Láska a růže (Botman cz ff)✔︎

▪︎3▪︎

POV Sára

Přejdu rovnou k obědu. Celou dobu jsem ležela v posteli a nechtělo se mi vstát. Ale tak budu muset vstát. Musím dodělat tu hru a poslat to tomu šéfovi. Takže jsem vstala, převlékla se a upravila.
Na oběd jsem si něco rychle vzala a šla jsem rychle k počítači. Otevřela všemožné programy ve kterých dělám a začala jsem makat. Hotový jsem to měla do 3 hodin. Poslala jsem mu to a šla na email napsat, že to tam má poslaný. Když jsem email napsala odeslala a šla pracovat na další hře. Na další hru mám 3 měsíce. To by jsem měla zvládnout. Šla jsem si přečíst co po mě chtějí a já se mohla pomalu na to pustit. Ještě jsem se najedla a pracovala jsem. Zítra je sobota takže mám volno. Někdo zazvonil a tak jsem šla dolů otevřít. Stáli tady kluci i s mým bratrem a s mým ex. "Ahoj Sáro." řekl Davel. A objal mě. "Pojďte dál." řekla jsem a dál se zdravila s klukama. Až zbyl bratr s ex. "Ahoj bráško." řekla jsem né až tak moc nahlas, aby to neslyšeli kluci. "Ahoj ségra." řekl Huňáč a objal mě. Jo Huňáč není můj kámoš je to můj bratr. Ale musím ocenit, že hodný bratr. Potom Hunáč odešel a já šla ven za mým ex. Nebo spíše za Kellwinem. "Ahoj Kellwine." řekla jsem. "Ahoj Sáro. Já tě hledal a ty jsi odstěhovaná tady." řekl. "Zahodíme všechnu naši minulost za nás?" zeptala jsem se ho. "Jo. Začneme nový začátek nás dvou." řekl. "Jo to asi jo." řekl jsem. I přes to, že jsme se rozešli před dvěma roky se mé city k němu vrací. Oba jsme se přibližovali. Byly jsme od sebe ani né pár centimetrů. Pak......

POV Botman

"Kde je Sára?" zeptal jsem se jich. Když se o něčem horlivě bavily. "Nevím." řekl Davel. "Jdu ji najít." řekl jsem a vstal jsem z gauče. Kluci mě ani nijak nevnímali a já šel ke dveřím. Byly pootevřené viděl jsem záda Sáry. Stála tam s někým. Pak se přibližovala a líbala se tam s někým. Né s někým s Kellwinem. Jsem nevěděl, že ona jeho zná a jsou spolu. Šel jsem zpátky ke klukům. Dotklo se mě to, ale vím, že jsem s ní ani nebyl takže by mi to mělo být fuk. Ale není. "Co je Bóťo, že jsi tak smutný." zeptal se Cuky. "Ale nic." řekl jsem a falešně se usmál. "Viš, že se na tobě dá poznat, že se něco stalo." řekl Morry a všichni se dívali na mě. "No až tak jde na mě vidět?" zeptal jsem se ho. "Jo jde." řekl Davel. "A proč jsi takový smutný?" zeptal se Huňáč. "Možná až to řeknu tak bude určitě smutnej, alespoň jeden člověk se mnou. Když jsem šel se podívat na Sáru. Tak byly pootevřené vchodové dveře a já ji přes tu škvíru viděl Sáry záda a pak se jako kdyby přibližovala k někomu a taky že jo. Začala se líbat tam s Kellwinem." řekl jsem a měl jsem chuť jít tam a Kellwinovi fláknout, ale nevím za co, když Sára není moje holka a taky asi jak vidím tak nebude. "Nic si z toho Bóťo nedělej." řekl Cuky. "Omlouvám se za zpoždění, ale něco jsem venku řešila s Kellwinem." řekla Sára. "Jo já vím." řekl jsem a vedle mě si sedl Kellwin. "Co je Bóťo? Zdáš se mi nějak smutnej. Předtím když jsme jeli jsi byl tak šťastnej." řekl Kellwin. Jo já vím. Byl jsem rád, že uvidím Sáru a ty jsi mi to zkazil. "Taky mi to nějak přišlo." řekla Sára. "Ale to neřešte. To on tak občas má." řekl Davel. Já byl rád, že se na ně už nedívali a já se mohl ponořit do svých myšlenek.

Byly jsme u ní už tak 30 minut a oni si mě stále moc nevšimli. Byl jsem chvíli na mobilu. Nevím co dělat a u ní se mi už nechce být. Proto jsem vstal a odešel nic jsem neřekl. A šel jsem směrem domů. Když jsem konečně vylezl po schodech do patra kde mám byt tak jsem šel hnedka do pokoje. A hned jsem šel do postele. Po cestě mi volali kluci nezvedal jsem jim to. Chtěl bych být radši teď sám a nebo se Sárou, ale jak vidím tu má právě Kellwin. Takže asi vzdávám hledat si vztah a milovat někoho. Nemá to cenu. Vždy hezký holky mají vztah a co by si začínali se mnou já nejsem asi tak hezkej jak si všichni myslí. Já ani hezkej nejsem. Pro hodně lidí spíše k smíchu. Všichni okolo mi říkají, že jsem hezkej, milej, pěknej, pohlednej a že se ke mě musí holky valit. To předposlední a poslední není pravda. Nejsem pohlednej a nevalí se ke mě hromada holek. Nebo když jo tak jim jde jenom o slávu a to nechci. Proto možná bude lepší když si vztah hledat nebudu a budu na vždy single.

POV Davel

"Co se stalo?" zeptala se Sára. "Co myslíš?" zeptal jsem se jí. "No, že Bóťa tak rychle odešel. Vypadal jako kdyby chtěl brečet." řekla. Vím možná, proč odešel. "Nevím on občas má ty svoje dny." řekl jsem. "Víte vy co. Já se na něho půjdu podívat." řekla Sára. Nedělal by jsem to. "No nevím. Nezdá se mi to jako dobrý nápad." řekl jsem. A zbytek kluků jen se na nás dívalo a poslouchali nás. "Davel má pravdu Sáro." řekl Huňáč. "Tak fajn jestli se vám to zdá jako špatný nápad tak nikam nepůjdu." řekla Sára. "Né Sáro klidně jdi. Je to na tobě." řekl jsem jí. A ona taky odešla. "Kam šla?" zeptal se Kellwin. "Šla se projít." řekl jsem mu.

POV Sára

Šla jsem za Patrikem. Nevím co se mu stalo. Došla jsem k jeho bytovce a zazvonila na zvonek. Nikdo neopovídal. A tak jsem vytáhla mobil a začala mu volat, ale taky bez odpovědi. Možná chyba byla na mé straně. Vážně nevím co se stalo a taky on mě nenechá se ho zeptat. A ani mě asi nechce ani vidět. Asi ho chápu. Nakonec jsem odešla zpátky domů za klukama.

Eyoooo máte zde další kapitolu. Když jsem viděla jak rychle tady rostou přečtení musela jsem vám vydat novou kapitolu. Doufám, že se tahle kapitola líbí nejlépe celá kniha. A jsem velice vděčná za každé přečtení, hlasování a popřípadně i nějaký hezký komentář.

Co si myslíte? Urovná se to v příští kapitole mezi Bóťou a Sárou? Nebo Bóťa bude stále ignorovat kluky a Sáru?

To se dozvíte v příští kapitole.

-Borůvka💖💖