▪︎17▪︎

126 6 0
                                    

Jakmile jsem dojela zpátky na firmu. Tak samozřejmě byl tu i ten bulvár, ale přes pomocí ochranky jsem se dostala dovnitř do budovy. Už u schodů si mě odchytla jedna kolegyně. Takže jsem šla s ní. Měli jsme nějakou schůzi. Ano vím, je už po práci, ale prý to nepočká. Zašli jsme tedy do místosti, kde probíhají schůze a sedli jsme si. Pak přišel šéf. "Dobrý den. Vím, že máte už po práci a já vás zde moc dlouho nezdržím." začal mluvit jeho angličtinou a já poslouchala. "Je tu jedna věc. Budu muset odjet na týden či déle pryč. Vím, že vás tahle práce baví, ale dám vám týden placeného volna.

Je to totiž takové narychlo, takže proto vám ho dávám placené. Samozřejmě se budete moct na dále pohybovat po těchto areálech a nebo dodělávat svou práci. Ale to bude čistě na vás. Takže to je všechno a můžete jít." dořekl to co chtěl říct a pustil nás takže jsme se zvedli a odešli. Jsem ráda, že máme volno. Takže když budou kluci moct můžou sem přijít. "Jo a ještě Sáry." řekl šéf tou jeho angličtinou. "Ano?" zeptala jsem se anglicky. "Mohla by jsi prosím dohlédnout na firmu?" zeptal se mě. "Já? J-Jistě ráda." řekla jsem a on se jen na mě na mě podíval děkovným usměvem a odešel. Takže já budu mít na starosti jeho obří firmu. No to bude něco. Sice to je asi jen na týden, ale nevadí mi to nějak. Takže budu moct pozvat kluky. Takže jsem napsala bráchovi.

Me
Brácha?

Bráška
Ano?

Me
Myslíte, že by jste dneska mohli přijít za mnou na firmu?

Bráška
Jo jistě

Me
Jo dobře díky. Ahoj.

Bráška
Ahoj

Takže tohle by jsme měli. Předpokládám, až asi kluci budou mít čas tak přijdou. Bóťa ví, kde mám firmu takže jim to ukáže. Teď bych asi mohla říkat, že ta firma je moje nebo... stále mám říkát, že v téhle firmě pracuji? Asi začnu říkat, že je moje. Nebo jako jenom pro kluky.

POV Huňáč

"Hošíí." řekl jsem klukům jelikož jsme byly venku. "Ano?" zeptal se Cuky. "Když budeme moct budeme moct přijít za Sárou na firmu." řekl jsem jim. "Tak vyrazíme hned ne?" zeptal se  Morry. "No můžeme všichni máme čas. Tak proč ne." řekl Bóťa. Takže jsme se všichni nějak vypravili a šli jsme za Sárou. Šel jsem jí zavolat. Hned mi to zvedla.

"Ahoj bráško co potřebuješ?"

"No ahoj ségra. Hele máš čas? My jsme si totiž s klukama řekli, že by jsme se stavili."

"Jo mám hele. Takže se klidně stavte."

"Jo tak my tam tak do do 15 minut budeme."

"Jasně. Uvidíme se potom. Zatím."

"Ahoj ségra."

Řekl jsem a hovor tipl. Bóťa ví kde pracuje. Takže on nás bude vést. I když se trochu bojím, že se ztratíme. "A neztratíme se, že ne?" zeptal se Mára. Takže nejsem jediný kdo se bojí. "Já to tady znám, takže se neboj. Neztratíme se." řekl Bóťa a šli jsme dál.

No jako kdyby jsme to neříkali. Šli jsme nějak 20 minut a stále jsme tam nedošli. Takže jsem se ztratili. "Jseš si jistý, že jdeme správně?" zeptal se ho Cuky. "Jo jistej jsem si byl, dokud jsi se nezeptal." řekl Bóťa. "Všiml sis, že jsem asi půl hodiny od firmy?" zeptal jsem se ho. "Když víš kde je, tak jsi nás mohl vést ty." řekl mi nazpět Bóťa. "Dobrý klid klucí." řekl znovu Cuky. "Prostě se vrátíme a budeme dělat jakoby nic." řekl Dejvík. Má pravdu. "Dobře, ale tentokrát bude vést Huňáč, když ví kde má firmu." řekl Bóťa a já tedy šel směrem kudy jsme přišli. "Nic si z toho Bóťo nedělej chybami se člověk učí." řekl Morry a Bóťa jen kývl.

Cesta nám zabrala tak půl hodiny a byly jsme u její firmy. Takže ji pak Bóťa prozvonil a ona tedy přišla před firmu. "Ahoj klucí." řekla Sára a všechny nás objala. "Ahoj Sáry." řekl Bóťa a on jediný se s ní políbil. Takže pak nás vzala dovnitř a rovnou jsme si to prohlížel. Bylo to celkem zde velký. "Je to zde hezký, ale přímo obrovské." řekl Cuky. "Taky mi chvíli trvalo než jsem se zorientovala, ale nakonec se zde dokážu zorientovat." odpověděla Cukymu a pak nás odvedla do nějaké místosti. "Ale máte to tu zde hezké." řekl Mára. "Jinak sluší ti ty vlasy." řekl jsem a ona se usmála. "Děkuji." řekla mi. "Ajo já až si teď všiml, že si se obarvila. Ale Huňáč má pravdu sluší ti to." řekl Dejvík. "Díky. Jsem ráda, že jste si všimli." řekla a tak nějak jsme se potom bavili.

U ní jsme byly asi tak hodinu a pak jsme zas museli jít jelikož Sára má práci a proto jsme ji nechtěli rušit. I když nám říkala, že ji nerušíme, ale prostě i tak. A Morry s Cukym si ještě na hotel. Hádám, že jsi půjdou lehnout. Jako taky bych asi ještě spal, ale to tak za nějakou dobu.

Jinak jsme se s klukama procházeli a přemýšleli jsme jestli udělat nějaký vlog nebo ne. Nakonec jsme se pokusili něco natočit i když mě mrzí, že tu s námi nemůže být Sára. Ale nakonec jsme to všichni nějak natočili a potom na hotelu se to bude řešit podrobněji asi. Ale jakože jsem pyšný na svoji ségru, že jsi šla za svým snem a i vztah si dokázala vyřešit. Lepší ségru jsem si nemohl přát.

Omlouvám se, že nic dlouho nevyšlo, ale jaksi jsem se nemohla dokopat k tomu, aby jsem tohle dopsala. Chci co nejdřív tuhle ff ukončit, ale jak si se stále k tomu nemám, abych ji dokončila. Omlouvám se, jestli ta kapitola nedává smysl.

Chcete ještě jednu kapitolu pak co bude navazovat na příběh nebo chcete kapitolu jak se dá Mára s Kate dohromady?

Kdyžtak mi napište do komentářů co by sjte chtěli. Jinak 20. kapitola bude epilog a jinak tam pak bude ještě poděkování.

Miluju vás❤️❤️

-Borůvka💖💖

Láska a růže (Botman cz ff)✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat