STORY OF EVIL - SKUTEČNÝ PŘÍBĚH RILLIANE

POPRAVA

Utekla jsem z paláce v jeho šatech, v přestrojení za chlapce a schovala se ve městě. Allena vsadili do vězení. Dnes ve tři odpoledne se měla konat poprava. V přestrojení jsem se vydala na náměstí. I když jsem věděla, že je to riskantní, ale bylo mi to už dávno jedno...Sama bych se jim vzdala, ale nechtěla jsem, aby měl pocit, že jeho oběť byla zbytečná. Jak řekl...Musím být svobodná...Volná.

Prodrala jsem se do první řady. Poznala Germanie, která mezitím přišla o oko, a poznala i Kyla, navzdory jeho masce. Pak přivedli Allena v mých špinavých a pomačkaných šatech se svázanýma rukama. Budu s ním do poslední chvíle.

Zadusila jsem se slzami, až jsem se dávila, ale rozezlený dav si mě ani nevšiml. Přivedli Allena pod gilotinu a donutili ho si kleknout. Našel mě pohledem. Pohled jsem mu opětovala. Usmál se na mě. Tak krásně a radostně, jako nikdy předtím. Potlačila jsem pláč a usmála se na něj také. Aby byl můj úsměv to poslední, co kdy uvidí.

Pak se ozval zvon ohlašující třetí hodinu.

,, Je čas na zákusek!" Řekl vysokým hlasem mou obvyklou větu. Pak mu gilotina setnula hlavu. Zemřel před mýma očima. A já v tu chvíli zemřela také...Má duše odešla z těla a zůstala jen prázdná schránka.

Přestala jsem se kontrolovat a začala nekontrolovatelně, hystericky brečet a křičet. Až si pár lidí ze zfanatizovaného davu poblíž mě všimlo. Vzala jsem nohy na ramena dřív, než mě mohl někdo poznat. Utekla jsem někam do lesů.

Hodně dávno byla jedna země líbezná,

Kde ležel čtyř barev růží svět

A na trůně tam seděla princezna

Vládla ve věku teprve čtrnáct let.

Celé zemi vládne žlutý růže květ

Po jejím boku sluha, je jejím dvojčetem

Její oblíbený kůň se jmenuje Josefine

Není nic, není nic co její není.

Peníze získává od svých poddaných

Tolik peněz za zákusky rozdaných

A ty, co se jí rozhodnou postavit

Bude muset nechat popravit.

A TEĎ SE MI POKLOŇTE!

Temná růže žlutá, všechny zastíní

Ostatní žijí v jejím stínu

Ubohý plevel kolem rostoucí

Místo vody, bude živit květinu

Zamilovala se do prince, bohužel

Modrý princ její city nesdílel

Dívku vládnoucí zelené zemi chtěl

Ke které i sluha city málem zahořel

Princezna k sobě ministra volala

Ihned sladkým hlasem rozkázala

Řekla, ať se vše potřebné opatří

Zničte Zelenou zemi, to jí patří!

Zelená země na popel shořela

Nebyla to událost veselá

A ona Zelená dívka zmíněná

Byla sluhovým mečem popravená

JE ČAS NA ZÁKUSEK

Temná růže žlutá, všechny zastíní

Je překrásná, ale sílená

Kvůli trnům v srdci hlubokým

Asi nemůže být ničím ohrožená

Mladičká princezna bude brzy svržena

Poddaní povstali, slova byla vyřčená

Červená šermířka v čele vzpoury stojí

A celý lid vyrazil vstříc boji

Princeznini stoupenci se jí vzdali

I vojáci se ke vzpouře přidali

Celá země z krutovlády unavená...

Zemře! Zemře! Vlajka je už červená.

Palác obklíčen, princezna chycená

Samotinká v pasti lapená

A nikdo netušíc, nikdo nepozná

Že je to sluha a ne princezna...

CO SI TO DOVOLUJETE?

Temná růže žlutá, smutně kvetoucí

zůstala sama za mřížemi

Ve smutku a beznaději tonoucí

Teď sama hnije ve vězení

Hodně dávno byla jedna země líbezná,

Kde ležel čtyř barev růží svět

A na trůně tam seděla princezna

Vládla ve věku teprve čtrnáct let.

Čas popravy má být třetí hodina

V době kdy zazní zvony kostela

Je jasné, že nebyla nevinná

Vždyť jen sama na sebe myslela

A když konečně nadešel ten čas

Nikdo nepoznal, že to není princezna

Ta utekla pryč přestrojená

Popraviště proťal její hlas

JE ČAS NA ZÁKUSEK

Temná růže žlutá zemřela včera

Už není překrásná ani šílená

Celou zemí putují pověsti

Že byla snad sama ďáblova dcera.