Prodána Hydře [ ff Clint Barton]

Kapitola 9.

Když jsem za sebou uslyšela otevření dveří tak jsem se rychle k nim otočila a nemohla jsem uvěřit tomu co vidím.
Stál tam můj otec měl více už trochu šedivé vlasy ale poznala bych ho i kdyby byl plešatý. První se podíval po mě a potom po Clintovy a já tam furt stála s pootevřenou pusou a nic neříkala.

Táta: „ přejete si něco"? Řekl a já se konečně odvážila něco říct. Měla jsem slzy v očích nejen z toho že ho zase vidím ale-i ze vzteku.
Simona: „ tati" řekla jsem a ukápla my slza. Zarazil se a pořádně si mě prohlídl.
Táta: „ panebože zlatíčko jsi to ty"? Jenom jsem pokrývala hlavou.
Táta: „ panebože jako by jsi mámě z oka vypadla" obejmul mě ale já jeho ne.
Táta: „ pojď klidně dál" řekl a já se otočila zpátky na Clinta.
Simona: „ zůstaneš tu prosím" neklidně jsem přešlapovala.
Clint: „ jasně" usmál se a já se otočila a šla dovnitř.

Táta: „ dáš si něco? Čaj, kafe nebo vodu"? posadili jste se na proti sobě na pohovku v obýváku.
Simona: „ ne nic nechci" to jsi už nebrečela a začala jsi být trochu naštvaná.
Táta: „ jsem rád že tě zase vidím vyrostla jsi" jen jsi pokrývala hlavou.
Táta: „ jak se máš, kde vlastně bydlíš"? Zeptal se a já jsem začala konečně mluvit.
Simona: „ jo dobrý. A žiju v New Yorku" vztala jsi a šla k oknu.
Táta: „ tak to je super a práci máš"?
Simona: „ ne. A když je řeč o práci prý jsi před deseti lety odešel od S.H.I.L.D.u" otočila jsi se k němu a opřela jsi se o parapet.
Táta: „ od koho to víš"
Simona: „ od koho bych to tak asi mohla vědět" s nadzvednutým obočím jsem naklonila hlavu na pravou stranu. Táta chvíli přemýšlel a pak mu to došlo.
Táta: „ Fury že ano" jen jsi souhlasně kývla hlavou a on se zvedl z pohovky.
Táta: „ to jsem si mohl myslet ten parchant. Ty pro něho pracuješ"?!
Simona: „ ne nepracuju ale málem jsem zabila jednoho z jeho nejlepších"

Po asi pěti minutách se táta zklidnil.
Táta: „ ten venku to je tvůj přítel"?
Simona: „ co?! Clint? Ne ne ne ne to je můj kamarád" táta nadzvihl jedno obočí a ty ses na něho vražedným pohledem podívala.
Táta: „ klid beruško dělám si jenom srandu"
Simona: „ to doufám jinak by to pro tebe dopadlo blbě" řekla jsem si potichu aby to neslyšel.
Táta: „ no a jak se jinak máš"?
Simona: „ víš co mě překvapuje"?
Táta: „ copak"?
Simona: „ že tě najednou zajímá jak se mám" táta ne tebe nechápavě koukal.
Simona: „ před 24 lety jsi mě prodal Hydře za nějakou blbou složku s nějakým a blbyma planama na nějakou zbraň"! Začala jsi na něho křičet.
Táta: „ promiň ale.." nenechála jsi ho domluvit.
Simona: „ ale co zase my řekneš že to nešlo jinak že to bylo pro mě tak lepší. Ale ne nebylo to pro mě lepší naopak bylo to to nejhorší co jsem ve svém blbém životě zažila a to díky tobě"! Moc dobře jsi věděla co říkáš a bylo ti to jedno. Viděla jsi jak táta začal být taky naštvaný.
Táta: „ v ten moment to bylo to jediné dobré rozhodnutí co mě napadlo "! Chvilku jsi na něho nechápavě koukala a měla jsi slzy v očích.
Simona: „ aha takže namísto toho aby jsi vymyslel dobrý plán tak jsi prostě prodal svou jedinou dceru organizaci která ji mlátila, týral, mučila a ještě mnohem víc a udělala z ní vraha. Tak to jsem vůbec nečekala že dokážeš tohle někdy říct" říkala jsi až strašidelný klidným hlasem.
Táta: „ promiň my to tohle jsem nechtěl ale nic mě nenapadlo omlouvám se" byla jsi na odchodu ale ozočila jsi se ještě k němu.
Simona: „ to tvoje promiň si nech pro někoho jiného to my už bohužel těch 24 let nevrátí. Lituju že jsem sem jela" vyšla jsi ven a praskla si s dveřmi.

Pohled z Clintovy strany.

Když Simona zašla dovnitř tak jsem se šel opřít aspoň o auto. Bylo tam chvíli klid ale uslyšel jsem jak Simona začala nadávat. Bylo my jasné že se začala hádat se svým otcem. Asi po 10 minutách vyšla ven a práskla s dveřmi. Když šla ke mě tak jsem viděl že trochu brečí. Chtěl jsem se jí zeptám na to co se stalo a obejmout ji ale než jsem stačil cokoliv říct tak už mluvila ona.
Simona: „ prosím vypadni me už od tud". Řekla a sedla jsi do auta já jsem šel ihned za ní a jeli jsme zpátky. Asi po dvou hodinách jízdy v úplné tichosti jsem konečně promluvil.
Clint: „ co se stalo"? Otočil jsem k ní hlavu ale ona se furt dívala z okna ven a nevnímal mě. Ničilo mě to jí takhle vidět tak jsem jo zkusil znovu.
Clint: „ Simona co se stalo"? Dál jsem jí ruku na rameno a ona prudce otočila hlavou a s červenýma očima od slz.
Simona: „ ale nic" řekla a otočila hlavu zpátky. Mě to ale nedalo a chtěl jsem vědět co se tam stalo.
Clint: „ Simono prosím nelži my chci vědět co se tam stalo". Slyšel jsem velké povzdechnutí a Simona začala hnedka mluvit.