Líbání

696 20 2
                                    

Sešla jsem schody dolů a šla do kuchyně.

Už tam seděla teta se šálkem kávy a četla si nějakou knihu.

Když si všimla že jsem přišla hned odložila knihu.

"Dobré ráno zlatíčko."Řekla a napila se z hrnku.

"Ahoj ."Usmála jsem se a nalila si z konvice do hrnku také kávu.

"Andrejko?"Zeptala se teta.

"Hm?"Řekla jsem a přisedla si k ní.

"Budu se stěhovat zpět... Takže-"Skočila jsem jí do řeči.

"Pojedu s tebou."Řekla jsem hned.

"Počkat?Vážně?" Řekla nechápavě.

Jenom jsem přikývla.

"No dobrá.Za dva týdny jedeme, zavolám do školy."Usmála se na mě a já byla šťastná.

-

Zrovna jdu do učebny když mi v tom nikdo chytí zápěstí, všechny papíry co jsem měla v té ruce se rozletěli po celé chodbě.

Otočím se.

"Pusť mě ty debile."Řekla jsem Martinovi.

"Nebuď drzá ty svině!"Řekl a tisk zpevnil.

"Hej, Pusť jí."Přišel k nám učitel.

Když ho Martin uviděl tak rychle utekl.

"Jste v pořádku?"Zeptal se a začal mi pomáhat sbírat papíry ze zemně.

Tomuhle učiteli musím odevzdat ten referát.

"Jo, asi jo."Řekla jsem a zvedla se.

On se zvedl také a podíval se na ty papíry.

"Koukám že to je ten referát.Tak já si ho rovnou vezmu."Řekl a vzal si ode mě zbylé papíry.
"Za minutu vám začíná hodina se mnou tak by jste už měla jít slečno."Řekl a já se rozešla do učebny.

Když jsem přišla do třídy sedla jsem si hned v zádu.

Po chvíli tam přišel nějakej kluk a sedl si vedle mě.

"Čau."Pozdravil mě.

"Ahoj."Řekla jsem docela potichu.

"Jsem Josh."Usmál se.

"Andy."Řekla jsem a trochu jsem se také usmála.

"Viděl jsem tě včera s tím Ma-Nevim jak se vyslovuje to jeho debilní jméno, no a dávej si na něj bacha je to hajzl."Řekl .

"No...Toho jsem si už taky všimla..."Při té vzpomínce se mi nahrnuli slzy do oči ale mrkáním jsem je zahnala.

"On ti něco udělal?!"Řekl.

"To je jedno."Řekla jsem.

"Ne není!"Vypadal rozčíleně.
"Ten zmrd znásilnil mojí ségru."Řekl už trochu potichu.

"C-cože?"Řekla jsem nevěřičně a dala si hlavu do dlaní.

"Počkat?Že-"Chtěl něco doříct ale do třídy došel učitel.

"Vydejte papíry jde se psát písemka."Řekl hned když přišel do třídy.
"Slečno jste v pořádku?"Zeptal se směrem ke mě a já jenom přikývla.

-

"Mějte hezkých ještě...Pět hodin, naschle."Řekl na konci hodiny učitel a odešel.

Dobrá duše srdce ze zlataKde žijí příběhy. Začni objevovat