Po večeři jsme si pustili film a společně usnuli.
DALŠÍ DEN
Dneska odpoledne máme odjíždět, Viktor musel ještě zařídit pár věcí ohledně nové desky.
Prošla jsem si tašku, jestli mám všechno.
Seděla jsem v obýváku na zemi, a rozhlížela se okolo. Můj zrak se zastavil na malé černé dárkové krabičce, v poličce pod televizí.
Vzpomněla jsem si že jsem si tam schovávala různé vzpomínky jako fotky, mušle z dovolené a podobné drobnosti. Hned jsem ji popadla a otevřela, vykoukly na mne fotky ještě ze školy s kamarádkami, vzpomněla jsem si jaké jsme ve škole dělaly průsery, musela jsem se zasmát. Prošla jsem všechny fotky, vyndala látkový sáček s mušlemi, a najednou na mne vypadla další, dlouhá krabička. "Co to je?" Zamrmlala jsem. Otevřela jsem ji, a popadl mne totální záchvat pláče, to co tam bylo jsem absolutně nečekala.
V breku jsem popadla klíče, mobil a běžela jsem ani nevím kam.Pohled Viktora :
Jsem na cestě domů, dneska máme odjet na Moravu, docela se těším, bude to další pokus o navrácení toho všeho do normálu. Hrozně se trápím tím že to všechno dopadlo takhle.
Přijel jsem před barák a zaparkoval.
Odemkl a zavolal "Jsem doma, můžeme vyrazit!" A nic, žádná odpověď.
"Klári?" Zavolal jsem znovu, vyzul jsem si boty a vešel dovnitř, nikde nebyla.
Viděl jsem akorát rozházené fotky u televize.
Vzal jsem do ruky mobil a zavolal ji, nezvedala to. Nechtěl jsem panikařit, tak jsem počkal jestli se neozve.
Po pár hodinách mi to nedalo, volal jsem ji znovu a znovu, psal smsky a nic, žádná odpověď.
Tak teď už jsem fakt panikařil, zkusil jsem zavolat Renému, vím že se dost baví, třeba budou někde spolu.
"Né kámo, vůbec nevím kde je" zaznělo do telefonu.
"Do prdele! Co se sakra stalo" vybouchnul jsem.
"Hele klid, do půl hodiny jsem u tebe a něco vymyslíme" řekl René a zavěsil.Pohled Kláry :
Po cestě jsem si koupila lahev vína, a skončila jsem na vyhlídce nedaleko Kladna. Když jsem tu tak seděla, vzpomněla jsem si, jak mě sem Viktor vzal, když jsme spolu začínali. Pousmála jsem se, otřela si slzy a napila se vína.
Dál jsem přemýšlela nad tím, co jsem našla.Pohled Viktora :
René zazvonil u dveří, otevřel jsem a pozval ho dál.
"Něco novýho?" Vyšlo z něj, mezitím co si vyzouval boty.
"Né kámo, a začínám z toho dost šílet" vyhrknul jsem ze sebe.
"Hele a co projet místa kam tak obvykle chodí? řekl
"No, můžeme to zkusit, kámo ale venku už je docela tma, přece se nemohla jen tak vypařit ne?" Začal jsem se oblíkat.
"Já vubec nevím, volat na policii jsi zkoušel? Mohli by ji napíchnout telefon"
"Ne, vždyť je dospělá, a nezvěstná je jen pár hodin" a v tom mi to došlo.
"Počkej!" Vykřil jsem
"Máme svoji polohu!" Došlo mi, že iphony mají funkci "najít přátele" a my si ji sdílíme.
Odemknul jsem mobil, a rozklikl aplikaci a najel na její fotku.
"Je na vyhlídce" vykřikl jsem.
"Pane bože, co tam dělá" divil se René.
"Nevim kámo, jedem!"
"Jeď sám, nebudu se vám do toho míchat"odvětil
"Okey, letim" Nasadil jsem si boty a šli jsme do auta.
____________
Tak co? Co myslíte že Klára našla?🤪

ČTEŠ
Forever ? - Viktor Sheen
FanfictionKlára a Viktor už spolu chodí 3 roky , jednou se ale stane to co by nikdo nečekal , ale to není vše . Celý jejich společný život v několika dílech . -By the way - je to můj první příběh , tak prosím berte ohledy , doufám že se bude líbit :-)