Taste Of Whiskey

7. Liam please, run

Liam TPWK-writer
Niall Fox_ie01

Ráno všechno pobalíme, vyhaslý oheň pro jistotu zalijeme ještě vodou. Cestu zpátky volí Niall mírnější, kterou původně chtěl jít nahoru. Cestou vedeme pohodovou konverzaci.

Už z dálky vidíme u domu stát nějakou osobu a já mám podezdření na Niallova otce. Což se mi jenom potvrzuje, čím blíž k domu jsme.
Bobby stojí před zadním vchodem a ruce má založené na hrudi, ve tváři nic neříkající pohled.
„Mohl bych s tebou Liame mluvit u sebe v kanceláři?" Na to že je evidentně naštvaný zní docela mírně. I přes to že na nějaké poučování jsem starý dost, mu kývnu na souhlas. Nechci Nialovi ještě přitěžovat.
„A s tebou chci mluvit hnedka potom." Ukáže prstem na svého syna a probodne ho pohledem. Niall viditelně polkne a kývne na souhlas.

Hned jak se za námi zavřou dveře Bobby spustí.
„O něco jsem tě Liame prosil. A ty strávíš noc s mým synem někde venku."
„Jenom jsme byli v přírodě a Niall je dospělý." Začnu mu ihned oponovat.
„Spal jsi s ním?" Zeptá se Bobby a očekává odpověď.
„Tak do toho ti, s prominutím nic není. Niall je dospělý, měl by sis to uvědomit. Nech ho dělat jeho vlastní rozhodnutí a chyby. A taky já nejsem tvůj syn, aby jsi mě tu podroboval výslechu. Mám tě rád Bobby, s málo kterým dodavatelem mám takový vztah jako s tvojí rodinou, ale tohle už přeháníš." Tentokrát jsem tu ten naštvaný já. Nebude semnou jedna jako se svým synem, jsem jeho obchodní partner.

„Promiň." Hned se omluví.
„Ale když já mám o toho kluka jenom strach." Promne si obličej zoufalstvím.
Kývnu, že ho chápu a vydám se k odchodu. Nesnaží se mě zastavit a já odcházím.

Na zahradě potkám Nialla a ten se na mě omluvně podívá. Bere krosnu a mizí v domě. Já vezmu svůj batoh ležící na terase a odcházím do domku pro hosty, abych vybalil věci a dal si sprchu. Potřebuju ze sebe smýt všechen pot a prach co na mě ulpěl.

S opravdu malou dušičkou vlezu do domu a hned zamířím do svého pokoje, jako první vlezu do sprchy. Když své svaly uvolním pod horkou vodu, vylezu a hodím na sebe džíny s obyčejným bílým tričkem. Naposledy se trhaně nadechnu a rozejdu se ke kanceláři. Po zaklepání vejdu, otec jen ukáže na židli před sebou. Vidím na něm jak je naštvaný a snaží se co nejvíc udržet chladnou hlavu.

,,Nialle jsem opravdu hluboce zklamaný. Myslel jsem, že jsi rozumný, chtěl jsem ti dát čas na vzpamatování po rozchodu a ty hned další den vyrazíš s cizím mužem někam do lesa a přes noc? Kde jsi nechal hlavu?! Liam odjede a ty tu zůstaneš se zlomeným srdcem, zničený. Nemůžeš se zhroutit kvůli nějakému chlapovi, máš své povinnosti." Se sklopenou hlavou poslouchám otcův výklad.

,,Moc dobře víš, že ty jeho partnerem nebudeš, on má povinnosti v Londýně a ty zase tady. Máš tu firmu, jak si myslíš že vám bude fungovat vztah na dálku?"
Zamračím se na své ruce, které tak bedlivě pozoruji.
,,Spal jsi s ním?"
,,Ne." Zakroutím hlavou.
,,Fajn. Takže Liam za tři dny odjíždí, ty se mu budeš vyhýbat. Dám ti na vyřízení pár smluv, bude potřeba objet nějaké restaurace. Budeš pracovat a zapomeneš na něj jasné. Taky budeš u sebe v bytě, aby tě to nelákalo ho navštěvovat." Prudce se postavím a zahledím se mu zpříma do očí.

,,A co se mě jednou zeptat co chci já? Nemůžeš mi plánovat život, nemůžeš rozhodovat co budu dělat a co budu cítit! Fajn, Liam odjede, zlomí mi to srdce? Možná! Ale je to můj život, moje rozhodnutí. Nebaví mě jak neustále musím své sny odsouvat na druhou kolej. Miluju to tady, ale zabíjí mě to, chapeš? Potřebuju volnost, potřebuju své vlastní rozhodnutí a ne poslouchat tebe, dělat to co si myslíš že je pro mě nejlepší. Nejsem dítě, musím se někdy zranit i když to bolí!" Frustrací už křičím.