Four

170 14 1
                                    

Odhodil jsem svůj mobil na zem a hlasitě se rozplakal do polštáře. ,, Proč kurva Niall? On si zasloužil žít. Měl se kurva ženit!" Vzlykal jsem tak, že by to jednomu lámalo srdce, ale tomu psychopatovy ne. Pozoroval mě odněkud ze své skrýše a užíval si mé vzlyky každým kouskem své duše. ,, Ty hajzle!" Křičel jsem a litoval toho, že má babička je bez naslouchátka skoro neslyšící, takže mě nemohla přijít zachránit.

Thekiller: Přestaň bulet, jedeme dál :)

Telefon na zemi oznámil příchozí zprávu na kterou jsem se násladně podíval a přečetl jí. Tentokrát jsem odhodil telefon kamsi na druhou stranu místnosti. ,, Tak si mě doprdele přijď zabít! Už je mi to jedno! Bez Nialla nemá můj život už vůbec smysl!" Křičel jsem do prázdné místnosti. ,, Jak chceš." Řekl zlomyslně kdosi a otevřel dveře od skříně, ve které byl nejspíše celou dobu schovaný.

Nadskočil jsem strachy na posteli a neznámý se ke mě pomalu rozešel. ,, Baf!"

Já vím, zbytečně napínám :')

GAME OF LIFE           *prohíhá korekce*Kde žijí příběhy. Začni objevovat