▪︎13▪︎

192 9 6
                                    

POV Sára

Vzbudila jsem se a ležela jsem někde na hotelu či kde to bylo. Naštěstí jsem byla oblečená. Pokusila jsem se otočit na druhý bod kde ležel Daniel. Hádám, že jsem u něho v bytě. Zítra zase do práce. No super. Dneska budu odpočívat a zítra budu svěží. Tak jako vždy. Co jsem tak slyšela tak si šéf vezme na 2 týdny dovolenou což já bych mohla letět do Česka. A vidět i na tu chvíli kluky. Nakonec jsem vylezla z postele a šla se na sebe podívat do zrcadla. Nevypadala jsem zas tak hrozně jak jsem si myslela, že budu. Vypadat. Napsala jsem na papír vzkaz a odešla jsem z jeho bytu. Jsem ráda, že jsem si tam nezapomněla mobil. Pak jsem se na něho koukla. Volala jsem asi 5x Bowteamu. Ten ze mě musel mít radost ještě v ten čas kdy mi volal. Všimla jsem si, že je teprve chvíli po desáté. Pomalu jsem šla směrem k firmě a těšila se, až si lehnu. Doufám, že mi nikdo volat nebude. Taky, že volal. Na mobilu bylo napsané Bowtea. Zvedla jsem to.

"Ahoj. Nespíš?" zeptal se mě. "Ne nespím. Co potřebuješ." zeptala jsem se ho. "Potřebuji tebe. Už mi chybíš, ale když vidím jak nádherná jsi. Nemůžu a ani nechci tě dostat z hlavy." řekl mi a znělo to od něho tak sladce. "Však ty mi taky chybíš, ale do Česka budu asi moc přiletět až příštý víkend." řekla jsem mu trochu smutně. Jelikož bez něho to tu nedávám. "No mi nevadí. Já mám totiž pro tebe dárek. Teda vlastně dva." řekl mi. "A jaký pak?" zeptala jsem se. Jelikož jsem hrozně zvědavá. "Kde se teď nacházíš?'zeptal se mě. "Jsem asi 20 minut od firmy v nějakým parku." řekla jsem mu. "A jsi tam sama?" zeptal se na další otázku. "Ano Bowtea jsem tu sama." řekla jsem nu a on to položil. Nechápu co se teď děje.

Najednou se z ničeho nic od někud někdo objevil a šel za mnou s velkou kyticí plných růží a nějakým plyšovým medvěděm. Prvně jsem nechápala a nevěděla kdo to je, ale jakmile dal tu kytici níž. Poznala jsem o koho šlo. Byl to Bowtea. Neblázním snad? Nemám halúšky?' "Bowtea?' zeptala jsem se ho. "Ano Sáry?' zeptal se mě. "Tohle je pro tebe." dodal a převzala jsem si od něho kytici růží. Přivoněla jsem si. Voněli nádherně i méďa byl roztomilý. "Proč tohle všechno?" zeptala jsem se ho, protože jsem narozky neměla. "Na důkaz toho. Jak moc tě od prvního momentu miluju." řekl mi a než jsem stačila něco říct políbil mě. A já spolupracovala. Byl to tak hezký okamžik na, který asi už nezapomenu. A zapomenout ani nechci.

"Chyběl jsi mi." řekla jsem mu. Jakmile jsme se odtáhli. "Ty mě taky a to moc." řekl mi. "Chtěl jsem to udělat speciální, ale navíc jsem se nezmohl. Ty by sis to více speciální zasloužila." dodal. "Miluju tě." řekla jsem mu. "Já tebe taky Sáry." řekl mi. "Nezajdeme někam na oběd?" zeptal se mě a já jenom kývla. "Prvně se, ale převlečeme." řekla jsem rychle a táhla ho někam. Jakmile jsme oba vypadali dost elegantně. Vzala jsem ho do trochu dražší restaurace. On jako správný gentleman mi odsunul židli a pak jakmile jsem na ni sedla tak mě přisunul. Jelikož budu platit já tak jsem ho nechala si vybrat co chce on. "Dal bych si tohle." ukázal na jídelním lístku na kuře. "Taky si ho dám." řekla jsem. A po chvíli k nám došla servírka. "Co si dáte?" zeptala se mile po anglicky. "Dali by jsme si láhev červeného vína a dvakrát to kuře." řekla jsem též anglicky a servírka si to napsala a odešla.

My jsme se stále dál bavili mezi sebou. Pak nám přinesli víno a následně i jídlo. "Dobrou chuť." řekl mi. "Dobrou chuť i tobě." řekla jsem mu. Bylo to velice dobrý. Jakože asi jsem to měla čekat když jsme v drahé restauraci. Potom když jsme oba dojedli tak jsme si vzali víno. "Tak připijeme si na naši lásku?" zeptal se mě a já kývla. "A hlavně na naše zdraví." dodala jsem a oba jsme si přiťukli a napili se. "Jak dlouho jsi vlastně už na Floridě?" zeptala jsem se ho. Jelikož mě to celé zajímalo. "Včera jsem přiletěl." řekl mi. "Měl jsi se ozvat dřív. Už včera jsme mohli jít ven." řekla jsem. "Byla jsi včera venku s nějakými kamarádkami a Danielem ne?" zeptal se mě. "Jó to jo, ale ty jsi důležitější." řekla jsem mu a napila jsem se ze své sklenice. Takhle nějak jsme se bavili dokud jsme celou tu flašku nevypily. Potom přišla servírka.

"Budeme platit." oznámila jsem jí po anglicky a ona jen kývla hlavou a pak donesla lístek a já vytáhla svoji kartu. Zaplatila jsem a já i Bowtea jsme se pak rozloučili a odešli z restaurace. "Nemusela jsi za mě platit." řekl Bowtea. "Vzala jsem nás do téhle restaurace jelikož jsem věděla, že platit budu já." objasnila jsem mu. "To neznamená, že když jsi můžeš dovolit všechno tak, že za mě budeš platit." řekl mi. "Tady možná ano pak v Česku budeš na řadě ty. Co ty na to?" zeptala jsem se ho a on už nic neřekl jen kývl. "Tak vidíš. A ještě k tomu platím zde já jelikož já vidělám dolary ty české koruny. Ano mohla bych si přeměnit dolary na českou měnu, ale to udělám jen v případě nouze kdyby mi v česku peníze došli." řekla jsem mu když jsme se oba procházeli po městě. "Chápu. A co jinak jak si to zde užíváš?" zeptal se mě. "Ale co celkem fajn. Jsem zde i ráda, ale na druhou stranu moc ne." řekla jsem mu popravdě.

A když jsem si vzpoměla na kluky tak mě moje veselá nálada opustila. "Chápu. Ale neboj se. Kluci se už za tebou těší a hádám, že i ty." řekl a já pouze kývla. Oba jsme se zastavili a on mě objal. Já objetí přijmula a tak jsme se spolu tam objímali.

Eyoooo máte zde po dlouhé době kapitolu a taky to na co jste asi všichni čekali. Myslím si, že tahle kniha bude mít 20 kapitol. Pokusím se rozepsat, alespoň na těch 20. Buď jich bude víc nebo míň. Kdyby jste měli jakýkoliv nápady pište. Budu ráda, když to budu moct ještě prodloužit.

Jsem ráda za 1,47K přečtení. Též děkuji za 100☆. Jste neuvěřitelný. Dokonce knihy tipuji, že tu bude 2K, ale tak uvidíme. Kdyby se vám příběh líbí určitě ho doporučte někomu dalšímu. Budu ráda když se to dostane mezi lidi.

No nic. Užívejte si zbytek dne a miluju vás.

-Borůvka💖💖

Láska a růže (Botman cz ff)✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat