Dívka, která žila v růžovém světě

Kapitola jedenáctá

Abigail

Po chvíli, co jsem se vypravovala, a akorát jsem už chtěla jít zazvonil Noah. Když jsme tam přijeli, tak jsem se dozvěděla, že mě bere na pláž. Jelikož bydlím v našem domě sama, tak v podstatě je ten dům můj.

Chvíli jsme si povídali, jedli a pili, protože jsme si s sebou přinesly věci. Roztáhly jsme si deku zhruba uprostřed pláže. Byla a jsem vděčná za to, že při mně stojí ať se děje, co se děje.

Z ničeho nic začal být nervózní a vypadalo to, že se mu potí ruce. Vůbec jsem nevěděla z čeho to má. Pak najednou povstal a klekl si na koleno a požádal mě o ruku.

Byla jsem radostí bez sebe a řekla mu to překrásné ano.

Noah

Byl jsem hrozně nervózní, protože jsem chtěl Abigail požádat o ruku. Poté co sešla dolů, tak jsem jí políbil a prohodil s ní pár slov, ale neprozradil jsem jí, kam jedeme i když se na to ptala. Bylo to totiž překvapení. To nejlepší, které si kdy mohla přát.

Vzali jsme s sebou jídlo, pití a deku. Poté co jsme rozprostřeli deku na pláži jsme se najedli a napili. Pak nastal ten osudový okamžik z, kterého jsem byl šíleně nervózní.

„Abigail chci ti něco říct."
„Poslouchám Noahu, co se děje?"
„Vezmeš si mě Abigail Jones za manžela?
„Ano vezmu si tě Noahu," vykřikla se značnou dávkou radosti.

Lissa

Dnes je pátek a to znamená, že zítra začíná konečně víkend. Těšila jsem se na víkend, protože s mými nejlepšími kamarádkami jsme měli jít do aquaparku a užít si společně strávený čas.

Od rána přemýšlím nad tím, co si o mě lidé myslí. Vím, že se občas chovám jako kráva.

No dobře pořád se tak chovám. Od té doby, co jsem se přestala bavit s Morgan se můj život otočil o tři sta šedesát stupňů a upřímně nevím, jestli k dobrému či špatnému.

Trochu mě mrzí, že se už nebavím s Morgan. Poté co se Jessica chytla s Morgan to začalo mezi námi čtyřmi skřípat.

Roxana i když se zdála od pohledu jako namyšlená husa a člověk, který zasahuje do situace kdy se lidé hádají, tak s tím neudělala nic a já také ne. Obě jsme věděli, že se nám to podaří nějak společně vyřešit a budeme se společně bavit až do té doby, dokud se některé z nás něco nestane.

Hrozně moc bych chtěla napravit to, jak jsem se k Jamesovi zachovala, ale já byl tenkrát zamilovaná do nějakého kluka, u kterého ani nevím, jak se jmenoval, jelikož mi lhal úplně o všem.

Nasliboval mi hodně věcí a potom co jsem se rozešla s Jamesem mě surově odkopl a řekl že se mnou nechce mít nic společného.

Opravdu jsem naivně doufala, že spolu budeme až na věky věků ale bohužel se nám to nevydařilo.

Neměla jsem ani nejmenší tušení, že by byl schopen mi takhle ošklivě ublížit. Nesnáším ho za to, že kvůli němu jsem musela odkopnout Jamese. Ani si nedokážu pořádně představit, jak se musel cítit. Jsem hrozný člověk.

Ve čtyři hodiny odpoledne jsme měli s holkami sraz před mým domem. Cestou do zábavního parku jsme si povídali. Šli jsme pěšky a všechny zatoužily být o rok starší, protože jsme byli teprve v půlce druháku. Ten aquapark byl docela vzdálený.

Roxana

Docela dlouho jsem čekala před barákem Jessicy. Jak vždy jí to velmi trvalo. Vždy jsme na ní čekali. Hrozně zdržovala. Myslela jsem, že na tom sluníčku zdechnu vedrem. Na to, že poslední dobou bylo zataženo, tak teď zas svítí tak jako kdyby počasí už fakt hráblo.