Dopis snů

28

9.12.1978

Za celý ten týden jsem skoro nevyšla z domu, moc jsem toho nejedla, ani nenaspala. Občas za mnou přišli kluci nebo Mary.

Ráno mě probudila ostrá bolest v břiše. Posadila jsem se na postel a chytla se za břicho. S hrůzou jsem zjistila, že krvácím.

Vstala jsem z postele, v tu chvíli jsem cítila hroznou slabost. Dopotácela jsem se k ložnici Cheryl.
Cheryl já-já krvácím!'' zvolala jsem a znovu se chytla za břicho.
,,Mhh... CO- COŽE? Hlavně klid Silvi, hlavně klid. Posaď se tady a já zavolám záchranku!''

Během čekání na záchranku jsem se jakž takž převlékla. Když jsem byla převlečená, vstala jsem z postele a zamotala se mi hlava.

Pak už jsem viděla jen černo.

Z pohledu Cheryl
Vyšla jsme ven a otevřela jsem zachranářům dveře.
Přišla jsem do ložnice a naskytl se mi děsivý pohled na Silvu ležící v bezvědomí vedle své zakrvácené postele.

Záchranáři ji naložili na nosítka, jeden mě ještě chvíli vyslíchal. Řekla jsem mu o tom že je těhotná a že poslední dobou prožívala těžké období.

Celá otřesená jsem nastoupila do svého auta a jela jsem do nemocnice.

~•~

Doktoři mi řekli, že Silvu musí prohlídnout a pak mi řeknou. Rozhodla jsem se jít zavolat Mary a klukům.

Po krátkém hovoru s klukama jsem obeznámila i Mary. Ta mi řekla ať zavolám Benovy.

,,Ben Johnson.'' řekl sklesle.
,,Bene, Silva je v nemocnici!''
Nemusela jsi to na něj tak vychrlit...

,,CO-COŽE? CO SE STALO? JE V POŘÁDKU?'' zeptal se zděšeně.
,,Začala krvácet, ona-ona je tě-těhotná...''

Z pohledu Bena
,,Bene, to je pro tebe.'' oznámila mi moje kolegyně a já se vydal k telefonu.
,,Ben Johnson.'' řekl jsem sklesle.
,,Bene, Silva je v nemocnici!''
V tu chvíli se mi zastavilo srdce.

,,CO-COŽE? CO SE STALO? JE V POŘÁDKU?'' zeptal jsem se zděšeně.
,,Začala krvácet, ona-ona je tě-těhotná...'' špitla.
Zavěsil jsem a rozběhl jsem se k autu.

Za to můžu já!
Ona je těhotná?
Prosím ať je Silva i naše dítě v pořádku.

Hlavou se mi honily všelijaké myšlenky, z očí mi tekly slzy proudem a řídil jsem jak šílený.

~•~

Přiběhl jsem na oddělení, kde čekala Cheryl. Kromě ní už tam byli i kluci a Mary. Všichni kromě holek mě propalovali vražednými pohledy.

Hned toho ale nechali, protože k nám přišel doktor.
,,Vy jste známí Silvi Williams?'' zeptal se nás doktor.
,,ANO!'' vyhrkli jsme všichni naráz.
,,Takže, slečna Williams je v pořádku, byla hodně slabá a unavená takže teď spí. Plod je také v pořádku.''

Ze srdce mi spadl obrovský kámen. Byl jsem hrozně šťastný že jsou Silva i miminko v pořádku.
,,Mů-můžu jít za ní?'' zeptal jsem se doktora.
,,Ano, můžete. Ale nebuďte ji, potřebuje si odpočinout.''

Otevřel jsem dveře nemocničního pokoje, můj zrak hned padl na lásku mého života bezvádně ležící na bílé nemocniční posteli.

Potichu jsem si sedl na židli vedle postele.
,,Ahoj Silvi, moc se ti omlouvám. Já tě hrozně miluju, nechci tě ztratit. Je mi hrozně líto co se stalo.'' po tváři mi stékla slza.

Z pohledu Silvy
Uslyšela jsem zaklapnutí dveří, oči jsem ale nechala zavřené. Podle kroků jsem poznala, že je to Ben.
,,Ahoj Silvi, moc se ti omlouvám. Já tě hrozně miluju, nechci tě ztratit. Je mi hrozně líto co se stalo.''

Pak jsem ucítila, jak mě chytil za ruku. Pomalu jsem otevřela oči, cítila jsem se hrozně unavená a slabá. Ben si utíral slzy z tváří.

Stiskla jsem jeho ruku, snažila jsem se zmáčknout ji co nejsilněji, ale moc mi to nešlo.

Ben se na mě překvapeně podíval.
,,Silvo!'' šeptl a usmál se.
,,Bene, já tě miluju, moc tě miluju. Odpouštím ti.'' šeptla jsem a po tváři mi stekla slza.
Ben se ke mě nahnul a dlouze mě políbil.
,,Je naše dítě v pořádku?'' zeptala jsem se když se posadil zpátky na židli.
,,Ano, ano je naprosto v pořádku.'' usmál se.
,,Já budu táta!'' po tváři mu stekla další slza a usmál se.

,,Silvinko!'' do pokoje vtrhlo hotové komando.
,,Ahoj Cheryl.'' uchechtla jsem se a objala se se svojí skoro sestrou.
,,Ahoj kluci.'' usmála jsem se na ně.
,,Počkat, co to máš na tváři?'' zeptala se Cheryl a ukázala na Benovo líčko.
,,Upad-'' Benovi skočil do řeči Fred.
,,My jsme ho... zmlátili...'' špitl.
,,Omlouváme se ti Bene.'' omluvil se Rog.
,,V pohodě kluci, zasloužil jsem si to!''

,,Nemáš hlad?'' zeptal se Brian.
,,No, docela jo.'' uchechtla jsem se.
,,Pro něco ti dojdeme.'' nabídla se Mary a s Brianem a Freddiem odešla pryč.
Asi tuším, co bude následovat. Mary klukům vynadá že zmlátili Bena a pak je donutí zaplatit jídlo pro mě.

Byla jsem hrozně šťastná, že mám zpátky svého úžasného přítele a že je naše děťátko v pořádku.

O týden později
15.12.1978
Dnes jsem konečně jela domů, už jsem to nemohla vydržet, strašně jsem se těšila na normální jídlo a na moji postel.
,,Můžeme?'' zeptal se Ben a já se i se svou taškou s věcma vydala ke dveřím.
,,No to ne! Tohle táhnout nebudeš, ukaž, vezmu to. Víš co říkal doktor!'' upozornil mě Ben.
,,Že se mám šetřit.'' protočila jsem oči.
,,Jenže doktoři přehánějí!'' upozornila jsem ho.
,,Tenhle moc nevypadal, že by přeháněl.'' zazubil se na mě a zmáčkl tlačítko ve výtahu.

~•~

Ben odemkl dveře našeho bytu a vešli jsme dovnitř.
Šla jsem do ložnice, abych se mohla převléknout. Při pohledu na už čistou ustlanou postel se mi vybavily všechny vzpomínky.

Převlékla jsem do bílého trička a černých džínů a došla jsem do kuchyně. Na stole byl připravený nádherný oběd.
,,Tos dělal ty?'' podivila jsem se.
,,Samozřejmě.'' usmál se a odsunul mi židli.
Trochu jsem se zamyslela, za celý týden neodešel z nemocničního pokoje až na pár výjimek.
,,No dobře no, udělala to Cheryl s Mary.'' uchechtl se.

Na talíři byl připravený úžasné vypadající steak a hranolky.
,,Mhh to je dobrý!'' rozplívala jsem se nás prvním soustem a hned jsem si do pusy strčila další.

,,Silvi?'' ozval se po chvilce Ben.
,,Ano?''
,,Budeme mít svatbu před narozením miminka nebo až potom?''
,,No, já bych jí měla ráda před, ale je mi to vcelku jedno.''
,,Já bych si měl taky rád před tím.'' pokýval uznale hlavou.
,,Ale budeme si muset pospíšit, než mi začne růst bříško.'' upozornila jsem.