Me Against You

Až ke dveřím

Julien se nevěřícně díval na tmavovlasého chlapce před sebou. Věděl, že se na to měl vysrat už ve chvíli, kdy zjistil, že je o tři roky mladší. Nikdy s nimi neměl dobré zkušenosti. Vždycky dříve či později přišel na to, že ještě nedospěli. Chovali se jako děti. Zvláště v moment, když je Julien odmítl. Se Shawnem byl dvakrát na rande. Už na tom prvním věděl, že to nebude mezi nimi klapat, ale rozhodl se mu dát druhou šanci. I když ani na něm nepřeskočila jiskra, poděkoval mu za společně strávený čas a řekl, ať si jeho kontakt odstraní. Shawn nevypadal zrovna nadšeně, ale nikdy by ho nenapadlo, že přijde až před jeho dveře, počká si na něj a bude ho prosit o jednu další schůzku, aby mu dokázel, že by to mezi nimi doopravdy mohlo fungovat a jenom neměl čas na to přijít.

„Zbláznil ses?“ vydechl Julien. Měl za sebou dvacátihodinovou směnu, strašně ho bolely nohy. Cítil, jak se mu potem lepí oblečení k tělu. Potřeboval sprchu a lehnout si. Neměl chuť a ani čas řešit neopětovanou lásku nebo cokoliv, co tohle bylo.

Shawn se na něj usmál jako kdyby mu Julien složil kompliment. „Fakt na tebe nemůžu přestat mysle—“

Julien si posměšeně odfrkl, čímž mladého Shawna přerušil. „Ne, nikdy. Okamžitě vypadni nebo volám policii,“ odsekl a potom se mu otočil zády. Čelem ke dveřím od svého bytu—neuvěřitelně právě litoval toho, že nechal Shawna, aby ho sem posledně doprovodil—a sáhl si do kapsy u mikiny, aby z ní vytáhl klíče. Věděl, že se Shawn nehnul z místa a že ho pořád pozoruje, ale nehodlal mu věnovat jakoukoliv pozornost. V momentě, kdy však chtěl zastrčit klíče do zámku, za paži oné ruky ho někdo chytil a trhl s ním tak prudce, že mu svazek klíčů vypadl z ruky a otočil se o půl kruhu.

S rozšířenýma očima se podíval do rozzuřené tváře mladého chlapce.

„Přestaň mě ignoro—“

Nenechal ho domluvit. Se vší silou se mu zapřel do hrudníku a strčil do něj. Shawn klopýtl dozadu a Julienova ruka se mu vysmýkla ze sevření.

„Nešahej na mě ty zkurvenej magore. Dávám ti tři sekundy, aby ses okamžitě sebral a zmizel mi z očí,“ přecenil skrz zuby Julien, ještě jednou ho probodl pohledem a potom se sehnul po klíče, které mu vypadly z ruky. Ještě než je ale stihl ze staré podlahy sebrat, Shawn jeho vlasy sevřel v pěsti a zatáhl mu za ně tak, aby se Julien napřímil. Nebylo pochyb o tom, že měl jasnou převahu, byl vyšší a silnější, ale Julien se nikdy nebál.

Julien bolestně zasyčel a chytil Shawna za zápěstí ruky, která ho držela. Jestli byl Shawn naštvaný předtím, teď byl vzteky bez sebe. Obličej mu celý zrudl. Julien mohl skoro slyšet, jak o sebe vrže zuby. Měl naprosto šílené oči, v kterých vymizela jakákoliv příčetnost. Až v ten moment Julienovi došlo, že by z tohohle mohl být skutečný problém.

Než se ale cokoliv dalšího stihlo stát, odněkud se vynořila cizí ruka.