Dobrá duše srdce ze zlata

Umřu...

O týden později

Z pohledu Andrei

"Slečno Veselá, jste si jistá že to opravdu chcete vědět bez přítomnosti žádného vašeho blízkého?" Zeptal se mě se smutným výrazem doktor.

Nohy mi vyseli dolů z lehátka a já pouze pozorovala mé prsty u nohou.

"Ano.." Přikývla jsem a přesunula pohled na doktora.

"No dobrá.."Vydechl.
"Podle všech vašich vyšetření se naše domněnky bohužel staly pravdou slečno Veselá. Máte rakovinu." Řekl mi s lítostí v hlase a já se nezmohla na nic jiného než pláč.

Z pohledu Jakuba

Andrea dneska ráno odešla. Neřekla mi kam. Prý si musí něco zařídit. Posledních pár dní mi přišla nějaká ustaraná. Neřekla mi, ale proč. Sváděla to na to že je pouze unavená. Moc jsem jí nevěřil, ale nutit jí nemůžu.

"Kubooooo!!!" Uslyšel jsem jak přes celý byt Dominik křičí mé jméno.

"Už jdu vole!"Zařval jsem zpět a vydal se z mého pokoje za Dominikem.

"Nevíš kde je Andy? Psal jsem jí před dvouma hodinami a odepsala mi že je do půl hodiny here. " Řekl ustaraně Nik.

"Brácho já taky nevim. Mám o ní dost strach. Celý týden je nějaká div-" Nedořekl jsem to jelikož jsem slyšel jak práskli vchodové dveře.

Já i Nik jsme se tam hned vydali. Ale to co jsem viděl jsem opravdu nečekal.
Andy tam stála opřená o dveře, oči i rty napuchlé od pláče ke kterému opět neměla daleko. Celé její tělíčko se klepalo jako kdyby měla zimnici.

"Lásko!"Hned jsem si jí přitáhl do obětí a ona začala hlasitě vzlykat.

"Andy co se děje?"Ptal se pohotově Dominik.

"J-já.."Zavzlykala, ale k dalším slovům se nezmohla.

"Ššššš. To bude dobré zlato."Utěšoval jsem jí stále kvůli neznámému důvodu jejího pláče.

—

Uběhla tak hodina a Andy už přestala plakat. Pouze seděla na sedačce jako tělo než duše a upřeně se dívala na obálku kterou držela v ruce.

"Andrejko co se stalo?"Zeptal jsem se jí starostlivě a pohladil jí po vláscích.

"Ku-Kubí."Potichu zase vzlykla.
"Já-Já.. tady máš."Zavzlykala a podala mi obálku do rukou.

Pomalu jsem obálku otevřel a vyndal z ní papír. Byl to papír od doktora.

"Co to je?"Zeptal jsem se spíš pro sebe, jelikož Andy začala vzlykat a Dominik se jí snažil utěšit. Pomalu jsem začal číst řádky nějakých vyšetření než jsem došel k samotnému konci.
"Ne..Nenenene."Zakroutil jsem hlavou a podíval se na Andreu, která nahlas vzlykala v Nikovo náruči.
"Lásko že to není pravda? Že je to jen zkurvená lež?!"Cítil jsem jak mě slzy začaly pálit v očích.

Dominik mi vytrhl papír z rukou a přečetl si to také.

"Andy.."Vydechl tiše.

"Já umřu.. Já kurva umřu!!"Zavzlykala nahlas Andrejka a já si jí přivinul do velkého objetí.

Andy našli rakovinu dělohy.