Dívka, která žila v růžovém světě

Kapitola desátá

Elisabeth

Byla jsem trochu naštvaná, že mě nechali tak dlouho čekat. Ale chápala jsem, že si chtěli spolu užít strávený čas a že se ta omluva možná trochu protáhla.

Jediné, v co jsem pevně doufala, bylo, aby se teď se mnou Morgan čirou náhodou nepřestala bavit. Protože jen přece už má zpět svého nejlepšího kamaráda a vše se může změnit buď k dobrému, nebo špatnému.

Mezitím, co jsem na ně čekala, jsem si šla koupit lístek na horskou dráhu. Byla jsem na ně naštvaná a chtěla tam jít bez nich, ale když už jsem se opravdu odhodlala, že půjdu tak akorát přišli a zeptali se, jestli můžou jít se mnou a já jim to povolila.

Seděla jsem sama, jelikož tam jsou jen dvě sedačky. Docela mě mrzelo, že si ke mně ani jeden z nich nesedl, ale chápala jsem, že se teprve po dlouhé době spolu baví. Měla jsem pro to pochopení, ale v srdci jsem cítila trochu bodavý pocit, že mě opustily, i když to nebyla pravda.

Takový pocit samoty na mě dolehl a fakt mám takový pocit, že přátelství ve třech nefunguje, doufám, že se k nám příště přidá třeba Lucas.

Sice ho moc nemusím, ale nevadilo by mi tady s ním sedět. Alespoň bych měla nějakou společnost, se kterou si můžu povídat a smát se s ní.

V zábavní parku jsme strávili dvě hodiny a zhruba v čtyři hodiny odpoledne jsme odcházeli domů. James se rozhodl doprovodit Morgan a já šla domů sama. Tohle mě ranilo víc než ostatní věci předtím.

Hned jak jsem přišla, tak jsem viděla mamku kuchtit něco dobrého. Musím říct, že to byla velmi lákavá vůně. Přemohla mě zvědavost a šla jsem se podívat do kuchyně a rázem jsem zjistila, že je to něco fakt výtečného a tím myslím chleba s arašídovým máslem a marmeládou na tom byli ještě chia semínka, vedle ještě avokádo, míchaná vajíčka, maliny a borůvky. Opravdu mi to moc chutnalo, i když to byla zvláštní kombinace.

Zítra už je poslední den, co jdu do školy a docela se těším. Udělala jsem pár podstatných věcí do školy a šla si na dvacet minut zdřímnout. Nakonec jsem prospala dvě hodiny a zrovna jsem slyšela mamku, že večeře je na stole. Vypadalo to báječně. Měli jsme takové malé lívanečky, a to v podobě kuličky a byli polité karamelem, a ještě k tomu byli borůvky.

Hrozně moc jsem si na tom pochutnala. Po jídle jsem si šla dát sprchu a ulehla jsem do postele a hned usnula.

Rachel

Moje drahé dítě, jak moc mi chybí. Každý den myslím na mou milovanou dceru Abigail Jones. I když vím, že ublížila mé druhé dceři, tak přesto mi chybí. Rozhodla jsem se znenadání zavolat Abigail.

„Ahoj dcerunko moje."
„Ahoj, mami."
„Proč na jednou voláš?"
„Chtěla jsem tě slyšet, stýskalo se mi po tvém hlasu."
„Já myslela, že jste na mě pořád naštvaní."
„Pořád jsme, protože to, co si provedla své sestře, se nedá jen tak odpustit."
„Ale přeci jenom jsme rodina, a rodina má držet vždy při sobě."
„V tom máš pravdu, mami."
„Ráda jsem tě slyšela aspoň na chvíli, ale za chvíli budeme mít s Noahem rande a já se musím jít připravit."
„Ty si ještě pořád s Noahem?"
„Ano jsem."
„A klape vám to spolu?"
„Já bych řekla, že ano"
„Tak dobře holčičko moje nebudu tě dále zdržovat a jdi se připravit."
„Dobře, tak ahoj, mami."

Abigail

Zrovna jsem se připravovala na naše rande s Noahem a v tu ránu z ničeho nic mi začala volat mamka. Velice mě to překvapilo. Vůbec jsem nečekala, že mi někdo zavolá z mé rodiny, protože jsem věděla, že jsou naštvaní kvůli mojí sestře a nedávala jsem jim to za vinu.

S mamkou jsme volali asi 10 minut, jelikož mě nechtěla moc zdržovat, což jsem chápala. Přišla si určitě, tak nějak ve smyslu, že jí nepotřebuji. Možná jí chybím jen. Nevím, co si mám myslet o tom rozhovoru s mamkou.

Chybí mi moje rodina a bylo vidět, že je mamka překvapená, když jsem jí oznámila, že s Noahem ještě pořád jsem. Nikdy extra jsem nebyla člověk na vážné vztahy, ale nedávno se vše změnilo vzhůru nohama. Odjela mi rodina několik kilometrů ode mě a opravdu mě to štve, mrzí a hrozně moc mi chybí, i když to možná necítí stejně jako já.

Vůbec jsem nevěděla, kam mě bere, ale doufala jsem, že to bude stát za to. Je to velký romantik a majetnický člověk. Pro mě je nejdůležitější to, že má velké srdce na rozdávání, i když se to nezdá. Je víc příjemnější a citlivější než kdy by, kdo řekl.

Znamená pro mě celý svět, prostě moje všechno na celém světě. Miluji ho z celého srdce a doufám, že mě také nepodvede, jako to udělal s mojí sestřičkou. Se mnou na jednu stranu nespal ani se nelíbal, ale po celou dobu vztahu s Elisabeth miloval jen mě, takže v podstatě je to také podvod, ale spíš se to dá považovat za zradu z hlediska vztahu a lásky.

Ublížil nevinné dívce, která do něho byla slepě a bezmezně zamilovaná. Nelituji žádné chvíle strávené s ním. Nikdy bych ho za nic nevyměnila.

Noah

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co jsem udělal Elisabeth, protože po jejím odchodu jsem začal mít špatné svědomí, i když jsem to nikomu neřekl ani dokonce Abigail. Jí totiž říkám vše, protože je to moje přítelkyně, a to nejdražší, co mě, kdy mohlo potkat.

Nikdy bych si neodpustil, kdyby se jí něco stalo. Vyčítal bych si to, protože je jenom moje Abigail a vím, že to zní, jako kdybych jí chtěl vlastnit. Já ji ale jenom nadevše miluji. Milovat je ta největší bolest, která si myslím, že existuje. Když dojde na to, že ti ten milovaný člověk pak ublíží, tak pak jde všechno do kopru.

Nechci ji ztratit, ale mám takový pocit, že když ji ztratím, tak pak už nikdy nebudu chtít nikoho jiného, protože ona je pro mě ta jediná ze sta. Moje hvězda, která tak na obloze jasně září a nikdy pro mě nepřestane zářit, ať se děje, co se děje.

Nadosmrti jí budu milovat, a to myslím opravdu upřímně. Rozhodně totiž nejsem upřímný typ člověka. Z celého svého srdce přísahám, že při ní budu stát, i kdyby mě to zabilo.

Vím, že jsme spolu teprve chvíli, ale dnes ji chci poprosit o ruku, jelikož cítím, že je to ta pravá a jedinečná dívka, kterou jsem zčistajasna potkal.

—————————————————————

Tak přeci jen měla Elisabeth pochopení, i když na ně byla trochu naštvaná.

Doufám, že Elisabeth neztratí, svoji první nejlepší kamarádku, protože by to byla veliká škoda.

Jste překvapení, že se na scéně po dlouhé době objevila Abigail, a dokonce i Noah?

Brzy vyjde další kapitola.

N.💗