Ninjago Oneshots [Cz]

✨K11 - Ledová Růženka - Vánoční speciál: část 1✨

✨SPECIÁL KE DNI 24.12. 2022✨

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

Na motivy pohádky O Šípkové Růžence

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

„Ha, máš ji!“

„Ale no tak! Zdá se ti tohle fér?“

„Nemáš se válet po zemi!“

„Hej! To si vypiješ!“

„Hahaha. Přece nebudeš brečet jako malé děcko, Jamesi!“

„Já přece nebrečím. Co kdyby ses mi přestal posmívat, Cole, a radši… utíkal!!!“

„Ha, védle!“

„Blátivé příšeře neutečeš!! Hahahahaha!“

„Neuteču, ale budu se bránit! Tumáš!“

„Ale no tak!“

„Ups. Promiň haha.“

„To snad nemyslíte vážně! Ahh! Vidíte, co jste provedli? To byla úplně nová košile!“

„Tak sis jí měl schovat do skříně a ne si jít hrát ven.“

„Jo, přesně. Navíc, přece nejseš rozmazlený princátko, ne?“

„Já? Pche, to v žádném případě.“ I třetí z princů se už napřahoval s blátivou koulí, když vtom se dveřmi na terase mihlo jako vítr královské roucho.

„Princi Caidene!“ zvolal jeho otec zaujímající autoritativní pózu s rukama v bok a bradou lehce zdvihnutou. Zlatavá koruna s ohnivými rubíny zářila pod svitem zimního slunce, ale sníh nikde.

„Ano, otče?“ otázal se onen princ, co si stěžoval na zničenou košili, a upustil na zem zbytky sněhové koule vyrobené z ničeho jiného než kusů jílu a bláta.

„Možná bys měl naším hostům poskytnout jinou formu zabavení.“ S ne příliš nadšeným výrazem přelétl pohledem nádvoří, kde si mladí princové hráli.

„Ale my se jenom koulujeme, pane král!“ bránil svého kamaráda princ James, když si otíral že zrzavých vlasů zbytky prachu.

„Přesně tak,“ přitakal princ Nicholas, nebýt něhož se králův syn do jejich koulované nezapojil. „Kai za nic nemůže, my jsme s tím  začali. Omlouváme se, vaše veličenstvo.“

„Co vás to, dobrý bože, zase napadlo?“ rozčiloval se král dál, ale bylo na něm vidět, že doopravdy zas tak moc naštvaný není. „Vidíte tady snad nějaký sníh?“

„Ne, otče. Sníh tady nebyl už… nikdy,“ podotkl sklesle princ Caiden.

„Ach jo, co si mám s vámi počít…“ nedbal synovy odpovědi a dál si vedl svou.

„Třeba byste nám mohl znova vyprávět ten příběh o té labutí princezně!“ zvolal nadšeně Jay.

„Meh, princezny nikoho nezajímají,“ odfrkl si Kai.

„Ale jasně že zajímají. Třeba mě!“

„Ty jsi ještě děcko, Jamesi! Měl bys číst bojové příběhy, legendy o rytířích a hrdinech! Až jednou vyrostu, chci být přesně takový hrdina, jako rytíř Ohnivý spár!“ vyskočil na nedaleký kámen a zamával rukou ve vzduchu, jako by držel meč. „To byl někdo, o kom bychom si měli vyprávět. Jezdil na výpravy, zabíjel draky a bojoval s monstry…“ předváděl pohyby, jako by s nimi taky bojoval, v pravé ruce imaginární meč, z druhé šlehal plameny.