Dopis snů

9

30.12.1975

Já, Mary a Cheryl jsme se docela nudili, vlastně i kluci. Zrovna jsme koukali na bednu, když tu najednou se z horního patra přiřítil Roger s Freddiem.
,,Dámy a pánové, zveme vás na večeři!'' zvolal Fred.
,,Jaký my? Neříkali jsme že nás zveš ty?'' řekl Rog a probodl Freddieho pohledem.
,,O tom nic nevím!'' bránil se Freddie.
,,Hej hej hej kluci! Prostě si každý zaplatí to svý jasný?''
,,Jo..'' uklidnil se Rog a namířil si to k Cheryl.

Šli jsme se tedy všichni připravit. Bylo nám řečeno, že je to luxusní restaurace. Otevřela jsem skříň a hned mě upoutaly šaty od Briana. Hned jsem si je oblékla a své dlouhé vlasy jsem si dala do nízkého drdolu. Vzala jsem si černé lodičky a náhrdelník od Freddieho a sešla jsem schody do obýváku.

Mary i Cheryl měli stejný nápad, ohledně šatů. Moc jim to slušelo.
,,P-páni!'' vydechl Bri když přišel do obýváku.
,,Páni, sekne ti to!'' řekla jsem a upravila mu motýlka.

,,Silvi, můžu řídit?'' udělal na mě psí oči Roger když došel k nám.
,,Jasně.'' úsmála jsem se a hodila mu klíčky.

~•~

Seděli jsme v té nádherné restauraci u kulatého stolu. Už jsme si objednali večeři, skvěle jsme se bavili, ale najednou jsme uslyšeli rozbití skleničky.
,,Ach omlouvám se.'' řekla postarší paní která skleničku omylem schodila ze stolu. Střepů se hned ujal jeden z číšníků.
,,Auu!'' zařval ten číšník, protože se řízl. A docela hodně.
Sakra, krev...

,,Silvi, je ti dobře?'' zeptal se starostlivě Bri sedící vedle mě.
,,J-já n-nevim...'' zamumlala jsem.
Cítila jsem, jak se mi točí hlava. Určitě jsem musela být bílá jako stěna, možná i bělejší.

Chtěla jsem si stoupnout a dojít na záchod ale během toho se mi podlomila kolena. Naštěstí mě Bri pohotově chytil.
,,P-prosimtě, pomohl bys mi na záchod?''
Přehodila jsem svou ruku přes Brianova ramena a takhle jsme došli až k záchodům. Došla jsem už sama k umyvadlům, opláchla jsem si obličej a vrátila jsem se i Brianem ke stolu.

,,Už jsi v pohodě?'' zeptal se Freddie a pustil se do jídla, které nám zrovna přinesli.
,,Jo, už jo. Děkuju Bri.'' usmála jsem se na Briana.
,,A co se ti stalo?'' zatvářil se nechápavě Roger.
,,Udělalo se mi špatně, protože nemůžu vidět krev.''

~•~

,,Auu!'' zařval Fred a probodl Rogera sedícího vedle něj vražedným pohledem.
,,Co je?'' dělal Rog že se nic nestalo.
,,Nepýchej mě vidličkou do stehna!'' zařval Fred a hodil po Rogerovi list salátu.

,,To si nenechám líbit!'' zařval Rog a praštil Freddieho banánem.
Všichni jsme tu scénku s pobavením sledovali. Když jsem si ale prohlédla pohledy ostatních lidí v restauraci, bylo mi jasné, že bychom to měli zabalit.

Došla jsem za panem vrchním a zaplatila jsem za všechny. Myslím že by ani nebyli schopni zaplatit.

,,Pánové! Tyhle války si můžete dělat i doma. Vstávat!'' zvolala jsem rázně.
,,Mhh ne!'' řekl rázně Freddie a skřížil ruce na prsou.
,,Mám doma šampaňské, Moët et Shandon...'' lákala jsem ho.
,,Jede se domů!'' zařval Freddie a potácel se ke dveřím.
To šampaňský jsem koupila na Silvestra, asi každý uhádně proč jsem koupila právě toto šampaňské.

Tentokrát neřídil Roger, ale já. Potom co jsme dorazili do naší ulice jsem zastavila u domu Cheryl a vyložili jsme ty tři- Freda, Roge a Mary. Deacy s Brianem pomohli s Rogerem a Freddiem do postele.

Pak Bri a Deacy nasedli zpátky do auta a jelo se k mému domu. Deacy si sedl vedlě mě a Bri za něj.
,,Aaa do prdele Johne! Nelochtej mě!'' zaječela jsem a málem jsem to napálila do popelnice souseda.

Bez úhony jsem zaparkovala a odemkla dveře domu.
Brian se málem zabil, protože si sundával botu ve stoje, neudržel rovnováhu a spadl na botník.
Když jsem se dostala do ložnice, jen jsem padla do postele a usnula.