What Are We [?] Hyunlix

23.

Hyunjin pov:
Poté co jsem si uvědomil věci které jsem dělal špatně, rozhodl jsem se chovat se normálně. I když to bude složité jelikož když se vrátíme z výletu do školy, tak se bude celá škola divit. I když co jim je do toho.
Seděli jsme mlčky s Felixem na posteli a oba byli celkem od reality. Nudil jsem se tak jsem se zeptal Felixe jestli nechce hrát jednu hru na mobilu. Jelikož jsem moc her neznal, tak jsem mu nabídl Among Us. On s tím souhlasil tak jsem byl rád. Oba jsme si lehli do jeho postele a opřeli se o zeď.

*kluci proste hrali chapeme se po asi 2hodinach*

Docela už mě to nebavilo, ani Felixe, tak jsme to vyply. Podíval jsem se na něj a byl celkem unavený, jelikož já nebyl, tak jsem se rozhodl ho jít otravovat. Začal jsem ho pomalu lechtat, a on ihned vyjekl a snažil se chytit moje ruce, což se mu jentak nepodaří ani kdyby chtěl.
Začal jsem se smát s ním protože byl roztomilý, on se smál natolik že mi jeho smích přišel vtipnější a oba jsme měli výbuch smíchu. Smáli jsme se na celej pokoj různými typu smíchu. Já se jednou smál jak delfín a poté jak porachaný motor. Felix zněl jak porachaný fén na vlasy, a poté se smál jako by se měl udusit. Smáli jsme se takto doté doby než nepřišel učitel který nás seřval že máme dávno spát.
Poté co odešel chytli jsme další záchvat smíchu. Nedalo se to vydržet smáli jsme se natolik, že nám mohlo prasknout břicho.
Nikdy jsem se vživotě takto s člověkem nezasmál. Líbil se mi ten pocit. Cítil jsem se šťastně.
Poté co jsme se oba uklidnili tak mě napadlo jestli si nebudem říkat random slova co nás napadnou v hlavě. On se opět trochu rozesmál a přikýval na souhlas.

Tak já začnu, motokára

,,Jebe" Opět vybuchl smíchy, a ja se smál s ním.

,,Banán"

Co?? Opět jsme se smáli. Bylo to šílený.

**takto kluci pokracovali vice nez pres 2hodiny do te doby nez nezjistili ze je 4rano**

Poté co jsem zjistil že jsou už čtyři tak jsme se trochu sklidnili. A napadl mě šílený nápad.

Co když půjdeme do haly a uděláme si nějaké jídlo samy? Zeptal jsem se.

,,Mhhh dobře, ale když nás chytěj byl to tvůj nápad" Nazvedl obočí.

Ano ano prosímtě, plácl jsem ho přes stehno.

Zvedli jsme se a pomalu otevřeli dveře a šli po chodbě jako myšky. Přišlo mi to vtipné a jemu též, ale smát jsme se nemohli jelikož by nás chytli, měli jsme ruce přes pusu a jen se trochu chechtali.
Poté co jsme došli do velké haly, snažili jsme se najít kuchyň. Zasvítil jsem si baterkou od telefonu, a začal číst různé názvy od pokojí. Najednou jsem našel ,,kuchyň" a zašeptal na Felixe ať jde za mnou, zablikal jsem mu světlem. Ihned přiběhl na špičkách, a já se snažil otevřít dveře, které byli zamčený.

Felixi drž můj mobil a sviť mi na zámek. Řekl jsem mu a ihned mu podal mobil. Vytáhl jsem si z vlasů sponku a snažil se s tím otevřít zámek. Divil jsem se ale ihned se to otevřelo. Felix jen žasl.

Rozsvítili jsme si světlo, a ihned se podívali co tam vše je. Na lince byla položená čokoláda s pudingem a já se ihned podíval na Felixe aby vzal tu čokoládu.
Ihned šel k tomu a dal si ji pod mikinu.
Otevřel jsem si lednici, a podíval se jestli tam něco není. Bohužel tam bylo jen maso se zeleninou. Tak jsem se podíval do skříňek jestli tam nejsou alespoň nějaké sladkosti.
A měli jsme štěstí, ihned jsem cmukl na Felixe aby šel ke mě, všechno co tam bylo jsme vzali, a narvali do kapes.
Poté jsme vypli světlo, a zavřeli potichu dveře tak jsme opět šli jak myšky do svého pokoje. Tam jsme sladkosti vyhodili po posteli, a oba měli hvězdy v očích.

,,Ty seš taky maniak(MANIACC) na sladkosti viď?" Zasmál se.

To ano takže bacha bo je všechno moje. Usmál jsem se provokativně. A ihned se vrhl do postele a začal otevírat čokoládu.

Felix skočil ihned za mnou a začal rychle jíst taky.

Nejspíš jsme měli asi challenge kdo to nejdřív sní. Rvali jsme to do sebe jako by to bylo poslední sousto v našem vživotě. Bylo to vtipné protože jsme oba měli držku jak když si veverka dá ořechy do úst.

**SKIP**

Felix pov:
S Hyunjinem mi bylo úžasně, cítil jsem mezi námi velké pouto které se nedá popsat slovy. Bylo to úžasné. Poté co jsme dojedli vsěchnu to čokoládu tak tam zbyli jen obaly.

Co teď s těmi obalamy chytroune. Popíchl jsem ho.

,,Dáme je do povlečení zítra už odjíždíme" Zasmál se.

Coo? To už zítra? Ach bože, ale jo dobrý nápad. Dal jsem mu za pravdu. Ihned jsme to schovali do pološtářích, a peřinách.

Poté co jsme to dokončily, jsme si už lehli jen do postele a dělali každé to svoje. Najednou mi pobídl sluchátko, a já si ho vzal. Hrály tam vtipné písničky, nad tím jsem se furt jen uchechtával, a koukal na instagram reels.

**pardon ze jsem vcera nevydala nic nemela jsem nejak moc cas, ale dneska mozna vyjde/ou 1-2 kapitola/y**