Dopis snů

26

1.12.1978

Freddie si na dnešek přál, abych upekla obrovský dort pro Paula. Ano, má narozeniny (Hledala jsem na internetu, kdy se narodil, ale nikde jsem to nemohla najít. Sorry😁🏳)
Vstala jsem proto trochu dřív a začala jsem připravovat korpus.

~•~

Dort už jsem měla hotový, jen jsem ho ještě musela dozdobit.
,,Lásko, budeš něco vařit nebo mám zajít do pizzérky pro oběd?'' zařval Ben z obýváku.
,,To bys byl hodnej, ještě to musím dozdobit.''
,,Tak pa.'' dal mi polibek na rozloučenou.
,,Pa, a děkuju.'' políbila jsem mu špičku nosu.
,,A hlavně do toho dortu nedávej žádný jed na Prentera!'' zařval ode dveří a já se tomu jen zasmála.

~•~

,,Ukaž, já ti s tím pomůžu.'' řekl Ben když jsem se snažila vyrvat dort pro Prentera z ledničky.
,,Mimochodem, sluší ti to.'' skousl si rty a prohlédl si mě.
Měla jsem na sobě zelené šaty po kolena a právě jsem si nandávala černé lodičky.
,,Děkuju.'' zrudla jsem.

Lodičky jsme měla nazuté, takže jsme mohli vyrazit. Otevřela jsem Benovi dveře, protože nesl tak pětikilový dort.
Dort jsem dala do kufru a zajistila ho všelijakýma způsobama, aby za jízdy necestoval po kufru.

~•~

,,Zlatovlásko!'' zvolal šťastně Freddie a vzal mi dort.
Položil ho na stůl a podal Paulovi nůž.
,,Silvi ten se ti povedl!'' pochvaloval si dort Brian.
,,Děkuju.'' zrudla jsem.

,,Nesu něco na žízeň!'' zvolal Roger přinesl šampaňské, vodku a pivo, všem samozřejmě nalil.
,,Tak na Paula!'' pronesl přípitek Fred.
Ostatní přípitek zopakovali, sice nijak hlasitě, ale zopakovali.
Posadili jsme se na obrovský gauč a začali slavit.

~•~

Ze všech jsem toho vypila asi nejmíň, jen sklenku šampaňského.
Najednou se po celém baru rozezněla hlasitá disko hudba.
,,Pojď tančit!'' pobídl mě opile Deacy.
Přidali se k nám všichni kromě Freda, Paula a Bena.
Celou dobu jsem umírala smíchy, kvůli tanečním choreografiím pana Deacona.

Hudba skončila, šla jsem si sednout zpátky k našemu stolu a ukrojila si další kus dortu.

Dojedla jsem dortík a ucítila jsem potřebu odskočit si.
Nějakým způsobem jsem se prodrala davem lidí a vešla na dámy.

Ben šel k baru, objednat nějakou Pepsi pro něj a Silvu.
,,Dvě Pepsi prosím.'' řekl barmanovi, ten jenom přikývl a začal v ledničce hledat láhev s Pepsi.
,,Seš tu sám?' ozvalo se za jeho zády a na stoličku vedle něj si sedla mladá a značně opilá brunetka.
,,Ne.'' snažil se ji odpálkovat. Ona se ale k němu přiblížila ještě blíž.
,,Já jo, nechtěl by sis dneska užít?'' skousla si ret.
,,Ne dík, mám přítelkyni.'' řekl suše.
,,Já ji nikde nevidím.'' mykla rameny a Ben se na ni podíval.
Využila toho a nalepila se na jeho rty.
Snažil se odtáhnout se od ní, ale ona silně držela jeho hlavu.
Zvedla se s ním ze židle a začala ho někam táhnout. Po schodech došli do nějakého pokoje. Ta bruneta s ním hodila o postel a skočila na něj.

Umyla jsem si ruce a vyšla že záchodu.
Rozhlédla jsem se po baru a snažila se najít Bena, nikde jsem ho ale neviděla.
Vyšla jsem z baru, ale na ulici taky nebyl.
,,Neviděli jste Bena?'' zeptala jsem se Briana s Rogem opřeného o zeď.
,,Ne.'' zakroutili hlavou a já se vrátila zpátky do baru.

Všimla jsem si nějakých schodů, vyšla jsem po nich nahoru a uviděla jsem dveře, na jejichž klice byl pověšený nějaký náhrdelník.
Opatrně jsem ty dveře otevřela a nakoukla dovnitř.
Najednou jsem uviděla do půlky těla svlečeného Bena rozpláclého na posteli, jak na něm leží nějaká štětka a strká mu jazyk do krku.

Cítila jsem se, jako by mi někdo vrazil kudlu do srdce.
Po pár sekundách si mě všiml, schodil ji ze sebe a vyděšeně na mě koukal, ona se jen zašklebila.

Rozhodla jsem se k odchodu. Vyrazila jsem ke dveřím, cestou jsem si všimla Paula, který se na mě šklebil.
,,Silvi stůj!'' slyšela jsem za sebou. Rozhodla jsem se to ignorovat.
Popadla jsem budnu a vyšla ven.
Venku stále stál Roger s Brianem a povídali si.
,,Silvi co se děje?'' podíval se vyděšeně Brian na mou uslzenou tvář.

Dál jsem kráčela nočními ulicemi Londýna, za sebou jsem stále slyšela kroky, neotočila jsem se, ale věděla jsem, že je to Ben.
,,Silvi počkej!'' dohnal mě a chytil za ruku.
,,Na co mám čekat?'' vytrhla jsem ruku z jeho sevření a snažila se zadržet pláč.
,,Na vysvětlení.''
,,Na jaký vysvětlení? Prostě sis našel jinou!'' zařvala jsem na něj.

Zrovna okolo jelo taxi. Zastavila jsem ho a nastoupila. Ben mi ale zabránil zavřít dveře.
,,To není pravda! Nikdy bych ti neublížil Silvo, miluju tě.'' podíval se na mě vážně.
Zadívala jsem se do těch jeho modrých očí, byli plné slz.

Zabouchla jsem dveře auta a taxík se rozjel.
Naposledy jsem se na něj podívala, stál uprostřed silnice a vypadal že se každou chvíli sesype jako domeček z karet.
Otočila jsem se zpátky. Dívala jsem se z okna a jen jsem tiše vzlykala.
,,Chcete kapesník?'' řekl tiše taxikář a podal mi krabičku kapesníků.
,,Dě-děkuju.'' vzlykla jsem a utřela si oči.

~•~

,,Ahoj Silvi, co se sta-'' podívala se na mě vyděšeně Cheryl.
,,Prosím na nic se neptej, nemohla bych u tebe přespat?'' zeptala jsem se a Cheryl jen přikývla.
,,Děkuju ti.'' děkovně jsem se na ni usmála.