~•~
Uslyšela jsem dětský pláč a pak jsem ji uviděla- malou Chloe. Doktorka ji vzala a dala mi ji.
Do očí se mi nahrnuli slzy, byl to nejkrásnější okamžik mého života. Byla jsem vyčerpaná ale hrozně šťastná.,,Chloe Johnsonová narozena 1.9.1978 v 22:47.'' poznamenala si sestřička.
,,Miluju tě lásko! Seš ta nejlepší.'' zašeptal mi do ucha Ben a políbil mě.
,,Chloenko...'' šeptla jsem a pohladila naši malou holčičku po tváři.
,,Je nádherná po tobě.'' usmál se na mě Ben.
,,I po tobě!'' uchechtla jsem se.Byla jsem hrozně vyčerpaná, potřebovala jsem si zdřímnout. Takže sestřička si vzala malou Chloe a na chvíli se o ní postarala, já mezitím usnula.
2.9.1979
Pomalu jsem rozlepila oči a uviděla jsem Bena jak chová malou Chloe, musela jsem se nad tím pousmát.
Najednou do pokoje nakoukla sestřička.
,,Máte návštěvu paní Johnsonová, docela velkou návštěvu.''
,,Pusťte je dál.'' posadila jsem se na postel.
Tušila jsem kdo přijde, a měla jsem pravdu.Do pokoje nakoukl Brian s kyticí v ruce. Po něm vešli Mary s Cheryl, Rog, Fred s bonboniérou a John.
,,Ahoj!'' zašeptal Brian a podal mi nádhernou kytici.
,,Děkuju!'' usmála jsem se na něj a objala ho.
,,Tady máš, zasloužíš si ji!'' mrkl na mě Fred a podal mi moji oblíbenou bonboniéru.
,,Díky mooc!'' objala jsem ho taky.
,,Můžu si ji pochovat?'' řekla dojatá Mary a já jen přikývla.Ben opatrně předal malou Chloe Mary, ta vypadala že každou chvíli pukne štěstím.
,,Je taak krásná!'' usmála se na mě.
,,Já jsem teta!'' vypískla Cheryl.
,,Pššt!'' ozvalo se sborově.,,Bene, dneska musíš jít s námi a zapít to!'' poplácal Roger Bena po zádech.
,,Nebude ti to vadit?'' podíval se na mě.
,,Určitě ne.'' uchechtla jsem se.
Kluci se po chvilce vydali na tu jejich zapíjecí akci, Mary s Cheryl se mnou ještě chvíli zůstali.Najednou do pokoje vešla doktorka.
,,Dámy, musím vás požádat, abyste odešli. Paní Johnsonová si musí odpočinout.'' řekla mile doktorka. Holky jen přikývly, rozloučili se a odešli.,,Pustíme vás asi za týden, když bude všechno v pořádku možná i dřív.'' řekla doktorka když zkontrolovala mě i Chloe.
,,To je dobře.'' oddechla jsem si a doktorka odešla.O týden později
Auto zastavilo před naším bytem, malá Chloe si v klidu pochrupovala v sedačce.
Vystoupila jsem z auta a nějakým způsobem vyndala vajíčko s Chloe z auta.
,,Ukaž, pomůžu ti!'' řekl potichounku Ben a vzal mi vajíčko z ruky.Odemkla jsem dveře bytu a odnesla Chloe do ložnice, ve které byla připravená postýlka.
,,Mám pro tebe překvapení.'' usmál se Ben.
,,Trochu se bojim.'' uchechtla jsem se.
,,Neboj.'' vzal mě za ruku a dovedl mě ke dveřím od pokoje, který jsme od svého nastěhování používala jen na nějaké harampádí.,,Otevři ty dveře!'' pobídl mě Ben a já s menší nejistotou otevřela.
Nebyl ale už žádný nepořádek, byla tam postýlka pro miminko, skríňka na oblečení, růžový koberec a krásné tapety na stěnách.,,Pane bože Bene...'' zakryla jsem si ústa rukou.
,,Lí-líbí?'' zeptal se mě s nejistotou Ben.
,,Děláš si srandu?! To je úžasný!'' rozběhla jsem se k Benovi a objala ho.
,,To si stihl udělat za ten týden co jsem byla pryč?'' odtáhla jsem se o něj a Ben jen přikývl.
,,Seš ten nejlepší!''
Odtáhla jsem se od něj a dlouze ho políbila.
Pořádně jsem si prohlédla ten nádherný pokojík.,,Nad čím přemýšlíš?'' zeptal se mě po chvilce Ben.
,,Bene, kdybych neposlala před čtyřmi roky ten dopis, nikdy by se tohle všechno nestalo...''
ČTEŠ
Dopis snů
Фанфик,,Byla jste úžasná!'' řekl pan neznámý a podal mi krásnou kytici. ,,Ach děkuji to jste nem-'' zarazila jsem se, když jsem se podívala kdo mi tu kytku vlastně dal. Byl vysoký, měl opravdu velké kudranté háro, milé oči a... dřeváky Co všechno se může...