Dopis snů

33

1.9.1979

Ráno mě probudil snad nejhorší zvuk na světě- zvonění budíku. Ben do něj praštil a posadil se na postel.
,,Mmhh proč si nastavil budík?'' otočila jsem se na něj.

,,Kluci přece chtěli, aby sme za nimi přišli do studia.''
,,A jo.'' vzpoměla jsem si a nějakým způsobem jsem se posadila na postel. Břicho jsem měla velké asi jako meloun.
,,Co Chloe? Je všechno v pohodě?'' mrknul na mě a usmál se.
,,Všechno v pohodě.'' úsměv jsem opětovala a políbila ho.

Ben se odtáhl a šel do koupelny. Já vstala z postele a otevřela skříň s oblečením. Poslední dobou pro mě byl problém najít něco, do čeho bych mohla nasoukat své velké břicho.

Chvíli jsem se v ní přehrabovala, našla jsem nějaké sportovní legíny a po dalším dlouhém přehrabovaní jsem to vzdala a ukradla jsem Benovi černou volnou mikinu.
Učesala jsem se a šla udělat snídani.
,,To je moje mikina!'' uchechtl se Ben a já se jen nevinně uculila.

~•~

,,Ahoj Zlatovlásko!'' vypískl Roger a rozběhl se ke mě.
Docela mě pobavilo, jak se snažil mě obejmout, aniž by mi mačkal břicho.
Jak už to bývá, objala jsem se se všemi. Byla tam dokonce i Mary, Cheryl a nějaká bruneta od Roge.
A Paul.

,,Tak proč jste nás sem pozvali?'' zeptala se zvědavě Cheryl.
,,Máme pár nápadů do našeho dalšího alba a chtěli jsme vědět váš názor.'' řekl Bri s jiskřičkami v očích.

,,Tak jdeme na to!'' tleskl Fred a pustili nám první nahrávku.
,,Tohle se jmenuje Bicycle Race.'' poznamenal Fred a nechal nás, ať si vychutnáme tu úžasnou píseň.

Zněla tak energeticky a optimisticky. Když jsme zavřela oči, připadala jsem si jako bych vážně byla na nějakém závodě. Píseň dohrála, ale mně pořád hrála v hlavě.

,,Tak co?'' zeptal se s očekáváním Fred.
,,Je úžasná!'' vydechla jsem a ostatní přikyvovali.
,,Tohle byste měli vydat jako singl!'' navrhla Mary a ostatní souhlasili.
,,Já mám nápad na videoklip! V noci se mi zdál sen a myslím si že kdyby jsme ten sen převedli do reality, že by to mohlo být dobrý!'' navrhl Rog.
,,No a co se ti zdálo?'' čekala jsem netrpělivě.

Roger to už chtěl říct nahlas, pak si to ale rozmyslel a pošeptal mi to.
,,To si děláš srandu?!'' rozesmála jsem se jako pako.
,,Co??'' koukla na mě Cheryl sedící vedle mě a pošeptala jsem jí to samé, co mě Roger. Taky se rozesmála, skoro jsme nemohli dýchat.

Obě jsme se po nějaké chvilce uklidnily. Roger nevypadal na to, že by se mu to chtělo říkat, tak jsem to udělala za něj.
,,Víte, Rogerovi se zdálo, že je na závodě kol.''
,,No a co je na tom tak vtipnýho?'' podivil se Brian.
,,Na těch kolech jeli totálně nahý ženský.'' měla jsem co dělat, abych se nerozesmála znova.

Brian vypadal znechuceně, Ben se dusil smíchy, John vytřeštěně koukal a Freddie vypadal, že se mu ten jeho návrh líbí. Z těch jejich pohledů jsem dostala další záchvat smíchu. Najednou jsem ucítila ostrou bolest v podbřišku.
,,Jau...'' sykla jsem, čímž jsem upoutala pozor těch nejbližších okolo mě.

,,Seš-seš v pohodě?'' zeptal se starostlivě Ben.
,,Jo jasně.'' usmála jsem se na něj a pohladila ho po ruce.

,,Rogi, to je docela dobrý!'' pochválil Freddie Rogerův nápad.
,,Freddie pusť prosím Fat bottomed girls!'' žadonil Brian a Fred jen přikývl.
,,Briane co tě to napadlo psát o tlus- plnoštíhlých holkách?!'' podivila se Mary.
,,Já je nechci urazit!'' dal ruce do obranného gesta. ,,Já chci oslavovat jejich krásu!''
,,Jo, to dává smysl.'' pokývala hlavou uznale Mary a Freddie pustil další nahrávku.

Ta píseň se mi taky moc líbila, moc dlouho jsem si ji ale neužila, protože mě začalo hrozně bolet břicho. Chytla jsem se za něj, samozřejmě jsem neunikla pozornosti ostatních.
,,Silvi, musíš do nemocnice!'' vypískla Mary.
,,Ne, ne to je dob- auu!'' vyjekla jsem.
,,A dost, jedeme do nemocnice, ať se ti to líbí nebo ne!'' řekl Ben a pomohl mi vstát.

Doplazili jsme se ke dveřím studia, bez úhony sešli schody a nastoupili do auta.

~•~

Dorazili jsme do porodnice, kde se nás ujala jedna z doktorek.
,,Dobrý den, lehněte si prosím.'' řekla milá doktorka a já poslechla.
Prohmatala mi břicho, podívala se na něj přes ultrazvuk a chvíli mě ještě vyslíchala.
,,Vše je v pořádku, ale pro jistotu si vás tu necháme přes noc. Kdy máte termín?'' zeptala se doktorka.

,,No... asi teď někdy?'' poškrábala jsem se na zátylku.
,,Dobře, sestra vám ukáže pokoj.''
,,Děkujeme.'' poděkovala jsem a s Benem ruku v ruce jsme s milou sestřickou kráčeli tím nemocničním bludištěm.

,,Tak tady to je.'' usmála se na nás a já vešla dovnitř. Stěny byly bílé, napravo byla nemocniční postel, nalevo byla malá skříňka a vedle ní dveře do koupelny.
,,Kdyby tu váš manžel chtěl zůstat přes noc, máme k dispozici speciální pokoj.'' řekla sestřička.
Slušně jsem poděkovala a sestřička odešla.

,,Nemám tu žádné věci.'' stáhla jsem pusu do úzké linky.

,,Já ti je přivezu.'' sedl si vedle mě a pohladil mě po zádech.
,,Víš že seš nejlepší?'' usmála jsem seš a políbila ho.
,,Ne, ty seš nejlepší! Nosit víc než půl roku zátěž jako blázen bych nedal!'' řekl a políbil mě do vlasů.