Me Against You

Oranžový mundúr

Všechno se stalo hrozně rychle. Shawn najednou ležel na zemi a začal bolestně sténat. Držel si ruce před obličejem a skrz prsty mu protékala krev. Julien stál přitisknutý na své dveře a s rozšířenýma očima sledoval celou scénu před sebou. Trvalo mu pár vteřin, než mu došlo, že se na chodbě objevil někdo třetí. Muž s černými vlasy nespouštěl pohled ze Shawna. Klouby na pravé ruce mu zčervenaly z tvrdého úderu, který mu zasadil do obličeje. Na první pohled mu nedošlo na koho se dívá. Hlavou mu létala jedna myšlenka přes druhou.

„Jste v pohodě?“ zeptal se ochraptěle. Julienovo pohled vylétl znovu nahoru.

Potkal ho tu před pár týdny. Nesl si nákup do bytu vedle toho jeho. Usoudil, že se tam musel nastěhovat, i když prošvihl tu část, kdy by si tam nesl jakýkoliv nábytek—řekl si ale že v tu dobu byl asi v práci. Potom ho potkal znovu, když oba ve stejný čas vycházely ze dveří. Julien byl na cestě do práce, on ve sportovním oblečení—usoudil, že šel běhat.

Ne, nebyl v pohodě. Nenašel ale hlas, aby mu to mohl říct. Cítil, jak mu v uších hučí krev. Tělo měl v pozoru, srdce mu adrenalin pumpovalo do žil. Strnul v šoku.

„Ty sráči,“ přecenil skrz zuby Shawn, který na sebe upoutal veškerou pozornost. Během toho, co se na něj nedívali se posadil, teď se zapíral rukou do zdi a snažil se postavit, zatímco mu z nosu na zem odkapávala krev. „Ha, tohle je ten důvod, proč ses na mě vysral?“ Shawn zvednul hlavu. „Kdo to je? Tvůj nový přítel? Nebo sis odskočil za mnou, protože tě tenhle přestal bavit?“ Shawn vypadal šíleně. Když se usmál, krev mu natekla do pusy. Zorničky měl rozštířené, bělmo zarudlé, oči lesklé.

Julien na chvíli přestal dýchat. Nemusel být génius na to, aby si spojil dvě a dvě dohromady. Julien těžce polknul a sklopil pohled. Očima zůstal strnule zárat do podlahy.

„Táhni do hajzlu dřív, než se rozhodnu, že mi oranžovej mundur bude vlastně docela slušet.“

Julien překvapeně vzhlédl. Neměl tušení, jak se jmenoval. Věděl jenom to, že je pravděpodobně jeho nový soused a sportuje. Nedíval se na něj. S tvrdým výrazem ve tváři pozoroval Shawna. Nemračil se. Na tváři neměl jedinou vrásku, ale jeho tmavé oči mluvily za vše. Věděl, že by mu to nikdo nevěřil, ale přísahal by, že v nich viděl plameny.

Shawn těžce polknul. Ať už to bylo cokoliv, měl kolem sebe silnou energii, která i Juliena donutila se ošít. Najednou mu bylo nepříjemně ve své vlastní kůži. Shawn se podíval na Juliena jako kdyby přemýšlel nad tím, co udělá dál. Nakonec si před jeho boty odflusl, potichu zanadával a rychle se otočil. Když mizel za rohem chodby, dal si přes hlavu kapuci a do kapes si zarazil ruce—ani jednou se neohlédl za sebe, i když měl dost dobrý důvod si hlídat záda, protože jeho zachránce vypadal jako kdyby byl na vražedném tažení.

Když se na něj ale znovu podíval, mrknutím oka to zmizelo. Černý závoj z jeho očí byl pryč.