Temný Démon - Dark Demon // Kniha #2 (CZ)

3. Kapitola

*v mediich je fotka divky, ktera se objevi v této kapitole a bude pak velmi důležita*

Podél lesa bylo hodně míst, kde složit hlavu. Tak po chvíli zastavila. Motorest a Motel v jednom. Místo se jmenovalo Zlatá rybka a bylo to kousek od Lexingtonu. Pozvedla obočí. Vzala si svůj batoh a vystoupila ven z auta. Zjistila, že ten motorkář se rozhodl stejně jako ona. Krásná černá motorka stála na parkovacím místě, hned vedle ní.

Už hlady šilhala, tak prvně zašla na nějaké jídlo a až pak se ubytovala. Nemínila jít hned spát. Jen si dala své věci do malého pokoje a pak šla zase ven. Už byla tma. Ale všimla si, že za budovou je nejen pěšinka vedoucí do lesa, ale také bazén. Rozhodla se, že dnes to bude jen posed u něj. Lidí tu moc nebylo. Nějaký pár se tiše hádal na vzdáleném koci na lehátkách. Pak tu byla starší paní čtoucí knihu, sedící u stolu. A pak ona. Sedla si na kraj bazénu a ponořila si jen nohy do vody.

Pak to přišlo. Přejel jí mráz po zádech, až se jí zježily vlasy na hlavě. A už dávno věděla, co tahle reakce předznamenává. Jen ztuhla, ale nerozhlédla se. Nedávala na sobě nic znát, ale byla připravená. Na cokoliv a na kohokoliv.

Trvalo to jen jeden úder srdce. V jejím zorném poli, přímo naproti ní přes bazén se objevil... motorkář? Další vteřina než jí došlo, že to není zatracený motorkář, ale Neron.

Vztek v ní vzplanul tak snadno, až se toho sama lekla. Ale uklidnila se. Očkem mrkla po ostatních lidech. Byli zabráni do sebe. Neron zíral přímo na ni a věděla to i přesto, že měl na nosu nasazené sluneční brýle. Jako by mu v té tmě byly hodně platné. Poznamenala v hlavě, jen tak mimochodem. Jen matně si vzpomněla na to, jak skvěle si to vymyslela, až ho uvidí. Teď měla na mysli jen slepou pomstu. Zatnula čelisti, aby nezačala vrčet. Ruce spustila dolů, chytila se hran bazénů, až jí zapraskalo v kloubech.

Neron si mezi tím sundal brýle a zastrčil je do vnitřní kapsy své kožené bundy. Sice v tuhle chvíli vypadal víc než lidsky. Ji už ale neobalamutil. Co tu ksakru dělá? A proč je v tom směšném převleku, jako by sem nemohl z Temné strany zaskočit během jediné vteřiny? A jak to, že ji pokaždé najde tak snadno?

Neusmíval se. Všimla si. Upíral na ni své zelenkavé oči. Shrnul si hnědé vlasy z čela. Byl naprosto vážný, což jí na vteřinu trochu vykolejilo. Konečně se dal do pohybu. Cestou k ní si ještě sundávala motorkářské rukavice. Když už v převleku, tak pořádně?
Ach a co ji to zajímá. Zabije ho! Odpoutala od něho pohled a dívala se před sebe. Když se objevil vedle ní, čekal na její reakci, ani se nehnula. Tak si k ní dřepl.

„Už ses rozhodla, co se mnou uděláš?" neříkal to sarkasticky, nýbrž se zájmem. Jeho kajícnost, nebo jak by se to dalo nazývat, ji ani při nejmenším nedojímala.

„Já už v tom mám jasno hodně dlouho. Nemusím se rozhodovat," zavrčela. Odmítala se na něj znovu podívat. Bála se, že by ztratila nervy a v tom případě netušila, čeho by byla opravdu schopná.

„Víš stejně tak jako já, že bys mě nedokázala zabít," informoval ji. Frustrovaně vydechla. Tohle měl být přece odpočinkový výlet. Ale co si to namlouvá, jela právě i díky tomu, jelikož tušila, že ji najde. Hned, jak se ukáže, on už bude vědět kde ji hledat.

„Zato tobě, tenhle pojem nedělá žádný problém přetvořit v akci," odsekla nakvašeně.

„Nikdy jsem netvrdil, že ne. Znáš mou minulost, proč sis o mě udělala takový obrázek?" Neron měl bohužel tu schopnost, pokládat přesně ty pravé otázky. Což v některých případech bylo dost nepříjemné, jelikož na ně nikdy neuměla odpovědět.