Dvacátá druhá kapitolka

407 10 0
                                    

Aaa je to tady. Školní den. Vzbudil mě budík v šest hodin a já se sebrala a šla se osprchovat do koupelny.
Po sprše jsem si udělala make-up ( viz. Média )  a vybrala vhodnej outfit.
Dominik mi řekl že se mám snažit ale né moc. To je super rada fakt.
Nakonec jsem si řekla že chci vypadat docela hot abych viděla ty ohromený obličeje kluků ve třídě.

Nakonec jsem si řekla že chci vypadat docela hot abych viděla ty ohromený obličeje kluků ve třídě

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Zvýrazňuje to moje křivky a podkolenky jsou taky skvělý. Samozřejmě jsem si kantonu vzala svoje conversky.
Vzala jsem si batoh a hodila do něj, mobil, cigarety, zapík a dokonce už i klíče který mám od Dominika. Nějakej sešit s propiskou to jim musí stačit.
Šla jsem si sednout do kuchyně kde na mě už čekal Dominik.
"Wooow sluší ti to." Zatleskal a já se usmála. No co to že se zachoval jak zmrd neznamená že se musíme furt hrotit.
Nasedli jsme do auta a vyjeli směr škola.

Kousek před školou mi Dominik zastavil, že prý nechce abych měla kámoše kvůli tomu že mám bráchu slavnýho Niktenda. Asi to chápu.
Zamávala jsem mu a šla jsem.
Během cesty jsem si ještě zapálila cigaretu.

Stála jsem před školou a snažila se dokouřit když mezitím ta mnou přišla nějaká týpka v růžovejch šatech.
"Ahooj já jsem Ashley, hele tady kouřit nemůžeš." Znechuceně jsem jí sjela pohledem. V závěsu za ní stály nějaký dvě stejný Barbie se silikonama.
"Kočko radši na mě nemluv nebo ti ty tvoje silikonový kozy propíchnu." Řekla jsem se znechucení a vytáhla nůž s kapsy. Ona se na mě vyděšeně podívala a i s jejíma kámoškama utekla. Musela jsem se zasmát.
"Tyvole holkaaa hezky." Řekl nějakej kluk. Rychle jsem se otočila a spatřila za sebou tři kluky. Ten co promluv, asi, byl špinavej blonďák s hnědejma očima. Měl vypracovanou postavu ale né moc. Další měl černý vlasy a hnědý oči. Byl by docela hot kdyby neměl až tolik svalů. A pak u byl ten třetí ze všech nejhezčí a hádám že ze všech nejnamyšlenější. Tmavě zelený oči ve kterejch jsem se utápěla a brunet vlasy. Měl taky středně vypracovanou postavu. Měl dost viditelné lícní kosti. Tak moc že byste se báli že se o ně říznete. Ten jedinej mi nevěnoval ani letmej úsměv. Nojo stává se.
"Dík neznámej kluku." Usmála jsem se a mrkla na něj. Měla jsem v plánu se vypařit ale černovlásek mě zastavil.
"Jsi tady nová?" tyvole jak nečekaný. Nemusel se ani ptát.
"Už to tak bude." odpověděla jsem mile.
Divný žejo?
"Já jsem Blake." Řekl a usmál se. Zdá se mi to nebo mě balil?
"A já s tebou nebudu prcat Blakeu." Řekla jsem a usmála se. V ten moment oba dva kluci za ním propadli v smích, ano dokonce i ten co mě do teď zabíjel pohledem.
"Ta tě dostala blakeu" poplácal ho po rameni ten borec se špinavou blond.
"neboj když budu chtít nezávazně prcat tak ti řeknu Blakeu. Docela ujdeš." Sjela jsem ho pohledem a zasmála se. Blakeovi cukali koutky.
"dej vědět kočko. Taky nejsi k zahození." Usmál se a dal mu ruku okolo ramen.
"no tak budeme pokračovat. Já jsem Justyn." Usmál se.
"Pěkný."  Odpověděla jsem a usmála se.
"A se mnou nezávazně prcat budeš?" Zeptal se a olízl si rty.
"možná." Zasmála jsem se a Justyn s Blakem se mnou. Všichni tři jsme koukali na toho třetího.
"Ethan." Řekl s nezájmem. Ethna. Tebe dostanu do postele. Neboj.
"A jak se jmenuješ ty?" Zeptal se Justyn.
"Enny."
"Docela zajímavý jméno." Najednou za náma přiběhla Ashley.
"Hej kluciii!víte C-" zastavila svůj pištivej hlas a přejela mě pohledem.
"Nemysli si že mi budeš spát s Ethnam ten je můj." Řekla a obmotala se mu kolem krku. V ten moment klukům cukali koutky a Ethan se Koukal otráveně. Pochopila jsem že s ní nic mít nechce. Hned jsem dostala záchvat smíchu.
"Nevypadá na to že by tě chtěl zlato." V ten moment se rozesmál i Blake s Justynem.
"Drž hubu chci jen něco říct klukům." Provedla mě pohledem.
"Copak si nám chtěla říct Ashleynko?" Zeptal se Blake. Bylo slyšet že to myslí provokativně ale ona je tak moc blbá že si toho nevšimla.
"Okolo naší školy jel Niktendo." Všichni tři se na ní vyjeveně podívali.
"Bože neříkej mu Niktendo vždyť je to trapný." Teď se všechny čtyři páry očí otočili na mě.
"Coje?" wtf co jim mrdá.
"Vždyť je to dokonalý. Dokonalý jako on a prostě jeho povaha." Řekla zasněně Ashley. Já se jen uchechtla.
"jojo Citta je úplně dokonalej." Řekla jsem si pro sebe. Mám pocit že to nikdo až na Ethna neslyšel. Jen on se na mě podíval zamyšleně.
"Hele já musim ještě za ředitelem tak se mějte." Řekla jsem. Ani jsem nečekala na odpověď a pelášila do ředitelny.

Zaklepala jsem a ozvalo se "dále."
"Dobrej já jsem Enny Williamsová. Mám dneska nastoupit. Myslim že to víte od bratra. Citta Dominik." Usmála jsem se.
"Ano jistě. Tady máte seznam učebnic a číslo skřínky. Na učebnice máte týden učitele o vás vědí." Jen jsem přikývla a s prostým "nashle" opustila ředitelnu. Hledala jsem učebnu. Ale wtf stejně byl už konec hodiny za chvíli.
Rozrazila jsem dveře a vešla dovnitř. Porozhlídla jsem se a sedla si do poslední lavice u okna. Všimla jsem si že Justyn sedí ve stejný třídě v předposlední řadě uprostřed. Jen se na mě usmál. Všichni se na mě koukali. Co si budem ty pohledy byly docela nepříjemný.
"A vy jste jako kdo?"zeptala se otráveně učitelka.
"měla byste bejt slušnější." Odfrkla jsem si. Všichni se zasmáli a Justyn zapískal. Tohle mi chybělo.
"Do ředitelny. HNED!" Zařvala na mě. Achjo co si o sobě myslí?
"V klidu tam už jsem byla." Usmála jsem se.
"Vyučujte dál. Za chvíli zvoní a vy se pak budete divit proč nikdo nic nechápe." Protočila jsem očima a pokrčila si kolena pod bradu. Žádná příjemnější poloha na sezení není. A neukoušejte se se mnou o tom hádat.
"Jméno?" Tyvole ta je nepříjemná.
"Williamsová vaše?" V ten moment zazvonilo a já se rychlostí blesku sebrala a vyběhla ze třídy. "Hej Williamsová!!" Zařval na mě nějakej kluk. Jen jsem se otočila. Sebral mi mobil z ruky a běžel s nim na záchody. Viděla jsem Justyna že nás vidí a šel za mnou. Jenže já si to chtěla vyřešit sama tak jsem na to kašlala a šla jsem prostě na ty klučičí záchody. No co? Stejně maj ty Péra malý.

SamostatnáKde žijí příběhy. Začni objevovat