Maïa

Náhrdelník

Tuto kapitolku bych chtěla věnovat Vám všem. Neskutečně si Vaší podpory vážím a ani nevíte jakou mi děláte radost. Strašně moc Vám za všechno děkuju, jste úžasní! :) Mám Vás ráda! :3

Zatajil se mi dech. Postava, která vylezla z chatky se začala pomalu přibližovat. Byla ve stínu, ale přeci jen jsem zahlédla úsměv. Škodolibý úsměv.

Postava došla až ke mně. Nebylo ji však vidět do tváře. Dotkla se mě a náhrdelník na mém krku se rozzářil ještě víc. Ve světle z něj jsem poznala Tauriona. Teď jsem si byla jista, že je to on.

Za ním se ozvalo šumění listů, které způsobovalo cupitání nějakého tvora. Někdo za ním běžel. Rukou se mi pokusil pohladit tvář, ale uhnula jsem a rychle se podívala za něj. Stál tam bílý vlk.

,,Ale notak Maïo. Přece se mě nebojíš" řekl naoko uraženě.

V tuhle chvíli jsem nic nechápala a dlouho jsem přemýšlela, co říct.

,,Tady bydlíš?" vypadlo ze mě nakonec.
,,Ano" usmál se a rozhodil rukama. ,,Tohle všechno patří mně. Chata, les, vlk i ty" dokončil a chytnul mě kolem pasu.

Vyvalila jsem na něj oči a instinktivně si chytla nůž, který jsem měla ovázaný kolem pasu.

,,Jak jsi na tohle přišel?" zeptala jsem se a začala se smát. On ale mlčel.

,,Ty to myslíš vážně?!" vyhrkla jsem.

,,Ano" odpověděl klidně. ,,Jsi jiná Maïo. Nejsi jako ostatní. Jsi jako já, ale ještě o tom pořádně nevíš" odvětil ,,patříme k sobě".

,,Já žádnou temnou stránku nemám. Nejsem jako ty" odsekla jsem.

,,Každý máme temnou stránku, né všichni ji ale dokážeme využít" pronesl.

,,Co se stalo s lesem?"  nadhodila jsem novou otázku a doufala, že už se k té předešlé nebude vracet.

,,To jsem udělal já nebo lépe řečeno má temná stránka a rozhodně v tom hodlám pokračovat. Zanedlouho zamořím černou magií celý kraj mágů a s tvou pomocí i celý zbytek Západo-finského lesa" řekl hrdě.

,,No tak na to zapomeň-" chtěla jsem mu dál odporovat, ale on mě chytil kolem pasu a vášnivě mě políbil.

Přišlo mi to jako vhodná příležitost, jak se ho zbavit a zachránit tím celý les, a tak jsem začala spolupracovat. Tím jsem odvedla jeho pozornost a rukou, v které jsem držela nůž, jsem si ho přitáhla blíž k sobě a připravila se k bodnutí.

V tu chvíli začal vlk, na kterého jsem dočista zapomněla, vrčet a skočil proti nám. Taurion však uhnul a vlk srazil k zemi jenom mě.

,,Ale ty hloupá. Myslela jsis, že mě dokážeš jen tak zastavit? No to jsi se spletla" ďábelsky se usmál. ,,Jen si s ní pohraj, ale nezabij ji" řekl a podíval se na vlka.

Susi začal  znovu vrčet a s vyceněnými tesáky se na mě vrhnul, ale pak se zastavil. Byl u mě tak blízko, že jsem měla celý obličej od jeho slin. Natáhl tlapu a seknul mě přes obličej.

Zaslechla jsem dračí řev a nademnou se objevil obrovský černý tvor.

,,Ondsko!" zakřičela jsem a on jedním mavnutím křídel odhodil vlka pryč.

Rychle jsem se vyhrabala na nohy a vyskočila na draka.

,,Tohle ti nedaruju!" slyšela jsem naštvaného Tauriona, jak na mě křičí.

Letěli jsme nad lesem a já fuňela jak hroch po vytrvalostním běhu. Byla jsem zmatená. Přehrávala jsem si každou vteřinu znovu a přemýšlala jsem o každém slově, které mi řekl. Jaká temná stránka? Jsem přece jako každý jiný, nejsem jako on. A vlastně, kdo je on?

,,Leť do arény" řekla jsem a drak změnil směr.

Nevěděla jsem, jestli se mám někomu svěřit, ale zatím jsem si to nechala pro sebe.

Ondska hladce přistál u řeky před arénou a rozeběhl se dovnitř. Na druhém konci trénovalo několik nových vojáku. Nevěnovala jsem jim pozornost a nasměrovala jsem draka ke zbrojovně. Seskočila jsem a vydala se dovnitř. Otevřela jsem velké dřevěné dveře a naskytl se mi pohled na několik set zbraní a tři kožená sedla. Hystericky jsem pobíhala po místnosti a hledala jsem terävu. Nejnebezpečnější zbraň, kterou jsme tu měli. Meč.

,,Ehm Maïo?" odkašlal si někdo za mnou.

,,Sito!" otočila jsem se a objala ho.

,,Ty mě objímáš?! Co se děje?" začal se smát.

Hodila jsem na něj vražedný pohled a divila se, že nic neřekl na moje nejnovější zranění. Přeci jenom jizva přes celý ksicht je poněkud nápadná.

,,Nevíš, kde je teräva?" zeptala jsem se s nadějí v hlase.

,,Na co ty ho potřebuješ?" zeptal se a zkřížil si ruce na prsou.

,,Sito" prosila jsem.

,,Tady není. Přece jsis nemyslela, že by nechali nejlepší zbraň mezi ostatními. Nestřeženou" odvětil.

,,Je u krále" povzdechla jsem si.

,,To ti nestačí tyhle zbraně? Na co ho potřebuješ?" zeptal se znovu.

Povzdechla jsem si a odhrnula si vršek košile. Doufala jsem, že mi pomůže.

,,Hóu počkej, já jsem zadanej a mám pocit, že ty taky" začal se hlasitě smát.

,,Jseš blbej" sykla jsem a odhrnula si zbytek košile z krku.

,,Proboha, kdes k tomu přišla?!" zhrozil se a ukázal na modrý náhrdelník.

,,To teď není podstatný, musím se ho zbavit" řekla jsem klidně.

,,Ten náhrdelník-, susi-" koktal.

,,Ano, je susiho" ujistila jsem ho. Chtěl se znovu na něco zeptat, ale skočila jsem mu do řeči.

,,Neboj, pak ti to všechno vysvětlím, možná, ale teď se ho musím zbavit" řekla jsem.

Sita přišel ke mně a náhrdelník mi ztrhnul z krku. Položil ho na malou kovadlinu a udeřil do něj svým mečem. Náhrdelník byl stále celý.

,,Páni" vypískl a znovu udeřil. Nic. ,,Něco mě napadlo" řekl a vyběhl ven.

Vedle Ondsky stál Palo a pozorně nás sledoval. Sita opatrně položil náhrdelník na zem a přikázal drakovi. Ten se nadechl a vychrlil oheň.

Normální věci by se při takové teplotě rozehřály, ale tenhle šperk nebyl ani ohořelý. Sesunula jsen se k zemi a hlavu si položila na kolena.

,,Neboj, my ti pomůžeme" řekl a pohladil mě po zádech. ,,Pojď, jdeme za Ivaïn, ta si s tím bude vědět rady" usmál se a pomohl mi na nohy.

Ahojky! Tak je tu po strášně dlouhý době nová kapitolka a já se všem opravdu moc omlouvám, že nebyla dřív. Něměla jsem moc času a ani chuť psát. Vím, to píšu skoru furt, ale znáte to, když neni chuť, tak to pak taky vypadá :D. Takže doufám, že se vám tahle kapitolka líbila a ostatně, co na ni řikáte? Myslíte, že je Taurion, promiňte za ten výraz, opravdu taková svině? A co ten náhrdelník, myslíte, že se jim ho podaří zničit? :D Moc děkuju za všechny votes a kometáře a jako vždy se omlouvám za chyby :)

PS: S mojí nejlepší kamarádkou (dominika162) píšeme společný příběh Sisters of Darkness na společném účtě CrazySisters16 (odkaz na náš společný profil je na mém profilu). Byla bych moc ráda, kdyby jste si ho přečetli a napsali jestli se Vám líbí a jestli v něm máme pokračovat :) Děkujů :)