Ráno ji její mamka vzbudila. Jde pomalu ze schodů dolů se nasnídat. Její mladší bratr ji obejme, rodiče se jen usmějí. Vkročila ven, vzala kolo a jela do školy. Tam na ni mával její kamarád, jeho jméno je Oumi - chan. Povídali si spolu a šli do své třídy. O chvilku později přišel se zvoněním jejich učitel japonštiny. Škola za nedlouho skončila. Ona se svým kamarádem šla do Kyudo klubu. Během toho si omylem zranila nohu šípem. Oumi jí pomohl si zranění ošetřit a obvázat. Užívali si to dokud Haru nezazvonil telefon. Haru na to řekla: „Teď to nevezmu stejně to bude určitě nějaká pitomost." Oumi s ní nesouhlasil najednou přes celou místnost zakřičel: „Nebuď blbá zvedni to! Později tohoto budeš litovat." Ona ho, ale neposlechla. Většinou ho nikdy neposlechne. Rozloučili se a zamávali. Cestou domů si poskakovala a smála. Ale kvůli tomu, že měla zraněnou nohu a ona na ni zapomněla tak zakopla a spadla na zem. Hned se postavila. Otevřela dveře od domu. Hlasitě zakřičela: „Jsem doma!" Ale nikdo jí neodpovídal.
ČTEŠ
Dívka bez emocí
Genç KurguTato dívka chodí do japonské střední školy. Její jméno je Haru. Nemá žádné kamarády, příbuzné ani rodinu. Chodí do Kyudo klubu. Má taky jednu kamarádku o které budou další díly.
