What Are We [?] Hyunlix

26.

nikoho pov:
Už nastala 7hodina, a všichni se začali balit, poté u všech učitel šel zkontrovoval jestli mají všechny věci. Všichni uklidili své pokoje ve kteréch byli a zamkly je, klíče dali uklizečce, a poté se všichni ze staré chatky rozešli, a čekali na bus.

Hyunjin pov:
Čekal jsem na bus který by měl každou chvilku přijet a povídal si s klukama opět.

Najednou Chan řekl zajímavou otázku.

,,Nevyserem se na ty píčoviny co jsme dělali? Dost jsem nad tím přemýšlel a už se asi tak chovat nechci"

Poté Minho odpověděl.

,,Jo taky si myslím no teď mám Hana a jsem celkem s ním spokojený" Usmál se.

Nad tím jsem se trochu zamyslel, že se kluci dokázali tolik změnit jen za týden, je to zajímavé.

Maté pravdu, kývl jsem hlavou a dál už nic neřešil jelikož už přijel autobus. Dali jsme si batohy pod autobus, a nastoupili. Já si sedl úplně dozadu, a nevnímal už moc svět jelikož jsem si nandal sluchátka. Poté mi někdo sáhl na stehno a já se lekl kdo to kurva je. Rychle jsem se otočil a byl to Felix, celkem se mi oddychlo, jemně jsem se na něj usmál a on mi daroval sladký úsměv zpátky.
Kdybych mohl tak tě tady ohnu Felixi, řekl jsem si v hlavě sám pro sebe.
Cítil jsem že mě někdo bodá pohledem, tak jsem se rozhlédl, a byl to Jeongin.
Co on má furt za problém? Pomyslel jsem si.
(tak kdyz jsi ho sikanoval debile)

Felix pov:
Měl jsem ruku položenou na Hyunjinově stehnu, a jednou si někdy zmáčkl. Moc jsem nevnímal jelikož jsem byl dost unavený a rozbitý. Cítil jsem že pomalu začínam usínat a hlava mi spadla na Hyunjinovo rameno.

Hyunjin pov:
Poté co jsem byl vyplý a nevnímal realitu, tak jsem se do reality vrátil jelikož jsem cítil že mám něco na rameni. Byl to Felix, on usnul. Jak roztomilé rozplýnal jsem se, nedokázal jsem si pomoct, ale musel jsem si to vyfotit.

Vypadal jako malý anděl. Jak roztomilé, furt jsem koukal na tu jeho nevinnou tvář. Nemohl jsem od něj spustit oči. Byl prostě byl k sežrání, cítil jsem jak se mi začína zvyšovat tep, a začínal jsem cítit tlak ve tvářích. A to vše jen kvůli tomu že Felix je tak roztomilý. Chtěl jsem ho na místě sníst. Ale nemohl jsem nic.
Jediné co jsem udělal bylo to že jsem se k němu natočil, a dal mu polibek do vlasů, které voněly jako jahody tentokrát.
Ta vůně byla příjemná. Nechal jsem ho spát a opřel se o jeho hlavu, najednou jsem už opět nevnímal a cítil jak se mi zavírají oči, a začal pomalu usínat.

Minho pov:
Seděl jsem tentokrát s Hanem, a hráli jsme hru Among us, o té hře mi pověděl Hyunjin, a fakt mě ta hra baví. Vždy mi přišlo roztomilé jak se Han nad tím zlobil. Vždy trochu nafoukl jeho tváře a snažil se vypadat nasraně. Furt jsem se nad tím uchehtával, a užíval si každej moment s ním. Když jsem umřel tak jsem se rozhlédl po autobusu, Jeongin s Chanem si povídali. Aaaaa Hyunjin a Felix spí? Haha bůhví co ty dva dělali. Ihned jsem to šel říct Hanovi, i když já bych měl sám držet hubu to co jsem včera Hanovi udělal. Uchechtl jsem se.

Vidíš jak spěj? To je jak když vídíš slunce na hnoji. Ihned jsem začal pomlouvat a Han se na ně otočil.

,,No jo ale kdo je slunce a hnoj?" Začal se smát.

Tak to je snad jasný ne? Hyunjin je hnoj. Rozesmál jsem se.

,,Fakt jo" Začal se chechtat a otočil se na mě.

Copak? Otočil jsem se na něj a cítil jak mi buší srdce.

,,Nic" A stále na mě koukal.

Uhm... Začal jsem být ve stresu, a začínal uhýbat očnímu kontaktu. Lidi co mě znají ví že nedokážu moc udržet oční kontakt. Koukal na mě tak nevině že mě to donutilo se z toho i červenat.

,,Copak už nejsi tak hustý?" Provokoval mě.

Odkdy se já snažím být hustý? Ale pokud si to tak myslíš tak děkuju. Mrkl jsem na něj a podíval se do svého mobilu jestli už začala hra.

,,Uhm.... J-Já myslím že by jsme měli už hrát" Rychle se podíval do svého mobilu.

Uklidni se Hane, než tě uklidním já. Provokoval jsem opět.

,,C-co? Poď radši hrát" Snažil se schovat svůj červený obličej.

Roztomilé. Povzdechl jsem si, a šel hrát a on též, takto jsme hráli do té doby než jsme nebyli v našem městě.

Bangchan pov:
Povídal jsem si s Jeonginem, který se někdy kouknul na Hyunjina a zabíjel ho pohledem. Nad tím jsem se furt chechtal. Hrozně jsem si ho oblíbil a myslím že to bude vážně můj super kámoš, pokud mě zklame. Tak mu ze života udělám peklo, a on to ví moc dobře.
Povídali jsme si vždy o zbytečných věcech, ale důležité bylo, že jsme byli schopní si stále povídat o něčem. Musel jsem se usmívat asi natolik že jsem musel být možná i rudý.

Nechceš udělat fotku na ig? Usmál jsem se na něho a čekal na jeho odpověď.

,,Mm klidně" Zamručel.
Vytáhl jsem mobil zapl instagram, šel na foťák, a už jsme dělali nějakou pozici.

Jelikož z mého pohledu to vypadalo divně tak jsem mu předal mobil, a řekl mu ať to vyfotí on. Poté jsme už udělali konečně nějakou fotku která byla dobrá.

Nevadí když tam bude černobílý efekt? Zeptal jsem se.

,,Neee nevadí" Usmál se.

(predstavme si ze jsou v autobuse)

Nevadí když tě tam označím? Tohle byla celkem důležitá otázka.

,.Hmmm asi nevadí" Usmál se znovu.

Usmál jsem se nazpět, a označil ho tam. A nechal to na příběhu.
Dokážu si představit už ty lidi co to uvidějí že budou v šoku, že se bavím s Jeonginem když jsem ho šikanoval s klukama. Ale to je už za námi, nemá smysl to řešit když jsme si o tom hodně povídaly, a já si uvědomil hodně věcí.
Byl jsem za něj rád, a nečekal jsem že je tak v pohodě. Hodně jsme si rozuměli. Poté už jsem tak nějak přestal vnímat realitu a koukal z okna.

**omg konecne nova kapitola, musela jsem nabrat trochu fantazie a doufam ze uz budu zverejnovat pribehy normalne tak jak jsem to delala doted 💀, i kdyz se zitra budu muset UCIT**