Jacob mě po pár komplimentech pozval ven, nemohla jsem to odmítnout. Druhý den, je ráno, chystala jsem se zrovna na běhání. Pozdravila jsem moji mámu která vypadala opět božsky. ,, dobré ráno" ,, ahoj, mami dneska odpoledne jdu ven, nevim v kolik se vrátim tak mě nehledej ahooj" ,, papa" odešla jsem a vyšla na ulici, město se teprve probouzelo. Přemýšlela jsem kam jít, nejspíš do parku. Nasadila jsem si sluchátka a dala se běhu. Po dvaceti minutách jsem se s někým srazila, zrovna když jsem se dívala do mobilu abych přepnula písničku. ,, koukej na cestu!" okřikl mě muž se kterým to ale ani nehlo. ,, pardon" pousmála jsem se a rozeběhla se dál.
Když jsem se konečně vrátila domu šla jsem si hned pro pití, máma už byla v práci a já si vzpomněla na moji schůzku v 10. Hodila jsem si sprchu a hodila se do gala. Chvíli mi trvalo si vybrat co na sebe, nakonec jsem zvolila šaty. Vyčesala jsem si vlasy a ještě jsem se stihla najíst. V 9:30 jsem vyrazila kousek pěšky a pak nasedla na hromadnou dopravu. Během chvíle jsem stála před bankou. Podívala jsem se na zlaté hodinky od táty a viděla čas 9:45. ,, ještě mám čas" rozhlédla jsem se a zašla si pro kávu. Vešla jsem do kavárny kousíček od banky, bylo tam rušno, kafe jsem si vzala raději sebou a vypila ho venku. Potom jsem šla rovnou do budovy. ,, dobrý den, jsem tu na pohovor" ,, dobrý den, jasně pan ředitel na vás již čeká v místnosti 105, druhé poschodí" usmála se paní za recepcí ,, děkuji" odešla jsem a zamyslela se , určitě to byla to paní se kterou jsem mluvila. Vyšla jsem do druhého patra a naposled se upravila.
Zaklepala jsem na tmavé dveře a slyšela jsem mužský hlas. ,, dále" otevřela jsem dveře a hned naproti mně seděl za stolem muž, poznala jsem ho. Byl to ten ráno z parku. ,, dobrý den" pozdravila jsem a usadila se na židli naproti. ,, dobrý den, tak vy by jste se ráda ucházela o místo zástupce ano?" kývla jsem. ,, a co vás k tomu vede? " zamyslela jsem se ačkoliv jsem nějaké odpovědi připravené měla, najednou jsem nevěděla co říct. ,, práce v dobrém prostředí, je to tu takové čisté" začala jsem zmatkovat, ani nevím proč, mluvit před jediným člověkem mi nikdy nedělalo problém ale teď... muž si sedl do křesla a podíval se do mého životopisu. ,, jste mladá nemyslíte?" mnou projel vztek, vážně mi říká tohle? někdo komu je sotva 20 let?! ,, a nemyslíte i vy že jste nějak mladý na ředitele banky?" podívala jsem se mu do očí.. nikdo z nás nic neříkal on se pak jenom usmál, zakýval hlavou a dál se díval do mého životopisu. Nejspíš proto je tu stále volné místo. ,, příště koukejte na cestu" podívala jsem se zda to myslí vážně, a ano..Když jsem odešla, oddychla jsem si, moje pocity? Katastrofa.
Cestou domu jsem musela ještě za Jacobem, abych věděla co na sebe. Když jsem tam byla už ve dveřích jsem se na něj usmála. ,, ahoj" ,, ahoj, co tě sem přivádí?" ,, špatný ráno?.. jedno latte prosím" odpověděla jsem Jacobovi a hned slečně co čekala na to co si dám. Posadila jsem se ke stolku kam si obvykle sedávám. ,, jakto?" ,, ne to nestojí za zmínku, raději mi řekni co si mám vzít na sebe" ,, to je jedno, jenom jsem ti chtěl říct že budu moct až déle, musim ještě za bráchou po práci, říkal jsem mu že někam jdu.." ,, v pohodě" usmála jsem se a slečna mi přinesla kafe. ,, takže v 7??" ,, jojo" rozloučili jsme se a já jak dopila latte odešla.
Teď budu čekat prý zhruba do 6, paní na recepci mi dá vědět jak jsem dopadla. Přišla jsem domu a sedla si na gauč, z podpatků mě bolely nohy. Bylo půl dvanáctý dopoledne a já šla udělat oběd. Moje máma nikdy nestíhá vařit, ale já ji ráda pomůžu. Celej den strašně rychle utekl, najednou bylo něco okolo šestý a mě zazvonil telefon..
ČTEŠ
Brothers
FanfictionTj, co se stane když se zamiluje do jednoho muže, a potom do jeho bratra, a myslí si že oba jsou dokonalí ale to, není ani jeden?