Dobrá duše srdce ze zlata

Mimčo

Už jen týden, týden do mé operace. V těle mi panuje strach ze smrti. Kuba a Dominik, mě uklidňují hned co v mých očích uvidí jen náznak strachu, oni dva mi teď velice pomáhají, nevím co bych bez nich dělala.

"Lásko?"Přeruší mě v přemýšlení Kuba.

"No?"Odpovím prostě a podívám se mu do tváře.

"Já vím, že je na tohle hodně brzo.. A je to pro tebe těžký, celá tahle situace je tak moc složitá, ale prostě mě napadlo.."Nedokázal se vymáčknout.

"Tak mluv Kubí."Povzbudivě jsem se na něj usmála.

"Jestli.. No prostě. Kurva nevím jak to říct. Jestli by jsme si neadoptovali někdy mimčo."Řekl rychle a sklopil pohled do svého klína.

Jeho slova mě překvapila, Kuba by si chtěl adoptovat miminko? Se mnou? Chci já vůbec dítě po tom všem? Zvládla bych to?

"Nemusíš mi hned teď odpovídat."Zvedl zpět svůj pohled, když jsem mu neodpovídala.
"Jen bych byl rád, kdyby jsi nad tím popřemýšlela."Pousmál se a pohladil mě po tváři.

"O čem se tu baví?"Přišel do obýváku Dominik a skočil za námi na sedačku.

"O ničem."Odpověděl Kuba a pousmál se na mě.

"Dneska přijde Andreas a Tom."Oznámil nám a zapnul televizi, která do teď byla vypnutá.

"Zase se ožereš jak hovado."Zasmál se Kuba, hlavu mi položil do klína a nohy si natáhl na Dominika.

"Já nikdy nepil."Odfrkl si Dominik a já se Kubovy začala prohrabávat vlasy, nad čím spokojeně zamručel.

"Já se dneska opiju do němoty."Ušklíbla jsem se a dívala se na kriminálku, která běžela v televizi.

"Tak to nejsi sama."Mrkl na mě Dominik.

"Hlavně, že nikdy nepiješ."Zasmál se Kuba.

Ze sledování televize nás vyrušil zvonek. Jelikož Kuba i Dominik usnuli, pomalu jsem se zvedla a šla otevřít.

"Ahooooj."Usmál se na mě Andreas a přitáhl si mě hned do objetí.

"Čau Andy."Pozdravil mě i Tomášek a vešli oba dovnitř bytu.
"Kde jsou?"Zeptal se a rozešel se do obýváku, kde si sám odpověděl na svou otázku.

"Vstávat!"Zařval Dominikovi do ucha Andreas.

"Kurva!"Sykl Dominik, jelikož kvůli Andreasovo 'budíčku' spadl z gauče.

Andreas chytil záchvat smíchu čímž probudil Kubu z jeho spánku.

"Jde se chlastat?"Zeptal se s úsměvem Kuba hned po probuzení.

Po dlouhé době nová kapitola! Mám ještě psát dál? <3