"Dobře" podala mu papíry, Citta je podepsal a my jsme odkráčeli. Jen co jsem zavřeli dveře Dominik začal.
"Vyřídíme to doma. Ani nezkoušej udělat další problém" pohrozil mi prstem.
"Fajn" Dominik se na mě ještě podíval a pak zmizel.

NIKTENDO aka DOMINIK CITTA
Tyvole ta holka není normální. Fakt jsem se držel abych jí tam nevlepil facku.
Došel jsem k autu a otevřel dveře.
"Jsi nějakej nasranej Citta" zasmál se Kuba.
"To teda jsem. Ta zkurvená svině se chova jak nevychovanej fracek" procedil jsem mezi zuby.
"Ale Dominiku jak má bejt vychovaná? Kdo ji vychoval prosím tě. Tvoji rodiče tak že jí maximálně zmlátili? Nebo snad ty že si ji nechal dělat si co chce? Vždyť nemůže bejt vychovaná" uchechtl se. Na jednu stranu s nim musím souhlasit.

Uběhli tři hodiny od toho co jsme byly ve škole a já sedím u Calina na gauči. Fakt nevim jak mám to Ennino chování vyřešit. Přece jí nemůžu mlátit. A nějaký zákazy za trest u ní taky nemaj smysl protože je s radostí obejde.
"Tendo zvoní ti mobil" zavolal na mě Calin.
"Kdo to je?"
"Hele nemáš toho člověka v kontaktech"
"Tyvole to bude zase z Enniny školy. Ser to nebudu to zvedat"

SamostatnáKde žijí příběhy. Začni objevovat