Elizabeth

Část 3 Tajemný večer

Večer jsem se šla projít do lesa, kde jsem si sedla do koruny jednoho listnatého stromu a ořezávala si klacík. V tom jsem zaslechla zvuk koňských kopyt a tak jsem se pomalu zneviditelnila a pozorovala co se děje. Kolem projel kůň s mužem v rytířské zbroji. Oběma zářili modře oči a rytíř u sebe měl štít a meč za pasem. Zírala jsem na něj a skoro zapomínala držet svou neviditelnost. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo bylo to, že půjdu za ním. Šla jsem asi kilometr za ním po stromech a zastavili jsme u trosek nějákého hradu odkud byla vidět trocha modré záře. Když rytíř vcházel dovnitř, šla jsem tiše a doslova neviditelně za ním. Uvnitř rytíř poklekl před postavu v černé kápi, které nebylo vidět do obličeje při čemž začali mluvit nějákým cizím jazykem. Po chvíli předala postava v kápi zářící pergamen do ruky rytíře a rytíř pomalu odcházel. Okamžitě jsem šla za ním, ale než jsem vyšla ven, on vyšel a odjel. Už jsem viděla jen prach za kopyty jeho koně. Proto jsem se rozhodla jít domů. Po cestě jsem pomohla zraněné srně a jen, co jsem došla domů, šla jsem okamžitě spát. V noci jsem se ocitla znovu u večera dnešního dne. Znovu za tajemným rytířem se zářivíma očima pronásledujíc ho.