Taste Of Whiskey

1. Nice to meet ya

Niall- Fox_ie01
Liam- TPWK-writer

Naštvaně jsem pochodoval po bytě a sbíral poházené oblečení, vrcholem byla ponožka na vrcholku lampy.

,,Noahu to vážně nemůžeš aspoň uklidnit?" Vyprsknu už vážně naštvaně na mého milovaného přítele, který leží na gauči, kouká na fotbal a do pusy si hází jednu křupku za druhou.

,,Co furt máš? Vždyť je uklizeno." Noah převrátí oči v sloup a dál se mi nevěnuje.
,,Děláš si prdel? Tohle ti přijde uklízený? Co ta ponožka na lampě a boxerky na stole? Mě to fakt nebaví, případám si jako tvá služka." Frustrovaně rozhodím rukama a postavím se před televizi, ve snaze upoutat jeho pozornost.

,,Co po mě chceš Nialle?" Zabralo to a Noah se postavil naproti mě.
,,Aby jsi se zapojil! Nic víc. Já chodím do práce, starám se o bar, starám se o domácnost a co děláš ty? Sedíš na gauči, čumíš na fotbal nebo jdeš chlastat s kamarády! A ještě do mého baru a na můj účet!" Ke konci už téměř histericky křičím frustrací i absurditou situace. Nesnáším jak je vše na mě, uklízím, vařím, peru, nosím domů peníze. Zatím co Noah se už rok a půl snaží najít práci, která by byla hodna jeho úrovně, protože přeci nebude dělat barmana. Dokonce nechce dělat ani barmana v mém baru nebo se snad zapojit do práce v destilérce.

,,Víš co Nialle na tohle nemám nervy, vzpamatuj se už! Chováš se jako hysterická ženská. Jdu ven s klukama, až se uklidníš dej vědět!" Zůstal jsem zírat s otevřenou pusu na vzdalující se záda.
,,Vrať se!" Vykřiknu ještě, ale bytem se nese už jen třísknutí dveří.

Smutně svěsím hlavu mezi ramena, další zbytečná hádká. Nejspíš má pravdu, přeháním to. Ale sakra! Mám starostí nad hlavu, aspoň uklidit doma by mohl.

V půli úklidu se bytem rozezvoní můj telefon, že by se chtěl Noah omluvit? Došlo mu to. Úsměv mi povadne, když zjistím, kdo volá.
,,Ahoj tati." V hlavě už přemítám co jsem zapomněl. Na schůzku s panem Paynem mám dorazit až za dvě hodiny.
,,Ahoj Nialle, potřebuju aby jsi vyzvedl pana Payna na letišti. Jack má rozbité auto, zůstal trčet dvacet kilometrů odtud a nemám koho jiného tam poslat."
,,To nebude problém tati."
,,Moc děkuju Ni. Budu vás očekávat." S tím hovor položí.

Pan Payne je angličan, který by chtěl spolupracovat s námi. Má úspěšnou firmu, která dodává lihoviny do těch nejluxusnějších barů a restaurací v Anglii.

Tady v Irsku je naše rodinná whiskey velmi populární a luxusní, podává se jen v těch nejlepších podnicích a v mém baru samozřejmě.

Když mám být na letišti za hodinu, měl bych se nachystat. Oblek mám naštěstí už vybraný, tmavě modrý s bílou košilí, stačí jen ledabyle nagelovat vlasy nahoru a mohu vyrazit. Cesta na letiště proběhne bez komplikací a na příletové tabuli je již i oznámení o příletu, na který čekám. Vytáhnu tabulku, na které je elegantním písmem napsáno 'Horan Irish Whiskey' , aby mě pan Payne poznal. Teď už mohu jen čekat.

Sedím v letadle, před sebou dvouhodinový let. Služební cesta do Irska za novým dodavatelem Irské Whiskey.
Starý zvedl ceny a kvalitou šel dolů. Bohužel mi nezbylo nic jiného než sednout k počítači a vyhledat palírny v Irsku. Nejlépe s dlouholetou rodinnou tradicí, aby se mi nestalo to co teďka. Jednu takovou jsem našel. Vlastní ji rodina Horan a vlastní ji opravdu dlouho. Co jsem si na internetu přečetl, vždy ji dědil syn po otci.