27.11.1975
,,Vztáváme, Šípková Růženko.'' řekl tichounce Roger.
,,Mmh, jakto že nejsi u Cheryl?'' zamumlala jsem do polštáře.
,,Už je devět. Přišel jsem i s ní na snídani. A co tu vůbec děláš ty?''
,,Fred vám vše vysvětlí, jen mu dejte trochu času.'' řekla jsem a schovala se pod deku.
Jenže Roger ji ze mě strhnul, takže jsem se probudila úplně.
Šla jsem nahoru do ložnice, Fred už byl vzhůru, takže jsem se mohla v klidu převléknout.
Snídaně se ujal Deacy, takže když jsem sešla dolů do kuchyně, ucítila jsem tu nádhernou vůni rozteklého sýra.
,,Joo sýrový toasty!'' zaječela jsem radostí a sedla si ke stolu.
Zrovna ke mně přišel Deacy se dvěma toasty na talíři.
,,Děkuji.'' poděkovala jsem a pustila se do nich.
,,Jak je to možný? Dělám je stejně jako ty a tvoje jsou bilionkrát lepší jak ty moje.'' zakroutila jsem nad tím hlavou a dál jsem si je vychutnávala sousto po soustu.
Všichni už měli snídani a podle všeho to mezi Rogerem a Cheryl to začalo vypadat nadějně.
,,Chtěl bych vám něco říct...'' řekl Fred potichounku.
Sakra, a je to tady.
,,Co se děje?'' čekal netrpělivě Rog.
,,Já... jsem gay..'' řekl a začal hynotizovat talíř.
Nikdo nic neříkal, nikdo nic nedělal. Věděla jsem, jak to pro něj musí být těžké. Přišla jsem tedy k němu a objala ho. Můj krok opakovali všichni ostatní.
,,Freddie, máme tě rádi takovýho jaký jsi, na to pamatuj!'' řekl Bri když se všichni vrátili na svá místa.
,,Co toasty?'' snažil se uvolnit situaci Deacy. Všichni jsme se tomu jen zasmáli a pochválili mu ty skvělé toasty.
23.12.1975
Ráno mě probudil opět můj milovaný kocourek. Bylo půl osmé, takže jsem usoudila, že už bych mohla vstát.
Podívala jsem se na nástěnný kalendář a hrklo ve mě.
,,Doprdele já nemám dárky.'' řekla jsem potichu.
Ještě k tomu měla zítra přijet Mary.
Došla jsem ke skříni, vyndala jsem z ní fialový svetr a zvonáče. Rychle jsem provedla ranní hygienu a potichu jsem došla po schodech dolů. V kuchyni byl Bri, tak jsem mu řekla, že si něco jedu vyřídit do města.
~•~
Vešla jsem do nákupního centra v Londýně. Dárky jsem měla jakž takž rozmyšlené.
Nejdřív jsem šla do obchodu s kuchyňskými potřebami a koupila jsem tam toastovač, protože si Deakester stěžoval, že ten u něho doma se mu rozbil.
Pak jsem šla do hudebnin a koupila jsem zde paličky pro Rogera, ale ne ledajaké. Nechala jsem do nich vpálit Rogerovo jméno.
Naproti byla drogérka, kde jsem koupila kosmetickou sadu pro Mary.
Pak jsem šla snad do nejšílenějšího obchodu s oblečením v celém Londýně, kde jsem pro Freda koupila kožešinový kabátek a uplé leské bílé kalhoty. Ještě jsem vzala nějaký prsten s vsazeným kamenem velkým jak zeměkoule.
Pro Cheryl jsem v tom obchodě koupila bílé letní šaty s růžovýma kytičkama a bílý kabátek.
Vyšla jsem z obchodu a vše jsem si překontrolovala. Ano, mám všechno. Ano, i pro Briana. Nedávno jsem se procházela kolem jednoho malého obchůdku s všelijakými serepetičkami a našla jsem tam i podepsaný plakát Beatles.
Bri Beatles miluje, pořád o nich mluvil, a hodně se jimi inspiroval v jeho tvorbě. Ten plakát jsem schovala v tom nepořádku v mé skříni. V ní by ten plakát nenašel ani Sherlock Holmes.
Podívala jsem se na hodiny a bylo čtvrt na dvanáct. Vydala jsem se tedy k východu. Procházela jsem okolo šperkovnictví a všimla jsem si Deacyho, jak tam něco detailně zkoumá.
Zrychlila jsem krok jenže v kavárně sedělo to naše blonďaté koště- Roger.
Jakž takž jsem si nasadila kapucu, protože s plnýma rukama tašek to moc nešlo. Konečně jsem byla u východu.
Vyběhla jsem ven a začala hledat auto. Našla jsem ho, nasedla jsem a ujela jsem těm dvoum.
Že by taky scháněli vánoční dárky?
Wow! Geniální!
Buď zticha!
~•~
Dojela jsem do ulice, kde se nachází můj domek a ještě jsem se zastavila u Cheryl, abych u ní na půdě schovala dárky, protože já půdu nemám.
Zazvonila jsem a otevřel mi... Freddie?!
,,Jé čau.'' uchechtla jsem se nervózně a snažila se schovat dárky za sebe. Marně.
,,Co to máš? Dárečky?'' mrkl na tašky.
,,Jo... ale neukážu.'' vyplázla jsem na něj jazyk a vešla dovnitř.
Freddie si sedl za piáno a začal něco hrát. Znělo to opravdu krásně. Všechno jsem schovala do nejtmavšího rohu půdy a sešla jsem schody.
Došla jsem do kuchyně, Freddie zrovna zpíval překrásnou a velmi chytlavou píseň.
Ooh, each morning I get up I die a little
Can barely stand on my feet
Take a look in the mirror and cry
Lord, what you're doing to me?
I have spent all my years in believing you
But I just can't get no relief, Lord
Somebody ooh, somebody
Can anybody find me somebody to love
,,To je krásný!'' vydechla jsem když přestal zpívat.
,,Díky.'' usmál se a dál se věnoval klavíru.
,,Už jsi měl oběd?'' zeptala jsem se před odchodem.
,,Jo, lasagne. Dělal je Deakester, ale povedli se mu.'' uchechtl se.
~•~
Přijela jsem domů a po domě jsem ucítila tu nádhernou vůni lasagní.
,,Jé ahoj!'' zvolal Rog a dál se věnoval obědu.
Sedla jsem se vedle něj a pustila se do té nádhery.
,,Mmhh, to je dobrota!'' rozplývala jsem se nad tím jídlem.
,,Děkuju.'' zčervenal John.
ČTEŠ
Dopis snů
Fanfiction,,Byla jste úžasná!'' řekl pan neznámý a podal mi krásnou kytici. ,,Ach děkuji to jste nem-'' zarazila jsem se, když jsem se podívala kdo mi tu kytku vlastně dal. Byl vysoký, měl opravdu velké kudranté háro, milé oči a... dřeváky Co všechno se může...
