Dívka, která žila v růžovém světě

Kapitola sedmá

Elisabeth

Zase jsem musela stávat v sedm třicet, a musím říct, že dnes jsem nějak nestíhala. Takže jsem si jenom s sebou vzala jablko. Rychle jsem na sebe hodila oblečení, učesala se a namalovala jsem se.

Můj outfit se skládá z černých šortek, černého topu a růžové košile. Samozřejmě, že jsem si na sebe vzala stříbrné hodinky, černou kšiltovku s bílým potiskem a růžové Nike tenisky.

Můj make-up tvoří růžová rtěnka, černé linky a tmavé a světlé růžové oční stíny. Své přirozené černé obočí jsem lehce obtáhla. Ještě jsem si dala náušnice ve tvaru pecek a stříbrné náramky. Vlasy jsem si spletla do rybího copu.

Včera jsem totiž měla ještě deset minut náskok, ale teď jsem byla ráda, když jsem tam na poslední chvíli doběhla. Přesně, jak jsem čekala, hned druhý den v nové škole mi Lissa řekla, ať nesahám na Jamese. Prý je její a vždy bude. To je taková ironie, když na něj nemá právo. Je to opravdu pijavice, která vysává život z lidí.

První hodina byla čeština, a ta proběhla docela hladce. Další hodinu jsme měli angličtinu, losovali jsme si jména o to, kdo s kým bude ve dvojici. Čirou náhodou na mě vyšel James, a samozřejmě na mě Lissa vrhla vražedný pohled, typu že jestli se ho jen dotkneš, tak si mrtvá. Měli jsme vypracovat projekt o tradicích, vybrali jsme si zemi a měli jsme napsat o ní nějaké typické tradice, včetně těch méně známých a sdělit náš názor na tyto tradice.

James byl toho názoru, že na tom budeme pracovat u mě doma. Vůbec se na to netěším. Nevím, co si o něm myslet. Vím, že je playboy, ale může se ve přítomnosti jednoho člověka třeba chovat jinak. Kdo ví, jak to vlastně je. Možná na to přijdu, ale nejsem si tím tak jistá.

Přece nic není snadné, takže rozhodně nepočítám s tím, že tomu tak bude v tomhle případě, naopak. Je to velmi nepravděpodobné. Navzdory tomu že mám docela ráda školu, vůbec se mi nechce dělat ten projekt. Možná to bude jen kvůli tomu konkrétnímu člověku. Možná ne. Čas vše spraví a vyřeší. V tom jsem si jistá.

Dnes jsme měli jenom šest hodin, takže pohoda. Zjistila jsem, že učitelé jsou tady lepší než v Los Angeles, a nejvíce se mi líbí, že mají lepší přístup k výuce.

Dohodli jsme se s Jamesem, že na tom projektu budeme pracovat zítra u mě, zhruba ve čtyři hodiny odpoledne.

Škola proběhla docela dobře, i když to byl druhý den na nové škole. Šla jsem na oběd a jsem upřímně zvědavá, co budu mít. Nekoukala jsem se, takže nevím.

K obědu jsem měla rýži a kuřecí maso posypané pórkem. Musím říct, že to bylo velmi chutné.

Čekala jsem, že dnešek bude teda lepší a najdu si nějakého kamaráda či kamarádku. Snad zítra to bude možná lepší, když se o to pokusím sama, a ne jenom čekám, až se se mnou bude někdo chtít bavit.

Poté, co jsem přišla, jsem se šla učit pár předmětů a pak si zaběhala v lese, který byl blízko domu. Nějak extra mě nikdy nebavilo běhat, ale na brusle tu není zrovna dobrý terén, a já se nudím. Procházet se jen tak mě nebaví. Nic jiného tu není možné dělat, když tu nemám nikoho kromě svých rodičů.

Outfit na běhání vypadal následovně: černé šortky, černé Žilková, zlaté náušnice, bílé ponožky, černý skřipec, černobílé Nike, bílá ledvinka. Samozřejmě jsem si ještě vzala airpody, iPhone a flašku s pitím.

Po chvíli je mi konečně líp. Celkově jsem si vyčistila hlavu a prostě jsem volnější od myšlenek.

Jakmile jsem se vrátila domů, rozhodla jsem se dát si za deset minut koupel, a upřímně mi bylo krásně. Miluji koupele.

Po koupeli jsem si šla připravit nějaké podklady k tomu našemu projektu. Předpokládám, že tu prezentaci budu muset dělat celou sama a asi taky prezentovat.

Byly čtyři hodiny a šla jsem si dát snědku jahody, jelikož mi vyhládlo po tom běhání. Než jsem se nadála, už bylo sedm hodin, a mamka chystala večeři. Večeře tvořila rýže, vepřová panenka, avokádo, salát, rajčata, okurky a kukuřice.

Musím říct, že jsme měli docela zdravou večeři. Nikdy nic takového mamka nedělala, ale zase to bylo odlišné a výtečné.

Šla jsem se ještě rychle osprchovat, i když jsem se už koupala, a hned jak jsem zalehla do postele, tak jsem usnula.

———————————————————————

Elisabeth si zatím nenašla žádné kamarády.

Myslíte si, že si nějaké nakonec najde nebo zůstane sama na té škole až do čtvrťáku?

Doufám, že se jí začne dařit.

Vidíme se u další kapitoly.

N.💗