Samostatná

Dvacátá šestá kapitola

"Enny?" Řekl. Jen jsem si ho projela pohledem a hned jsem dostala strach.
Stála jsem tam a koukala na něj. Nedokázala jsem nic jinýho než stát a koukat.
"Já si myslel že to musíš být ty. Tvůj smích bych poznal všude." Zasmál se. Kurva proč jsem si ten nůž nechala doma zrovna dneska. Ustoupila jsem o krok dozadu a narazila jsem do Justyna. Já chci domů. K sobě domů. Ke Calinovi. Chci potkávat Hasana v baru a chci aby mě tahal domů. Chcí hulit s Calinem do rána panebože jak mně to chybí. Hlavně tady ale nechci jeho. Proč on? To už byl lepší Cameron. Achjo.
"Slyšel jsem že si byla v Nemocnici už je to asi v pohodě viď?" Celá jsem se rozklepala a jen jsem přikývla. On mi zkazil rok života. On. A teď se sem vrátí jak kdyby se nic nestalo.
Jen jsem jemně přikývla.
"Hele zavedeš mě do třídy? Docela dlouho jsme se neviděli tak pokecáme cestou." Tyvole jen to ne. Justyn asi poznal Že nejsem ok.
"Já tě tam zavedu. Enny je tady taky nový a pochybuju že ti pomůže." Usmál se a táhl ho.
Já si projela ona dva kluky co tady se mnou zbyly pohledem a šla pryč. Jenž ho by mě Ethan nemohl chytit za zápěstí.
"Kam jdeš?" tyvole vykuř mi Ethne.
"Domů?" Odpověděla jsem.
"Vždyť dneska po škole jdeme ke mně. Enny notak." Tyvole ještě Blake mě bude přemlouvat.
"Jdu domů pusť mě" řekla jsem Ethanovi.
V ten moment se vrátil Justyn.
"Jdeme k Blakeovi hned." Prohlásil Justyn.
Všichni až na mě na něj hodily nechápavej pohled.
"Pojďmě." Řekl Justyn a my šli za ním...

"Taaaak vítej u mě Enny. Ale mamka bude asi doma tak jí pozdrav a buď milá jo?" Řekl Blake. Jen jsem přikývla.
Blake otevřel dveře a vešel první hned po něm šel Ethan a pak mě pustil před sebe Justyn že prý abych nešla úplně poslední.
"Ahooj Děcka pro-" nedořekla to protože si všimla mně. Tyvole cejtim se teď blbě.
"Um dobrý den" pozdravila jsem.
"Ahoj holka, ty jsi pěkná." Řekla s nepříjemností v hlase. Podívala jsem se na Blakea.
"Mami ani jeden z nás s ní nespí."řekl Blake.
A jí se hned rozlil smích po obličeji a podala mi ruku.
"Říkej mi Magda." Dodala.
"Enny." Jen jsem se usmála.
"Tak pojďte. Najíte se a řeknete mi proč jste tady a proč nejste ještě ve škole." Usmála se.
Kluci přikývli a já se rozhodla bejt výjimečně milá.

Všichni jsme si sedli a ona před nás dala talíř s bramborovým salátem a řízkem. Dělá si píču? To jsem měla naposledy ve dvanácti. Pokud nepočítám ten z Kauflandu, ale domácí je a byl vždycky lepší.
"Omlouvám se že je to jen tohle a není ten řízek teplý ale nečekala jsem vás. Omlouvám se hlavně tobe Enny mamka určitě vaří lépe." Já se jen zakašlala.
"Děláte si ze mě srandu žejo? Tohle jídlo jsem měla naposledy ve dvanácti." Kluci se zasmáli.
"Takže ti to nevadí?" Zeptala se.
"Ani trochu." Usmála jsem se. Taky chci takovou mámu. Moje byla taková předtím než se z ní stalo to co je z ní teď. Chybí mi moje stará máma která mě utěšovala když jsem brečela. Chybí mi táta kterej mě učil jak opravovat převodovku v autě. Chybí mi moje starý já, jenže to je zakopaný někde hodně hluboko na nějakým hodně dalekým ostrově o kterym vím jen já.
"A co tady vůbec děláte? Neměli byste být ve škole?" Zeptala se.
"Víte, my potřebovali něco vyřešit, a nechtělo se nám čekat. Ve škole je stejně jen nějaká slavnost." Usmál se Justyn. Ona se zasmála.
"To jste se na tu školu měli vykašlat dneska rovnou. Jeden den kdy se nic nedělá a vy jdete do školy. Pane bože vidíš to?" Zasmála se.
"Víš mami Enny je tady nová tak jsme chtěli aby to zažila a navíc, nechodí moc slušně oblečená a my jí potřebovali nutně vidět v něčím slušnym." Přinesl Blake. Všichni se rozesmáli.
"Hele tak to ukážete Enny příští měsíc slavnosti v kulturáku nee?" Usmála se její máma.
"Jest-"začal Ethan ale já ho přerušila.
"Jenže já tady už příští měsíc asi nebudu." Všichni se na mě nechápavě podívali a Justyn se dokonce rozkašlal.
"Jak jako?" Zeptal se Ethan.
"Um vlastně, jsem tady jen kvůli tomu že jsem měla nějaký zdravotní problémy a bratr mě chtěl mít pod dohledem. Takže pokud se nic nezhorší tak se budu moc vrátit domů."
Všichni na mě koukali jak kdybych si to vymyslela.
"Tak ono je fajn že budeš bydlet zase s rodičema." Asi chtěla Blakeova mamka touhle větou zlepšit ale nemohla to vědět.
Sklopila jsem pohled k talíři a začala jsem se v něm vrtat vydličkou. Jen jsem se pousmála a přikývla.
"Nebo snad né?" Zeptala se Magda. Asi poznala že něco není v pohodě.
"Jasně že jo." Usmála jsem se jak nejvíc to šlo.
"Rodiče ti musej chybět." Usmála se, v ten moment jsem už nevěděla co říct. Nechtěla jsem jí tady takhle lhát když je na mě tak hodná, ale na druhou stranu co by si o mě potom pomyslela. Asi jsem se odmlčela na moc dlouho protože do mě žduchnul Ethan loktem.
"tak asi radši přeskočíme na jiné téma." Jeho mamka se na mě povzbudivě usmála a já jí ten úsměv oplatila.
"Od kud vůbec jsi Enny?" Zeptala se. Tyvole musím bejt středem pozornosti?
"Z Brna." Usmála jsem se.
"Tak to máš celkem dálku." Podotkla. Chtěla jsem jí to odkejvat ale zazvonil mi mobil.
Dominik.
"Omlouvám se ale tohle musím zvednout." Řekla jsem nejistě. Všichni přikývli.

BLAKE
"Hele kluci, dávejte na ní pozor. Měla nějaký omodřinovaný zápěstí." Tyvole co se jí děje? Asi to z ní budu muset s klukama probrat. Máma se v tomhle nikdy neplete.
"Jdu jí zkontrolovat." Prohlásil Justyn a odešel.

ENNY
Zavřela jsem dveře od nějakýho pokoje.
"Enny kurva je to v píči." řekl Dominik. Wtf co je v píči.
"Co?" Wtf.
"Přišel dopis z úřadu že jsem závislej na drogách údajně a mám se dostavit na testy. Jenže já měl dneska s Jakubem něco po dlouhý době. Ale to znamená že mi udělaj testy a ty budou pozitivní. A pak mi tě seberou z péče dopíči. Matka nebude mít v krvi alkohol a svěřej tě do péče jí." cože? Ne ne ne ne ne.
Nechci znova tam. Prosím ne. Sedla jsem si na zem.
"Kurva Dominiku."tyvole.
"Hele já musím jít. Promluvíme si o tom až budeš doma čau." Řekl a položil mobil. Tyvole co teď? Vždyť já tam nechci. Nemohl vydržet jedinej rok bez toho? A kdo to nahlásil? A proč? Chtěla jsem z kapsy vytáhnout žiletky ale někdo otevřel dveře. Zvedla jsem k němu svůj pohled. Justyn...